Rowenino schodiště trucuje!

Blažené skřípání a vrzání, které všem hlásilo „je čas na výlet“ už se dlouho neozvalo. Schody líně vedou, tam, kam mají vést, a celkově je s nimi nuda. Proč? Zjištění je překvapivé!

Rowenino čarokrásné architektonické dílo – schodiště, snad není třeba nijak dlouho představovat. Na hradě snad není nikdo, kdo by jej nemiloval, ať už pro jeho krásu jako takovou, temperament nebo zkrátka jen proto, že díky němu poznal i neznámá zákoutí hradu.

Poslední dobou ale vídám na chodbách zklamané tváře studentů, kteří mířili do knihovny a došli do... knihovny. Schodiště je poslední dobou zřejmě unavené a dlouho nám nepřipravilo žádné překvapení. Nepomohly prosby, ani akce, během které dobrovolníci leštili zábradlí konečně také jinak než svými zadky.

Schodiště bylo tedy podrobeno důkladnému zkoumání. Někteří odborníci byli toho názoru, že schodiště jednoduše zarezlo, za čímž si stáli i poté, co byli upozorněni, že schodiště není z železa. Moc nepochodila ani skupina studentů, která chtěla schodiště lechtat, čímž mělo dojít k rozpohybování. Posledním pokusem bylo předčítání, ovšem ani dvě stě přečtených stran z Velkého atlasu kouzelných hub nepřiměla schodiště ke známému zavrzání a rozpohybování. Diagńoza je tedy jasná: schodiště trucuje!

Ptáte se proč? Celá století bylo jediným pohyblivým schodištěm na celém širém světě. Tak byla Rowena prozřetelná, že vytvořila světový unikát, jímž se následně inspirovali i mudlové, kteří postavili eskalátor. To se dařilo celkem úspěšně ututlat, aby se to naše drahé schody nedoslechly, ovšem jednou to zkrátka prasknout muselo a zdá se, že to bylo teprve nedávno. Zvěsti, že s mudlovskými schody je větší zábava, celé situaci také zrovna nepomohlo.

Do redakce se dostalo několik pohyblivých obrázků, a tak můžete sami posoudit, které schody mají větší smysl pro humor.

To by se v Bradavicích nestalo! Narazit do koše je celkem ubohé, ale zaplout do regálu mezi knihy, to má alespoň ducha a další potenciál!

Na tomto obrázku se zřejmě některý z bývalých studentu skvěle baví na mudlovských schodech a snad i se slzičkou v oku vzpomínal na Roweniny schody. Rowenužel tuto krásnou chvíli nevybraným způsobem ukončil nějaký mudla.

Zde vidíme pokus o synchronizovaný výstup, který se ale moc nepovedl. Jak je vidět, paní se sice správně položila na záda, ale mladý mudla ji už nedokázal přeskočit a tím dokončit sestavu. Něco na mudlovských schodech zkrátka nejde.

Mudlovské schody jsou také žákeřné, jak sami můžete vidět, takhle nešetrně shodily mladíka, který si užíval jízdu vzad.

Abychom nekončili špatně, můžete si na posledním obrázku prohlédnout zřejmě jakéhosi bývalého havraspárského studenta, který bravurně předvedl jízdu po zádech s otočkou i na mudlovských schodech. Tímto způsoben zdolávají schody v Bradavicích někteří do dnes.

Co si budeme nalhávat, naše Rowenino schodiště je jednoduše nejlepší. S mudlovskými schody může být také docela zábava, ale jak vidíte, je to zábava celkem povrchní a bez nějaké další pointy. Všimli jste si, že ani jeden mudla cestou po schodech neudělal ani jeden úkol? Nebo že by snad poznal nová místa? Ne, to umí jen naše schody a já už se opravdu těším, až nás zase vezmou někam na výlet.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář