Čarodějnictví u mudlů aneb čarodějové bez utajení

Halloween je prapodivný mudlovský svátek, díky kterému se můžeme pohybovat venku klidně se sovou na rameni a nevzbudíme větší podezření nežli průměrný mudla na ulici, protože i oni chodí v prapodivných hábitech. Možná jste i zahlédli kostým čarodějnice. Mudlové si nasazují zelené masky s bradavicemi, na sebe si oblékají cosi roztrhaného a na hlavu si nasazují (Pozor!) klobouk.

Čarodějnická výzdoba je o Halloweenu podobně častá jako například dýně. Malé krásné čarodějnice s velkým nosem a bradavicemi, velké čarodějnice s malým nosem, či čarodějnice na koštěti. Čarodějnice jsou samozřejmě velice krásné a jen naprostý ignorant může tvrdit opak.

Jejich oblečení je nápadně podobné stejnokroji studentů naší školy, navíc v ruce drží velmi často koště. Je to jen náhoda? Odkud se tyhle čarodějnice vzaly?

*

Na čarodějnice věří lidé už od pradávna. Už dříve sice můžeme nalézt obrázky domnělých čarodějnic, ale dosti jiných než se ukazují dnes.

Obrázek původních zde:

Obrázek nynějších zde:

 

Z obrázku je patrné, že ministerstvo kouzel selhalo. Podobnost čarodějnic s námi je až příliš velká na to, aby se o tom dalo pochybovat.

Po provedení průzkumu prosákly na povrch velice zajímavé informace. Dle určitých velice spolehlivých záznamů (kabinky u ufňukané Uršuly jsou vskuku důvěryhodný zdroj!) se můžeme dočíst jistou informaci:

„Udělala jsem to já! Asi mi vymažou vzpomínky, ale díky mně na nás mudlové nezapomenou!“

Jistě, nemusí to s daným tématem souviset... Ale co když ano?! Hned pod tím se nachází poznámka, že Roman je jisté zvířecí stvoření. Snad spolu tyto dvě informace nesouvisí.

*

Přejděme k dalšímu zjevnému faktu. Člověk, který tento čin provedl, musel být logicky ženského pohlaví. Ufňukaná Uršula přece sídlí v dívčí umývárně (viděli jste někdy u mudlů na Halloween čaroděje? Ne! Ženy vedou, samozřejmě).

*

Rekonstrukce minulých událostí se ubírají takto: tajná skupina studentů, která dost pravděpodobně existuje dodnes, se rozhodla uskutečnit čin, který neměl obdoby. Toužili po tom, aby se mudlové dozvěděli, že kouzla skutečně existují. Vzhledem k tomu, že vlakem jet nemohli a přemisťování není na pozemcích hradu možné, využili jako dopravní prostředek koště. Doletěli do prvního velkého města a začali metat kouzla kolem sebe. No, metat kouzla asi není správné označení, protože se zřejmě jednalo o prváky. Přeci jen, kdyby vyhodili do povětří půlku města, už se to tak snadno neututlá, že ano. Takže se pokoušeli kolem sebe metat kouzla. Ministerstvo kouzel však včasně zareagovalo a studenty zpacifikovalo.

Zde nám dochází jasná informace. Informace v kabinkách jasně ukazuje, že nebyl dotyčný odvezen do Azkabanu a to ukazuje, že byli kouzelníci nezletilí. Po jejich zásahu byli odvedeni zpátky do školy, kde je měl zřejmě čekat zásah do paměti.

Problémem pro Ministerstvo kouzel byli tím pádem hlavně mudlové. Velké množství mudlů, kteří dotyčné kouzelníky viděli, byli první, s kým se ministerstvo muselo vypořádat. Vzhledem k tradici ošklivých čarodějnic se tento děj musel odehrávat ještě před vzestupem a pádem Vy-víte-koho, proto je velice těžké sehnat bližší informace. Mimochodem, je docela žalostné, že od té doby nebyla provedena rekonstrukce umýváren, možná by měla studentská rada požádat vedení školy o renovaci. No, to ale odbočujeme.

Ministerstvo zažilo v podobném měřítku situaci poprvé. Paměťová kouzla vysílali kouzelníci dosti zmateně a nesystematicky, protože přihlížejících mudlů bylo hodně. Mohlo dokonce dojít k výbuchu díky kolektivnímu myšlení a celé vzpomínky na události byly pokřiveny. Pracovníci ministerstva se nemohli těchto vzpomínek v myslích mudlů zbavit. Pravděpodobně jim mudlové i po zásahu kouzel vykládali o divných lidech, kteří měli košťata.

Náhoda hrála do karet, protože se celá událost odehrála na Halloween. No, zároveň možná hrála trošku proti nim. Všude byla výzdoba v zelené a oranžové. Vzpomínky na Halloween se spojily s kouzelníky a promíchávaly.

Najednou v jejich myslích dostávaly jiný tvar, zestárly, získaly podivný odstín pleti a divný krákoravý hlas, jakoby se smál havran. Pracovníci ministerstva ze zoufalství tedy ještě maličko poupravili vzpomínky a nechali mudly si myslet, že se jedná o pouhé kostýmy. Vzhledem k tomu, že se zrovna na tomto místě určitě objevil minimálně jeden chytrý podnikatel, který uviděl díru na trhu, do světa se masově začaly posílat masky, sošky, obrázky čarodějnic. Lidem přišly (samo)zřejmě rozkošné a nakupovali je ve velkém množství. Za několik generací čarodějnice tak zdomácněly, že nikdo už ani nepřemýšlí, odkud se vzhled vzal. Ministerstvo kouzel samozřejmě chtělo toto své selhání ututlat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opravdu velký přešlap, všem bylo zakázáno o tomto mluvit a zúčastněným studentům byly vzpomínky upraveny.

***

Nemáme jistotu, zda to takto konkrétně bylo, ale jedno je však jisté. Jedná se o další velké selhání ministerstva kouzel. Když se zamyslíme, podobný únik informací musel nastat i v minulosti, vždyť kde by se jinak vzaly čarodějnice zrovna na košťatech? No ne? Podělte se s námi o své teorie!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář