Zelené ostatky: Renée Carlisle

Na začátku bylo pět nominovaných z každé koleje. Ovšem postoupit mohli jen tři a těm dvěma dalším zůstal v ruce černý Petr. Jednou z těch, jejíž sedmibojařské kroky letos skončily dřív, než začaly je zelená Renée Carlisle. Co nám na sebe prozradila a jak se vyrovnává s tím, že jí pohár nevybral?

Renée Carlisle se na hrad registrovala v roce 2009. Nyní navštěvuje 3. ročník rozšiřujícího studia a rozhodně se nedá říct, že její plány jsou u konce. Zkoušku OVCE složila v létě 2014 z předmětu Čarostavitelství. Mnohdy jí můžeme vídat na famfrpálovém hřišti, kterak sviští vzduchem.

Toto jsou ale jen malé střípky, chtěla jsem se o této slečně dozvědět více a tak jsem jí pozvala na čaj. Pokud i vy chcete vědět více, začtěte se do rozhovoru s ní.

Corvinus Declaratio:Děkuji, že jste si na náš časopis našla čas, slečno Renée. *usměje se a ještě v rychlosti loví delší pergamen* První otázka bude velmi netradiční. *uchichtá se* Proč jste chtěla do Sedmiboje? Byl ten impuls váš nebo vás tam dostrkala kolej?

Renée Carlisle: Impuls přišel ode mne, neboť jsem chtěla reprezentovat svou kolej a být pro ni aspoň ještě nějak významně užitečná. *tajemně se usměje*

*

Corvinus Declaratio: Podle mého je nejlepší, když člověk sám projeví zájem. *usměje se* Je něco, co ovládáte tak mistrovsky, že jste to chtěla v Sedmiboji předvést? Jsou nějaká vaše dílka, kterými byste se nám mohla pochlubit? *usměje se*

Renée Carlisle: Ano, sice nevynikám tolik v kreslení a malování, ale troufám si říci, že jsem velice zdatná v kreativní části, co se týče fantazie psaní příběhů, občas i mé básnické střevo nezahálí a dokážu něco pěkného složit.  Avšak i tak si nejvíce věřím v psaní různých příběhů na různá témata. *usměje se* V současné době píši povídky z HP fanfiction. Ovšem ze zkoušek NKÚ a různých soutěží mám také zajímavé povídky. Nějaká dílka bych ukázat mohla. *usměje se vroucně*

*

Corvinus Declaratio: Tak ukazujte, my se rádi podíváme! *mrkne*

Renée Carlisle: Zde jsem již nějaké své práce ze soutěží uveřejnila. Můžete se podívat, za případná hodnocení budu ráda. *uculí se*

*

Corvinus Declaratio: Výborně, tohle je nejlepší forma ukázky, určitě si vaší tvorbu prohlédnu a předložím jí i našim čtenářům. *usměje se* Jak moc vás mrzí, že vás pohár nevybral? Co jste cítila těsně po tom, co jste toto zjistila a teď s odstupem času?

Renée Carlisle: Ze začátku jsem byla hodně zklamaná a přistihla jsem se, že jsem byla i na pohár naštvaná, ale teď, s odstupem času, jsem tak trochu ráda, že se tak nestalo. Mám totiž víc času na učení a to jak zde tak v mudlovském světě. A mimo jiné mám také více času na realizaci svých plánů zde na hradě. *mrkne* Sice jsem přišla o možnost dostat nějaké ocenění, ale nakonec… i bez různých získaných ocenění snad má budoucnost nebude tak jednotvárná, věřím, že i tak budu mít, jak se říká, dveře otevřené.

*

Corvinus Declaratio: Ono to zamrzí, ale když se nad tím člověk více zamyslí, najde i klady na tom, že nebyl vybrán. Myslíte, že se budete hlásit třeba zase někdy do dalšího ročníku?

Renée Carlisle: To nemohu předem takto říci, jednak proto, že nemám zdání, kdy se bude další ročník konat a také nemohu vědět, zda v té době budu ještě studentem. *zasměje se* Také určitě v rozhodování bude hrát velkou roli situace u mudlů.

*

Corvinus Declaratio: Zmínila jste, že nevíte, zda v té době budete ještě studentkou. Čím byste do budoucna chtěla být? Profesorkou či zaměstnankyní? Čemu byste se ve svém povolání chtěla věnovat?

Renée Carlisle: Přemýšlím nad profesorksou dráhou. *usměje se* A čemu bych se chtěla věnovat? No řekněme, že mám pár typů, ale nechci nic prozrazovat. Ale určitě by tu byly nějaké nové předměty a nejspíš i nějaké ty starší. Ono záleží na tom, co bude volné a hlavně, jak se domluvím (a zalíbím) nové inspektorce výuky. *usměje se opět tajemně*

*

Corvinus Declaratio: Tak musíte na ní trochu zeleně, to ona prý ráda… a pak to snad vyjde. *směje se* Na hradě již nějaký ten rok jste, je něco, na co máte opravdu pěkné vzpomínky?

Renée Carlisle: Mm... *zamyslí se* určitě ráda vzpomínám na své první chvíle zde na hradě, na své první vydělané peníze, první získané body. Ano je tu hodně věcí, na které ráda vzpomínám. Hlavně na lidi zde na hradě, potkala a poznala jsem hodně lidí a jsem za to velice ráda. Také ráda vzpomínám na svou funkci v koleji, sice jsem tenkrát dostala post kapitána famfrpálového týmu v nevhodném období (u mudlů to nebylo zrovna dvakrát růžové), ale aspoň jsem měla pocit, že dělám pro kolej, resp. se snažím pro kolej dělat něco užitečného, i když to tak nemuselo mnohdy vypadat.

*

Corvinus Declaratio: Být užitečným bývá příjemný pocit. *pokyvuje hlavou* Je ještě něco, čeho byste chtěla na hradě dosáhnout? Když pomineme zmíněný post profesorky. *zasměje se*

Renée Carlisle: Něco málo by tu bylo, to ano, ale to se již s ohledem na můj věk a třídu nedá uskutečnit. Když jsem tenkrát nastupovala do prvního ročníku, snila jsem, že se ze mne stane prefekt nebo primus, bohužel se tak nestalo. *usměje se trochu smutně * Ale do budoucna bych ráda byla nejen profesorkou ale ještě nějak významná pro náš hrad, i když zatím nemám ponětí jak.

*

Corvinus Declaratio: Tak to vítejte v klubu „bez odznaku až do konce“, slečno Renée! *směje se* Však vy na něco přijdete, uvidíte. *mrkne* Myslím, že už mi to stačí. *usměje se a odloží brk* Děkuji, že jste si na mě udělala čas a mějte se hezky!

Renée Carlisle: Já děkuji za příjemně strávený večer a rozhovor a přeji Vám pěkný zbytek večera. *usměje se*

***

Na konec bych ráda slečně popřála hodně štěstí v plnění jejich snů. A kdo ví, třeba se objeví v příštím Sedmiboji jako soutěžící anebo se stane jeho porotkyní, až navlékne fialový hábit.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář