Chcete krysu, nebo aligátora? Aneb trénink mazlíčků v kostce
V minulém článku jsem nastínila fungování útulku. Nyní jsem navštívila stadion a objevila jsem zajímavé informace, které se mohou chovatelům krys jistě hodit.
Na stadionu jsem vešla do Haly rekordů a Haly zápasů našich mazlíčků. Přece jen bych si ráda vybrala favorita, na kterého bych si mohla vsadit. Jak jistě všichni víte, máme tři základní disciplíny, a to:
- Běh za utíkajícím cílem
- Skok ze střechy
- Šplh na strom
Pro každou disciplínu jsou třeba jiné atributy. Tudíž dle toho, jakou disciplínu by mazlíček měl vyhrávat, takovou by měl i trénovat, že? To ještě dává smysl. Co máme tedy trénovat, pokud chceme v dané disciplíně vyhrát? Mrštnost, sílu, nebo běh? Započítávají se zřejmě i ostatní atributy, a to, jak je vaše krysa spokojená a zda je v nejlepší kondici.
Převážně je to tedy:
- Běh za utíkajícím cílem - běh
- Skok ze střechy - mrštnost
- Šplh po stromě - síla
Důležité je mít taktéž u mazlíčka vysokou míru morálky. Čím vyšší morálka, tím vyšší šance, že se trénink povede a mazlíček se něco naučí. Anarchie se u tréninků vést nemá. Pokud nám tedy záleží na tom, aby krysa plnila naše pokyny. Pokud netrénujeme ve stylu: Běhej... a nebo ne... A krysa běží... a nebo ne.
Ovšem potom je tu agresivita. U divokých zvířat je agrese velmi žádoucí. Čím agresivnější jedinec, tím má větší šanci se prosadit. Nejlepší postavení získá ten nejvíce průbojný jedinec. Žádné gentlemanství se v přírodě nevede. Ano, naše hradní krysy si ještě pamatují na své předky. S vlohou pro agresi se rodí a je jen na majitelích, zda ji budou podporovat.
Pokud si otevřete příručku pro chovatele, tak se dozvíte toto:
Agrese - málo pochopení, přísná výchova, nesplněné tužby - to vše se podepisuje na agresi vašeho miláčka a vzteklému zvířátku raději do cesty nechoďte.
Morálka - správná výchova není jednoduchá, pokud se ale povede, odmění se vám mazlíček úctou, sebekontrolou a prvotřídními výkony.
Doporučuji s mírou agrese mít také určitou míru morálky. Vždy musí morálka převažovat nad agresí. Jinak máme místo prvotřídního sportovce prvotřídního ničitele a rozmazlenečka.
*
Když se podíváme do žebříčků úspěchů, tak skutečně vedou krysy s velkým procentem agrese. To už nejsou malé roztomilé krysy, to jsou malí aligátoři. Pro jejich trénink doporučuji si nezapomenout bič a doufat, že nerozkoušou i ten. Jsou totiž schopní sežrat všechny a všechno včetně svého páníčka.
Mají holt vlastní hlavu a i přesto, že s vámi díky biči budou poměrně ochotně trénovat. Nesouhlas vám dají jasně najevo. Svoje sovy už nenajdete na svých bidýlkách a váš oděv bude spíše připomínat hadr na podlahu než luxusní oblečení. Ony vědí, co si vybrat pro své dravé choutky (to co nejvíce naštve jejich majitele).
Pro někoho ani toto není překážka. Sovy naleznete u posledních adresátů a oblečení si můžete nechat opravit na Příčné.
Je tedy agresivita plusem, či mínusem? Pokud jsme ochotni obětovat své sovy a oblečení náladám vaší krysy, tak možná plusem. Výhry v závodech a dostatek štístek a navíc určitá prestiž pro vás – to vše je zásluhou řádného tréninku a možná i vyšší agresivity (rozuměj průbojnosti).
Jak vychovat agresivního mazlíčka?
- Nechat v útulku – narůstá nespokojenost a vzrůstá agresivita.
- Nesplnit kryse její přání – potom počítejte, že jste bez sov a oblečení.
- Místo sladkého dortíku jí dát obyčejné krmení – krysa moc dobře ví, co je dobré. Žádné obyčejné krmení nezasytí její potřeby a navíc ji ještě natolik naštvete, že se vám pomstí.
- Často krysu koupat – nelíbí se jim to, jsou schopny rozkousat i vanu a příště budete na řadě vy.
Jak snížit agresi?
- Hladit, hladit a zase pro změnu hladit – pozor, klesá morálka, což je trošku kontraproduktivní.
Já tedy budu fandit prvotřídním agresorům s výborným tréninkem, ale doma budu mít raději vycvičenou hodnou krysu. Jak to máte vy? Dáváte přednost vycvičené kryse, nebo výhernímu aligátorovi?
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 4/2015
Any | 08. 06. 2015