Jak jsem (ne)přežila dovolenou

Myslím, že každý z nás si prochází v létě a v zimě stejným obdobím. Jet, či nejet na dovolenou? O tom, jak jsem se rozhodla, jaký to mělo průběh, následky a jak to všechno dopadlo? Neváhejte, začtěte se a snad si z toho odnesete i ponaučení.

Krátce po zveřejnění nabídky letních zájezdů jsem si zalezla do křesla v kolejce a přemýšlela. Jet, či nejet na dovolenou? Nakonec jsem se rozhodla, že si sepíšu plusy a mínusy, které vypadaly následovně:

Proč jet:

• dovolenou potřebuje každý
• vypnout, spát a nicnedělat aneb změnit prokrastinační prostředí je taktéž důležité
• konečně získám magíka
• někam se podívám

Proč nejet:

• stojí to celý jeden galeon
• určitě v té době bude nová kolekce (ano, byla)
• přežiju to vůbec bez svého hradu?!!!

Nakonec jsem se tedy rozhodla, že pojedu. Přece jenom zisk magíka (konečně, po tolika letech!) a taky mi bylo řečeno, že je to i pro závisláky zdravé. A jak to vůbec probíhalo?

*

Den 1

Zpátky, já chci zpátky. Před chvílí jsme opustili s průvodcem hrad, naposledy jsem se nadechla a pocítila tu nezaměnitelnou hradní zatuchlinu a pak jsem byla pryč. Fuč. Několikrát jsme museli změnit prostředky, ale ani nevím, co se dělo. Myslela jsem jen na ten můj milovaný hrad, a tak vše ostatní bylo v mlze. Až po několika hodinách jsem zaregistrovala, že je mi teplo. Že bychom už byli v Karibiku? Ano, byli. Odpadla jsem do postele a přemýšlela, jak to tu celý týden vydržím.

Den 3

Nevím, co se dělo den druhý. Vím, že jsem chtěla zpátky, stýskalo se mi moc. Eff a Nixní mě donutily navléci se do plavek, dotáhly mě pod slunečník, nasadily sluneční brýle a do ruky vrazily nějaký ultra zdravý ovocný koktejl. Ale nakonec to bylo přijatelné.

Den 5

Jsem smutná. Skoro už zase brečím. Mám na krajíčku. Nechce se mi do hradu, bude tam brrr, fuj zima. V rámci našeho karibského dobrodružství jsem potkala takových super lidí! A všichni se tu jen povalují, sem tam piráti někoho okradou, ale jinak tu je klid, zevl a nikdo nic nehrotí.

Poslední den

Řvu v kuse od včerejšího večera, kdy jsme se definitivně rozloučili s tímto úžasným místem. Nixní a Eff mi musely prý dokonce dát roubík, protože se chtěly vyspat. Zbytek mám v mlze. Zdálo se mi o lodích, pirátech a nekonečných prázdninách.

Po návratu

Je tu zima. Fuj. Zatuchlo. Lidi tu říkají něco o začátku školního roku, úkolech a škole. Mám rýmu! Chtěla jsem svým spolužákům ukázat, co jsem na dovolené nosila, ale karibské outfity jsou ve škole naprosto nepoužitelné! Asi vytvořím kampaň za karibské zvelebení našeho hradu. Je to tu moc nebarevné. Chjo, ale každý den vzpomínám, jak tam bylo krásně! A nemůžu se s vámi nepodělit.

*

Naše ubytování! Třetí lehátko zleva bylo moje oblíbené!

Oblíbené osvěžující superzdravé ovocné nápoje

Loď našich místních průvodců (pirátů)

Výraz našeho průvodce, když jsme mu řekli, že se musíme vrátit do hrad, abychom pokračovali ve studiu, a že musíme chodit na hodiny a pak psát úkoly.

 

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář