Manuál pro bezradné redaktory

V kouzelnickém světě bezradný redaktor neexistuje. Mimo těžkých tvůrčích krizí, kdy nás nenapadá ani jak sebrat ze stolu kalamář, pochopitelně. Ty je nutné prospat. Máme-li ovšem chuť, nemá šíře témat ve světě kouzel žádných hranic.

Máme zde témata kolejní a hradní. Nejprve ta skutečná. Pro článek si můžeme vybrat střípek hradního dění, toho, co vidíme v síni, kolejní místnosti, kabinetech nebo kdekoli jinde. A když psaní o důležitých událostech nestačí? I z úplně nezajímavé události lze napsat zajímavý článek. Stačí připojit trochu fantazie. Stěžuje si profesorka v síni, že nestíhá? Prakticky nám dala námět na celé číslo.

Nadpisy:

Je profesorstvo líné, nebo přepracované?

- v článku se uplatní rozhovory, názory studentů, ředitele, profesorů, upravené obrázky fialových spáčů, srovnání s těžkým životem studenta...

Profesoři línají!

- poplašná zpráva, kterou redaktor sepsal poté, co si v redakci kvůli únavě špatně přečetl kolegův článek

Je potřeba víc profesorů?

- vážné zamyšlení nad tím, kolik profesorů by náš hrad potřeboval a zda jich má dost

Jak přežít přepracovanost

- kdo jiný než havraspárští by dovedl profesorům trefně poradit?

Nedostatek obracečů času

- pátrání po důvodu onoho fialového nestíhání

Nová koncepce výuky na obzoru

- ministerstvo kouzel zamýšlí změnu, aby ulehčilo profesorům, studenti by si mohli od nového roku opravovat úkoly sami!

A tak dál.

Nezdají-li se vám témata dost kolejní, pak vězte, že se dá stejným způsobem sepsat celé číslo o dění ryze kolejním. Nebo o čemkoli, co řekne Any.

*

Pokud zrovna žádné dění nevidíme nebo nemáme čas sledovat, dění si vymyslíme. Můžeme napsat například o podivných nápisech v umývárně. Že tam nejsou? Vezměte křídu a budou! Redaktor někdy musí jít svému štěstí naproti, to se nedá nic dělat. Témat smyšlených je opravdu nekonečně. Jen namátkou:

Je v jezeře příšera?

- pozor, ona tam možná opravdu nějaká je!

Výprava do sklepů obyvatel Godrikova Dolu

- jaká skrývají tajemství?

Výhled z kolejní věže

- co okno to článek a nikdo neví, kolik oken máme

Stropy řídnou, padá moc cihel

- článek o Rowenině známé kletbě

Skřítci uspořádali závod jedlíků

- o tom, jak se po nocích baví profesoři

Jedlíci uspořádali závod skřítků

- o tom, jak profesoři proháněli při hostině skřítky

*

O rozhovorech jistě není třeba mluvit. Rozhovor jde jednou za čas udělat s kýmkoli o čemkoli. Jen uváženě, o pět rozhovorů týdně s jedním a tím samým duchem nikdo nestojí. Pokud navíc plánujeme rozhovor, děláme to nápaditě. Povídali jste si například už někdy s lesním průvodcem o tom, která z hlav na kůlech je jeho nejoblíbenější?

*

No a nakonec následují témata kouzelnická, s hradem nesouvisející. Ve starších číslech najdeme mnohé. Například článek o astrálním cestování. Po návratu z dovolené můžeme psát i o zážitcích s tamními kouzelníky. Navštívili jste například u moře věhlasnou farmu perlorodek safírových, producentů oblíbených Roweniných perel? Pokud jste někdy viděli duhu, není důvod proč nenapsat, kterak jste pod ní hledali poklad. Překvapili vás něčím mudlové? Srovnání jejich podivného chování se světem kouzel se přímo nabízí. Přišla vám od někoho pohlednice? Přiložte ji do článku a na obsáhlém rozboru obrázku představte čtenářům, jak si kouzelníci posílají šifrované zprávy přímo před zraky nic netušících mudlů.

Náš kouzelnický svět je přece tvořen fantazií, ničím jiným.

*

Ale nakonec to nejdůležitější! Šéfredaktora nesmí otravovat, že se ho redaktoři ptají, o čem psát! Od toho je šéfredaktor, aby je vedl. Nejprve za ručičku a to tak dlouho, dokud se mu sami nevysmeknou. Všechno výše popsané šéfredaktor moc dobře ví, takže nemá problém téma takovému tazateli vecpat. A když už ho dotazy opravdu otravují, musí nasadit falešný úsměv číslo 2 a předstírat, že neotravují. Když bude totiž na redaktory vrčet, přestanou se ho ptát, bez témat přestanou i psát, na Corvina nám sedne prach, Sedmero se zblázní, odletí, kolejní místnost to nevydrží, spadne a kouzelnický svět se bez havraspárské moudrosti zhroutí! Čím víc redaktorům poradí, tím dřív budou samostatní.

A občas se zkrátka stane, že redaktor nemá inspiraci a nevytluče ji z hlavy ani kladívkem. Takovému se poradit musí. I bez inspirace má totiž ruce, a pokud jsou to zrovna ruce ochotné psát, musí se jejich ochota zapřáhnout, i když hlava službu vypovídá. Redaktor, který chce psát, jen neví o čem, není otrava, ale požehnání! Prakticky šéfredaktorovi nabízí, že napíše článek za něj.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář