30 dní v modrém

Klobouk měl po prázdninách celkem dost práce. Musel si vyprášit krempu, pak se dal do zpívání, na které neměl moc času, protože musel ještě rozřadit 172 nováčků. Naštěstí mu jde lépe zařazování než zpívání a tak do Havraspáru poslal 46 nových studentů. To byl pro ně začátek modré cesty - den první.

Nenechte se ale zmýlit tím, že o nováčcích píšu, jako bych mezi ně sám nepatřil. Já jsem si totiž také 4. spadena přišil na hábit znak své nové koleje. Merlinužel se mi lepila smůla na paty, co se školních a kolejních akcí týče. Nejprve jsem se nemohl zúčastnit právě zmíněné zařazovací slavnosti. Takže jsem se nemohl dočkat, až vstoupím po slavnosti do hradu a zjistím, kterou kolej mi Moudrý klobouk vybral.

Když se teď ohlédnu zpátky a zavzpomínám na rozhovor s kloboukem, bylo to asi takhle: neměl jsem úplně jasnou představu, do které koleje bych chtěl nejvíc, ale přece jen o chlup převažoval Havraspár. Když se tedy klobouk ptal, kam bych chtěl, řekl jsem, že do Havraspáru. Na otázku, kam bych naopak nechtěl, jsem odpověděl, že je mi to vlastně jedno.

Nakonec jsem byl rád, že mě klobouk poslal právě do Havraspáru. A mé nadšení dál rostlo. Ve společenské místnosti jsem si přišíval znak své nové koleje, přičemž jsem pozoroval dění kolem sebe. Modří mluvili občas pro mě neznámým jazykem. Říkali cosi o nějakém sedmeru, spadenu, havroskopu a starouškovi. Mazlili se s pavouky, vyšťourali za křeslem zatoulanou kluběnku, vzájemně se povzbuzovali k úkolům a ukazovali si své obrázky do soutěží,  v koutech se zdržovali studenti z vyšších ročníků a diskutovali tam o všelirůzných věcech... Třeba o tom, že naše kulatá společenská místnost nemá rohy. Někdo to pozoroval z houpajícího se lustru. Už po několikáté jsem páral své nepovedené stehy, když mi uniformu vytrhla z rukou moje patronka s tím, že si mě bere pod své křídlo. Tak jsem získal první spřízněnou modrou duši a kamarádku.

*

V následujících dnech proběhl Uvítací večírek a Nováčkovská výprava do lesa. U obou akcí jsem chyběl, ale vzbudily ve mně zájem o kolejní tradice a historii. Takže jsem v knihovně vyhledal Havraspárskou knihu poselství, která se pro mě stala takovým základním průvodcem. 
Nedlouho poté začal zápis na předměty, který měl být podle všeho bitvou. Jako bych ještě teď slyšel, že "Ve válce a zápisu je dovoleno všechno". Zápis ale proběhl neočekávaně klidně. Ovšem nečekané bylo i to, jak jsem se nechal strhnout. Nejdříve jsem uvažoval o čtyřech předmětech, ale to jak se v kolejce diskutovalo, které předměty jsou dobré a kdo si jich kolik zapsal, jsem to nevydržel a i týden po otevření zápisu jsem se zvedal z křesla, abych stihl doběhnout k zápisu a našel si ještě volné místo ve třídě.

Neměl bych opomenout Nováčkovskou soutěž, která probíhala a díky níž jsem zjistil o Havraspáru další zajímavé věci, stejně jako při OkaMžiku.

*

Ale nechci psát jen o sobě a o tom, jak jsem rád, že jsem zmo(u)dřel. Jak jsem se již zmínil, Moudrý klobouk se mnou poslal do Havraspáru ještě dalších 45 nových tváří. Jak se daří jim, co studují a proč si myslí, že jsou právě v Havraspáru?

Clara Christie: Trošku jsem čekala, že budu zařazena k modráskům. A zároveň nečekala. Jsem moc ráda, že tu jsem. Je to ta nejpřátelštější kolej, kterou znám, a klobouk bych za to snad políbila! Byla jsem už od toho okamžiku rozhodnutá, jaký předmět zvolím, měla jsem totiž menší sázku sama se sebou. Tak jsem tedy připadla do hodin Přeměňování. *usměje se* Mám na to i dost skvělou hůlku! Každopádně, lepší kolej neznám. Nečekala jsem, že potkám tolik nových přátel! *usměje se*

*

Derien Vardene: Do Bradavic jsem se moc těšila. Už jako menší jsem slyšela spoustu příběhů a představa, že i já budu chodit do tak prestižní školy, mě nadchla. K Modrým, nebo chcete-li do Havraspáru, jsem byla přiřazena kloboukem, který všem odhalil, že i můj otec, Vévoda z Ilku, pochází z řad Modrých.
Z koleje a hlavně z jejího osazenstva jsem nadšená. Je tu skvělá a podpůrná atmosféra. Mám skvělou patronku, která mi pomáhá s čím je třeba a pokud zrovna nemůže, vždycky najdu v kolejní místnosti někoho, kdo mi podá pomocné křídlo.
Z předmětu jsem si vybrala Kolormagii (artis colora je má posedlost a většinou mě najdeš s pastelkami), Péče o kouzelné tvory (mám ráda domácí mazlíčky a ještě raději je maluji), Magické kameny (mají velkou moc a provázejí mě takřka celý život) a Symbolon (vykládání z vesmírných karet s poselstvím zvěrokruhu jsem si vybrala zcela instinktivně). Na další předměty nebyly galeony. *mrkne*
Chtěla bych dodat, že ať už nyní máte jakoukoliv barvu koleje, zůstaňte sami s sebou. Nenechte se pokroutit nekalou soutěží. Kamarádit se můžeme i různobarevně.

*

Wronka Zabloudilová: V koleji se mi moc líbí, žasla jsem jak vřele tu člověka přijali... Zatím jsem se setkala jen s pozitivním přístupem a podáním pomocné ruky vždy, když byl člověk zmatený nebo něco nevěděl...
Předmětů mám celkem 10: Bylinkářství, Dějiny čar a kouzel, Hůlkověda, Japonština, Kolormagie, Kouzelnická angličtina pro pokročilé, Kouzelnické instituce, Kouzelnické kulinářství , Osobnosti světa kouzel a Starodávné runy. Obecně vzato mě každý z nich zajímá a co se jazyků týče, tak je mám pro udržování formy a opakování. Japonštinu jsem si zapsala proto, abych měla motivaci se jí konečně zabývat. Už jsem se snažila ji učit dříve, ale znáte to... *usměje se*
Našly by se ještě další předměty, které bych se ráda učila, ale buď jsem měla smůlu, že byly rychle obsazené, nebo už nezbyly penízky a upřímně i čas. *usměje se*
Proč mě klobouk poslal do Havraspáru? No vysvětluji si to jedině tím, že mi je souzený. *usměje se* Každopádně být nováčkem je skvělé, pokud máš kolem sebe lidi jako jsou v naší koleji. Těším se, až se blíže poznáme a taky se těším, co všechno nového se naučím. *usměje se*

*

Rhenaya Elle Ketteridge: V koleji se mi velmi líbí, i když jsem se ze začátku bála, jak se tam budu cítit a jak zapadnu. Avšak nakonec vše dobře dopadlo a musím říct, že kolej barvy modré je úžasná. Našla jsem si tam určitě i pár přátel a jsem si jistá, že tím to nekončí. *usměje se*
Proč mě klobouk poslal do Havraspáru to nevím, ale určitě vybral tak, jak cítil. Sama jsem do Havraspáru hodně moc chtěla.
Vybrala jsem si předměty Žertovné zaříkávání, protože jsem chtěla nějaký lehčí předmět ve kterém bych se mohla vyřádit. Potom jsem si vybrala předmět Lykantropologii. Už podle názvu jde jistě poznat, že se jedná o vlkodlaky a filmy tohoto typu mě vždy zajímaly. Takže jsem se rozhodla, že se k tomu přiblížím o něco blíže v předmětu, který vyučuje madam Larrie. No a nakonec jsem si vybrala Kouzelnický zeměpis, protože mě hodně baví cestovaní, takže tento předmět byl jasnou volbou.
Havraspár je úžasná kolej, kde se o vás dobře starají a každého nováčka skvěle zasvětí do kouzelného světa. Už se necítím s nimi tak cize, jako když mě moudrý klobouk zařadil. Hned si vás "odchytí" a rádi poradí!

*

Mariella de Nebe: Je pravda, že když jsem jako nebohý a neznalý losos vstoupila poprvé do parku, váhala jsem mezi Nebelvírem a Havraspárem. Po nějaké době Nebelvír trochu vyhrával, nicméně po letňáku jsem už měla téměř rozhodnuto - zobání a modrý kroužek mi mé předpoklady definitivně potvrdil.
Když tedy přišlo na zařazování, byla jsem z Havraspáru nadšená. I z mé patronky, kterou se stala drahá Katelyn. *usměje se*
Předměty jsem si zapsala čtyři. Vybírala jsem je hlavně podle toho, jaký ohlas měly u ostatních či jak mě zaujal jejich popis. Zatím mohu říci, že jsem se všemi vážně spokojená. *usměje se*
Proč jsem modrá? No... Možná klobouk slyšel něco o mé knihovně, případně averzi vůči sportování, masochistické oblibě v matematice a logických hrách či tak podobně. Je pravda, že mám v sobě vždy kousek od každé koleje, třebaže ta modrá stránka převažuje. (A jsem za to ráda, protože modrá je dobrá a není nic lepšího než pořádně tlustá a dobře napsaná kniha!)

*

Carol de Mad: V koleji se mi líbí vážně hodně. Havraspárští jsou úplně báječní! A mám už konečně nádhernou a pohodlnou postel... *říká zasněně*
Jako předměty jsem si zvolila Jak se oblíbeným státi a Živlovou magii. Oba předměty mě prostě zaujaly a přišly mi zajímavé. Přemýšlela jsem ještě nad dalšími pěti předměty, ale nakonec jsem se rozhodla, že si pro začátek dám radši jen dva.
Do Havraspáru jsem šla protože... Asi protože jsem si to přála... *zubí se* 
Havraspár je určitě ta nejlepší kolej! Pořád se v něm něco děje. A všichni se v něm chovají k sobě víc než skvěle. I když provede nějakou blbost, tak vás neodvrhnou... Prostě jsem mezi modrými moc ráda. *usmívá se*

***

Tak to vidíte, všichni jsou rádi, že jejich cesta studiem začala v Havraspáru. Doufejme, že tato naše modrá cesta, bude dlážděná samými Véčky, úspěchy, snad cestou potkáme i nějaký ten školní pohár a doprovázet nás budou naši kamarádi.

Ovšem teď jsme teprve na začátku této cesty a máme za sebou teprve 30 dní. Někteří již hrad opustili a jiní možná ještě během roku na své cestě odbočí jinam. Ale těm, kteří chtějí vydržet, držte palce. Budeme a jsme vám za vaše kamarádství vděční! A když Rowena dá, přivítáme společně, na začátku nového školního roku, další nové modré duše.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář