Oheň: Aya Watanabe

Našli jsme ji, kterak první den termínu sedí na hodinách svých profesorů a začíná psát úkoly, na které jí zbývalo 14 dnů. Na otlučené lavici vedle ní tančily modré plameny ledového ohně. Jednorožec? Nikoli, Aya Watanabe.

Svěží podzimní tvářička, která se v Havraspáru objevila s příchodem Zimy 2016, ohřála nekompromisně i poslední zbytky vlezlého chladu, které se skrývaly v růžcích havraspárské věže. Aya Watanabe se s cílevědomostí a klidem děvčete, které ví, kam směřuje, stala součástí kolejního bytí, jako by v Havraspáru byla odjakživa. A ačkoli se narodila pod nadvládou živlu Ohně, který si ji také vybral jako svou reprezentantku, je živoucím důkazem, že i oheň může nabývat mnoho podob. A Aya je tím nejhavraspárštějším ohněm z možných. Sálá z ní vnitřní síla, rozpustilá hravost i cílevědomost někoho, s kým si nechcete zahrávat. S ohněm se totiž nezahrává.

Dnes ji nejčastěji najdete ve společenských prostorách hradu, kde si užívá pohody v kolektivu dalších čarodějů. "Jsou tu moc milí lidé, se kterými se dá báječně povídat," nechává se slyšet, zatímco nás vede na famfrpálové hřiště, kde se v posledních týdnech zabydlela. Protože je teprve prvačka, individuální prostory jí zatím nebyly otevřeny, nicméně jako správnou ohnivku ji jen tak něco neodradí a během kolejních tréninků se jí podařilo vypracovat už na 10. úroveň brankářského postu. "Oslovil mě také střelec, ale tam se musí hrát více týmově a já nejsem moc týmová hráčka. Camrál bych si nechala pro sebe a nepustila ho z ruky," praví se smíchem. Individualistický brankář, na kterém může rozvíjet svůj zápal pro hru, jí tedy plně vyhovuje.

Skopokrák - Ayino havraspárské znamení, které se jí paličatě dívá z očí (v klasickém zvířetníku Beran, pozn. redakce). Dívka svého slova s vůdčími tendencemi, jejíž přítomnost v místnosti okamžitě vycítíte. Však také ohýbá plamenný živel. A i když jí z myšlenek před rozhovorem vyletovaly jiskřičky nervozity, byla příjemnou společníci, jejíž slova zahřejí. Zaposlouchejte se nyní do tichého, a přesto naléhavého praskání modrých plamenů, které vyjevují její příběh. Živel Ohně na Ayu sází. Vsadíte si taky?

***

Corvinus Declaratio: Pověz nám, kdepak ses narodila? Zajímalo by nás, odkud vlastně na hrad přicházíš.

Aya: Narodila jsem se jednomu krásnému a zamilovanému páru s kouzelnickými kořeny. Pocházím z hlavního města Velké Británie, tudíž z Londýna. Je to velké město, ale to neznamená, že bych byla rozmazlená a bála se jakékoli práce, spíše naopak.

*

Corvinus Declaratio: To určitě ne. Jak bys tedy samu sebe popsala, kdyby to bylo v pouhých třech slovech?

Aya: Přátelská, chytrá a aktivní.

*

Corvinus Declaratio: Tím jsi trochu naťukla i téma, které nás taky zajímá. Čím podle svého názoru vybočuješ z řady?

Aya: Myslím, že každý člověk se nějak liší od ostatních. Já mám například ráda úplně jiné věci než většina mých přátel. Možná, že tím jsem taková ta originální bytůstka.

*

Corvinus Declaratio: Teď jsme zvědaví - povíš nám pár příkladů, co za věci to třeba je?

Aya: Hmm... Tak například, většina mých kamarádek by se velmi ráda podívala do Paříže. Mě to třeba vůbec neláká. Je toho celkem dost, ale na nic jiného si v tuhle chvíli merlinužel nevzpomenu.

*

Corvinus Declaratio: V pořádku. Tak se přesuneme trochu do minulosti. Na kterou příhodu ze svého dětství jsi nejvíce hrdá, dokážeš vybrat?

Aya: Zajímavá otázka. Jednou, kdy mi bylo asi pět let, jsme s rodiči navštívili zoologickou zahradu. Tehdy jsem strašně obdivovala klokany a říkala jim "hopíci". Milovala jsem klokany a dosud je takový stojící hnědý klokan jedním z mých nejoblíbenější plyšáků. V zoologické zahradě byli klokani za vysokou zdí a jak jsme byla malá, tak jsem na ně neviděla. Mamka mě vzala do náruče a já jsem se nahnula přes drát, který tam byl natažen. Pro lepší výhled jsem se ještě více nahnula a chytla se toho drátu. Jenže v drátu bylo elektrické napětí a dostala jsem ránu. Začala jsem strašně brečet, moc mě to nebolelo, spíše jsem se jen lekla.

Na tuto příhodu si pamatuji a jsem na ni náležitě pyšná. Od té doby nesáhnu na žádný drát v zoologické zahradě, i kdyby tam nebyla cedule, že je to elektrický ohradník. Vzala jsem si z toho ponaučení a láska ke klokanům se trochu zmírnila, ale pořád se pohybují mezi pěticí mých nejoblíbenějších zvířat.

*

Corvinus Declaratio: To je parádně havraspárská příhoda! Za několik let po ní jsi ovšem byla přijatá do naší hogwartské školy. Není to tak dávno, kdy se pro tebe otevřely brány hradu. Jak na ten den vzpomínáš, jaké to pro tebe bylo?

Aya: Moc si toho nepamatuji. Vím, že jsem se tu jako každý, kdo sem vstoupil poprvé, moc nevyznala. Byla jsem celkem dost zmatená, ale milé kouzelnické duše mi hrad nádherně představily, a že jich nebylo málo. Z tohoto dne mám také jednu příhodu. Procházela jsem se chodbami hradu a s každým svým krokem jsem slyšela soví houkání. Ano, přišla mi sova, ale já tehdy ani nevěděla, kde je sovinec a co to houkání symbolizuje. Sovu jsem si přečetla asi až další den, co jsem objevila sovinec. Pamatuji si, že to byla informační sova s nějakým výjezdním seminářem. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Prozraď nám ještě pro zajímavost, necháváš své příchozí sovy houkat do dneška, nebo jsi je umlčela Silenciem?

Aya: Soví houkání se mi líbí. Od doby, co to provázelo mé první kroky na hradě, se mi zalíbilo a nechávám je houkat. Ale hned při prvním houknutí si přečtu, co mi přinesly, a do druhého dne tam rozhodně nečekají. I když u mě v sovinci by se ani nijak špatně neměly.

*

Corvinus Declaratio: Který kouzelnický dárek bys darovala člověku, kdybys chtěla, aby na tebe nikdy nezapomněl?

Aya: Buď nějaký medailonek se svojí fotkou a nějakým krásným citátem ("Lidé, které máš ráda, tě nikdy neopustí. Zůstanou navždy ve tvém srdci."), který by mohla daná osoba nosit například jako talisman. A nebo bych shrnula všechny naše společně prožité chvíle do jedné vzpomínky a tu bych vložila do Myslánky a odkázala právě tomu člověku.

*

Corvinus Declaratio: A na vážnější notu, kdybys mohla vlastnit jednu z Relikvií smrti, kterou by sis vybrala a proč?

Aya: Rozhodně bych ani chvíli neváhala a vybrala si neviditelný plášť. Hůlka je mi k ničemu, jelikož netoužím po nějaké obzvlášť velké slávě a stačí mi to má párátko. Kámen vzkříšení je velmi zvláštní relikvie. Vůbec se mi nezalíbila, jelikož mi to stejně nevrátí zemřelou osobu a jednoho dne ji v nebi potkám osobně.

Plášť bych si vybrala z toho důvodu, že mohu jít teoreticky kamkoli. Nahlédnout do sborovny, do ředitelny, do míst, kam ani nemám povolený přístup. Vždy mě zajímalo, jak to v těchto místnostech vypadá a teď bych měla právě tu příležitost. Přijde mi to jako skvělá vychytávka a úžasné maskování. A navíc jsem si vždy kromě čtení myšlenek přála být neviditelná.

*

Corvinus Declaratio: Tak v tom případě je neviditelný plášť jasná volba! Teď se podíváme na Sophiinu volbu pravého havraspárce. Který z našeho Bratrstva sedmera havranů je ti nejmilejší a proč?

Aya: Myslím, že to je Hraban. Jsem tak trochu také vůdčí typ a vždy si jdu za svým cílem. Ve skupině lidí se vždy ujmu postavení vedoucího, pokud není vůdce předem určen.

*

Corvinus Declaratio: To si s Hrabanem rozhodně potykáte, dokáže být v tomto směru skvělým průvodcem. U zvířectva ještě zůstaneme. Které zvíře tě v dětství nejvíce zaujalo a které bys dnes asi měla jako Patrona?

Aya: To jsem říkala v mé příhodě z dětství. Když jsem byla malá, měla jsem velmi ráda klokany. Takže by to byl nejspíše klokan. Vím, že je to trochu nevšední podoba patrona, ale myslím, že právě tohle zvíře by bylo mým správným ochráncem.

*

Corvinus Declaratio: Pokračujeme do hloubky a niterněji. Kdybys našla Zrcadlo z Erisedu, co bys tam asi tak viděla?

Aya: To je jedna z otázek, na kterou bych i já chtěla znát odpověď. Sama nevím co bych v tomto zrcadle viděla, ale nejspíše sebe se svojí rodinou a přáteli, včetně domácích mazlíčků, a to i těch, merlinžel zesnulých.

*

Corvinus Declaratio: A kdybys měla k dispozici Myslánku, kterou vzpomínku bys do ní uchovala?

Aya: Nejspíše tu svoji příhodu z dětství, aby se nad tím zasmáli ostatní a zvedlo jim to náladu. Musí to být něco originálního, něco, co tam ještě není. Ano, je pravda, že mě napadalo mé zařazení do Havraspáru, ale vzpomínek týkajících se Zařazovací slavnosti je tam více než dost. Byl to sice velmi krásný okamžik, ale myslím, že na uchování v Myslánce je má příhoda s klokany ideální.

*

Corvinus Declaratio: Říkala jsi, že jsi celkem vůdčí typ a poměrně individuálně zaměřená. Kdyby sis tedy mohla vybrat jednu funkci, kterou bys na hradě zastávala, co bys dělala?

Aya: Ano, jsem spíše vůdčí typ, ale jako funkci bych si vybrala asi profesora.

*

Corvinus Declaratio: A už máš představu, co bys chtěla učit?

Aya: Asi nějaký jazyk. Možná se pletu, ale myslím, že zde není německý jazyk. Takže asi Kouzelnickou němčinu pro začátečníky. Ale musím říct, že o tomto tématu jsem vzhledem ke svému ročníku skoro vůbec nepřemýšlela.

***

S přehledem Aya spálila na prach veškeré obavy, které měla z neznámého živlového turnaje. Když jsme tedy pokročili k nejzákeřnější výslechové části rozhovoru, jako správný Skopokrák neuhnula pohledem ani o píď a probořila hordu vlezlých otázek rychleji než leckteré beranidlo.

***

Corvinus Declaratio: Následují bleskurychlé otázky... Někteří tomu říkají výslech, ale my vůbec nevíme, o čem dotyční mluví!

Oblíbená kniha: Hunger Games
Oblíbený spisovatel: J. K. Rowlingová
Oblíbený film: Harry Potter a vězeň z Azkabanu
Oblíbený hrdina: Remus Lupin
Oblíbená barva: modrá
Oblíbené slovo: famfrpál
Oblíbená denní doba: večer
Oblíbených 10 slov: Modrá, nevím, přátelé, jednorožci, seriály, Bradavice, Havraspár, zábava, fampfrpál, magie.
Oblíbený citát/motto: "Když se svět k tobě otočí zády, otočíš se ty zády ke světu!"

*

Doplň nyní pokračování následujících vět:

Nejsem… namyšlená a vlezlá.
Miluji… léto, famfrpál a přátele.
Snažím se… přispívat body a pomáhat ostatním.
Obdivuji… svou patronku.
Umím… hrát na nervy. *směje se*
Bojím se… budoucnosti a nedostatku času.
Nechápu… matematiku a fyziku.
Nenávidím… lidi, kteří si hrají na moje přátele a jednoho dne mě zradí nebo mi jinak ublíží.
Chci… být úspěšná ve svých studích jak zde, tak v mudlovském světě.

***

Corvinus Declaratio: Co bys vzkázala hradu, kterému jsi právě byla představená?

Aya: Vzkázala bych akorát to, abyste si užívali každou chvíli strávenou zde na hradě a prožívali každý den tak, jako by to byl ten poslední. Merlin ví, jestli není...

***

Aya bude v klání bojovat po boku Ginevry Eleanor Zauberinové a Saphiry Crystal, s nimiž tvoří plamenný tým. Budete jim fandit? My rozhodně přejeme jiskru štěstí!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář