Nová primuska Havraspáru

Střídání stráží na postu primuse koleje je v posledních letech novou havraspárskou tradicí. Každoročně vídáme zlatý plíšek u někoho jiného a modlíme se, aby už konečně našel někoho, u koho se mu zalíbí. Já pevně věřím, že tu vyvolenou našel v osobě, která jím zdobí svůj hábit v letošním roce.

Nicolette Marique Leroy bravurně zastává dvě důležité kolejní funkce. Nejen, že je společnicí Candora, patrona a strážce kolejního konta, a tudíž havraspárskou pokladnicí, ale také přijala nabídku na pozici primusky. Nicolette je studentka 5. ročníku (již několik let), je vtipná, milá, nápomocná, a kdykoli je potřeba, tak vás podpoří. Pozvala jsem ji na máslový ležák a pokusila se z ní dostat pár informací. Nutno podotknout, že mě to ani nestálo tolik námahy, kolik jsem si původně myslela.

**

Nicolette Marique Leroy: *přisedne si ke stolu, objedná si jeden ležák a nervózně se na Mary usměje*

*

Corvinus Declaratio: Ahoj, Nicol. *usměje se* Jsem moc ráda, že jsi přijala mou nabídku na rozhovor a pozvání na ležák. Můžeme začít? *tázavě se usměje*

Nicolette Marique Leroy: Ahoj, Mary. *i nadále se nervózně usmívá* Já děkuji moc za pozvání. Jen do toho, ale buď na mě hodná, prosím! *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: Pamatuješ si na dobu, kdy jsi ještě byla malý prvňáček? Šla jsi do modré koleje s tím, že jednou budeš zastávat nějakou vyšší funkci? *připraví si brk a otevře bloček*

Nicolette Marique Leroy: *zamyslí se a pátrá v paměti* To je opravdu dávná minulost. Vážně si na to mám pamatovat? *směje se* Já jsem jako prvňáček nebyla vůbec aktivní, jela jsem si tu svou a do koleje se nijak nezačleňovala. Jen jsem tak přežívala a přiznávám, že jsem snad i několikrát propadla, kdy jsem se opakovaně snažila vystudovat Kouzelnickou němčinu a vůbec se mi to nedařilo. Byla jsem takový flákač a vlastně jsem o fungování koleje skoro nic nevěděla.

Patrona jsem nepoznala, tak jsem neměla ani nikoho, kdo by mi o koleji řekl něco víc a v začátku mi pomohl, takže možná proto jsem byla neaktivní a probudila se až zhruba po roce a půl, kdy jsem začala být nadšená a akční a pak už to nabíralo nějaký směr. Nikdy jsem tedy nepomyslela na žádnou funkci. Ani jsem o nich moc nevěděla a hog jsem brala jako zábavu ve volném čase. Kdyby mi někdo tehdy řekl, že mu budu věnovat tolik času a ještě ráda, tak bych si myslela, že mu haraší. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Flákače bych do tebe opravdu nikdy neřekla. *zasměje se* Když ti slečna Larrie nabídla místo primusky, jaké to v tobě vyvolalo pocity? Věděla jsi hned, že ho přijmeš?

Nicolette Marique Leroy: Pokud na lenocha nevypadám, tak jedině dobře. *zasměje se* Uh, takže rovnou k věci. *směje se* Pocity byly rozhodně smíšené. Zírala jsem na sovu a jen nevěřícně kroutila hlavou. Dá se říct, že se mě zmocnila tak nějak panika. Byla jsem hrozně vyděšená, protože já si nikdy nebyla jistá sama sebou a často o sobě pochybuji, takže mě nabídka primuse opravdu vykolejila. Stejně tak jako před pár lety post prefektky.

Přemýšlela jsem o nabídce opravdu dlouho, protože primus s sebou nese obrovskou zodpovědnost a vždy ve mně vzbuzoval respekt. Nebylo to žádné kvapné rozhodnutí. Nechala jsem si to uležet v hlavě, abych měla jistotu, že nebudu jednat zbrkle. Měla jsem na jedné straně pro a na druhé proti. Do poslední chvíle, kdy už byl čas odpovědět, jsem byla nerozhodná. Na jedné straně stály velké obavy a na té druhé mě zase povzbuzoval fakt, že pokud by si madam kolejní nemyslela, že to zvládnu, tak by za mnou s takovou nabídkou nepřišla a kolej pod má křídla nesvěřila. Její důvěra mě ve výsledku přesvědčila, ačkoliv pochyb jsem se stále nezbavila.

V danou chvíli jsem však jasně věděla, že se budu snažit ze všech sil, abych nezklamala jak sebe, tak všechny ostatní, kteří ve mě vkládají svou důvěru a podporují mě. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Tak to opravdu chápu. Bylo to jedno z těch důležitých životních rozhodnutí. Jakou změnu jsi provedla jako první a jaké další budou následovat? Nějaké plány, které můžeš zveřejnit. *usměje se*

Nicolette Marique Leroy: Ano, to rozhodně bylo a teď už se jen pokusit, abych ho nelitovala. *usměje se* Hm, změnu? Já si myslím, že žádnou změnu jsem neprováděla, nejspíš nebyla žádná potřeba. *přemýšlí* Řekla bych, že vše zůstalo tak nějak při starém, tak jak to v Havraspáru funguje již několik let. Já rozhodně neplánuji obrátit kolej vzhůru nohama a změnit vše, co máme zažité a máme takový Havr rádi.

Chci tedy kolej vést i nadále tím směrem, jaký byl již před pěknou řádkou let nastaven. A plán je nejspíš takový, že i nadále chci seznamovat nové generace se všemi legendami, které jsou nedílnou součástí naší koleje a dělají ji tolik rozmanitou a zachovat Rowenino poselství. Nabídnout modráskům různorodé a kreativní kolejní vyžití a pokusit se o pohodovou atmosféru v kolejce, kam se všichni budou rádi vracet. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Je správné, že nechceš, aby havránci byli takoví flákači a neználci jako ty na začátku. *vyplázne jazyk a pokračuje* Co vidíš jako největší výhodu a nevýhodu zlatého plíšku?

Nicolette Marique Leroy: *zašklebí se na Mary a se smíchem přikývne* Hm, přijde mi, že jde stále víc do tuhého, že musím nad odpověďmi víc přemýšlet. *směje se* Za výhodu by se dalo brát to, že jsem ve středu dění, takže mám o všem přehled a ukojím tak svou zvědavost. Pak jsem taky zapřažena do práce, což mi vyhovuje, baví mě to a nedovolí mi to usnout na vavřínech. Nemít do čeho píchnout je u mě největší kámen úrazu. *zamračí se* Potřebuji stále něco dělat, abych neupadla do nějakého režimu spánku a na primusovi je stále něco dělat. *zasměje se*

Co je na druhou stranu nevýhoda, je to, že čas od času musíme s madam kolejní o něčem rozhodnout a já jsem kolem toho hrozně nervózní, aby to dopadlo dobře a řešení problému bylo správné a tak. Naštěstí na to nejsem sama a to mě uklidňuje. *usměje se* Žádné další nevýhody mě v tuto chvíli nenapadají, ačkoliv si na ně třeba vzpomenu později, protože některé věci mě jistě mohou stavět do nepříjemných situací, kterým se raději obloukem vyhýbám, je-li to možné. Avšak vzhledem k odpovědnosti, kterou mám, tak za hlavu je nebudu moct hodit a budu se s nimi muset vypořádat.

*

Corvinus Declaratio: Takže funkce ti prospívá, to ráda slyším. *zasměje se* Takže bič, který všechny prohání, držíte s madam kolejní společně. Vždy se na všem dohodnete, nebo musíte často udělat kompromis?

Nicolette Marique Leroy: Z mého pohledu se zvládneme s madam domluvit na všem, co je potřeba. Sedneme si k dané věci, kterou potřebujeme vyřešit, sdělíme si své názory, vyslechneme jedna druhou a ono z toho celého rozhovoru nakonec vyplyne, že spolu souhlasíme, tudíž netřeba se dohadovat  či vymýšlet nějaký kompromis. Pokud by však nastala situace, kde se s názory rozcházíme a každá na problém nahlížíme naprosto jinak, tak nepochybuji, že s argumenty bychom se dopracovaly ke správnému řešení a případnému kompromisu.

Madam má obrovské množství zkušeností a já se mám ještě spoustu co učit, takže bych v takovém případě dokázala přehodnotit svůj názor a ještě nad tím víc uvažovat, abych dokázala vše pochopit. Zatím se tedy nestalo, že bychom nebyly na stejné vlně a pustily se spolu do nějakého křížku. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Tomu říkám souhra modrých duší. *pokýve uznale hlavou a usměje se* Zanedbáváš teď nějak havraspárskou pokladnici spolu s Candym, nebo se dá stíhat obojí?

Nicolette Marique Leroy: Doufám, že ne! Rozhodně se snažím, abych na obou frontách fungovala tak, jak mám. Snad se potýkám s veškerou svou prací zdatně, ale to musí posoudit hlavně ostatní, zda to i z jejich pohledu šlape dobře. Já si práci, kterou odvádím na primusovi, beru s sebou do trezoru, kde trávím čas s Candorem, aby tam nebyl sám a měli jsme na sebe skoro tolik času jako v loňském roce. Osaměle by se tedy cítit neměl, jelikož tam jsem skoro tak často jako v minulém roce.

Zároveň stejně tolik času se snažím trávit v kolejní místnosti s ostatními havránky. *usměje se* Mám vše rozdělené tak, abych to zvládala, a vedu si samozřejmě seznam, co vše musím udělat, abych na nic nezapomněla.

*

Corvinus Declaratio: Z mého pohledu si vedeš výborně. Obdivuji tvou statečnost. *usměje se* Na závěr bych se tě ráda zeptala na otázku, která se netýká primusování. Myslíš, že tento rok uděláš zkoušky NKÚ a nebo máš v páťáku tak vyhřáté křesílko, že se ti z něj nechce?

Nicolette Marique Leroy: Moc děkuji! *usměje se* Asi jsem měla počítat s tím, že tahle otázka přijde. *zašklebí se* Křesílko v 5. ročníku mám zahřáté rozhodně, přeci jen jsem v něm už nějaký rok. Já vůbec nevím, jak to bude. *pokrčí rameny* On je to takový záchytný bod, který mi vyhovuje. Mám dokonce vybrané předměty, z nichž bych NKÚ chtěla skládat, ale já se pak bojím postupování výš, kde mě čekají OVCE. Mně by nevadilo sedět v 7. ročníku delší dobu, ale tam bych přišla o dva termíny a tím i o body, což je mi líto, tak proto nejspíš setrvávám na místě. Jestli popolezu dál, to bude překvapení nejen pro mě, ale i všechny ostatní, kterým jsem slibovala, že zkoušky budu dělat s nimi. *nevinně se zasměje* Zároveň si chci po těch letech připadat mladá a ošálit tím ročníkem svůj pravý věk, který se na mě však nemilosrdně podepisuje a třicítka klepe na dveře. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Třicítka? *sjede Nicol od hlavy až k patě* Ty jsi dneska samé překvapení. *zasměje se* Pokud tě to uklidní, tvé maskování je účinné a mladě, svěže a hlavně atraktivně vypadáš stále. *zahihňá se* Děkuji ti velmi pěkně za rozhovor. Přeji ti mnoho úspěchů, ať ti to společně s Canďourem a zlatým plíškem šlape! *zavře bloček a uklidí brk do tašky* Měj se krásně.

Nicolette Marique Leroy: Mé působení na škole je opravdu dlouhé a za pár let to další kulatiny budou. *směje se* Téda, tak to děkuji! *nadšeně se usmívá* Já také děkuji! Doufám, že i nadále bude vše fungovat dobře! Ještě jednou moc děkuji a měj se také krásně! *oddechne si a již bez nervozity se usměje*

**

Nejen za mě, ale za celou redakci přeji Nicol mnoho úspěchů v dalších letech, ať jí zůstane plíšek co nejdéle a nechť jí Candy nikdy není nevěrný. Ráda bych ještě přidala názory několika hradních studentů.

Nicole Landin: Taky musím přiznat, že Nicolette zase neznám tak moc dobře, abych o ní mohla s jistotou něco tvrdit. Jen vím, že je dost pracovitá, oplývá značným entuziasmem a smyslem pro kreativitu. Taky je velice milá a ochotná pomáhat ostatním. Jen jako pokladnice je asi málo děsivá a srpcechtivá, ale to bude asi proto, že Candor už trochu stárne a nenutí ji každodenně uctívat velkou bohyni Galeonu... Nebo je to tím, že je moc skromná, já nevím... Něco z toho. Co se toho týče, mohla by nás určitě víc mordovat. *zasměje se* Jako primuska je ale člověkem na svém místě. Upřímně si asi nedovedu představit lepší volbu, protože má nejen potřebné zkušenosti, získané během let v koleji, kdy se aktivně podílela na jejím fungování, ale i povahové vlastnosti, jako vlídnost a rozvážnost, které určitě bude potřebovat k tomu, aby tu naší bandu opeřenou nějak ukočírovala. *usměje se*

*

David Lopez:  Především je to obětavá, pracovitá, milá a chápavá studentka, která celým svým srdcem miluje svoji kolej. A pro mě taky znamená skvělou a naslouchající kamarádku, kterou mám moc rád. *usměje se*

*

Any Dawson: Co bych tak mohla na tu naši primusku napráskat? Což o to, já se nebojím něco říct, jenže pak bych se musela bát její zloby, až si to přečte a přeci jenom, mám pud sebezáchovy, že ano!
Asi bych to měla napsat ve zkratce, neboť je mi naprosto jasné, že délka tohoto článku bude neuvěřitelná. Občas si říkám, že Nic posedl duch modré Larstonky a s každým vyjádřením je to horší a delší. *culí se*

Naše drahá Nicolettka občas běhá za lidmi s bičem a hrozně nenápadně a bez "nátlaku" po nich požaduje práci nebo peníze. Hlavně ty peníze! Každou noc, když nemůže usnout, tak nepočítá ovečky, ale galeonky a srpečičky a každé ráno navštěvuje Canďoura a dopřává si plavání v zlatě. Prý je to dobré na pleť, ale myslím, že to je jenom výmluva. Její vývěska se vždycky pozná podle toho, že konec pergamenu se courá po podlaze a občas je část stále zarolovaná. Možná by vedení mělo zvážit vyšší vývěsku. Lidé pak šlapou na lidi, kteří se snaží rozkódovat konec zprávy a pak je všude kolem slyšet jen křupání zlomených kostí. A to člověka hrozně ruší ze spaní! *nasadí andělský výraz*

Hm.. Je fakt, že i cynická a ironická Dawsonka by mohla napsat něco milejšího, ale to by prej ztratila svoji image, tak poprosila Any, ať to napíše za ní. Závěrem by tedy Any chtěla říci, že Nicolettka je úžasná osoba, která pro svoji sebekázeň, dlouhodobé nadšení pro věc a neuvěřitelnou efektivitu práce už dávno měla být prohlášena za svatou, nebo za nadpřirozený jev. Jsem hrozně ráda, že s ní můžu být v koleji a vždycky mě dokáže nabít energii, motivovat i v situacích, kdy má člověk chuť všechno vzdát a hlavně vyvolat úsměv na tváři, jak to jen pár vyvolených osob dokáže.

***

Děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem vyjádřili k naší nové primusce Nicolette.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář