Corvinovská pokladna smíchu je zpět!

Ač se to zdá nemožné, po mnoha probdělých nocích a několika pátracích výpravách konečně přišel úspěch. Pokladna byla znovuobjevena!

Už je to nějaký pátek, kdy byla naposledy veřejně viděna tajemná pokladna. Těch pátků bylo dokonce tolik, že i samotné vedení zapomnělo, jak vlastně vypadá. Rozměry? Barva? Popis? Obsah? To vše se postupně vykouřilo z hogwartských hlav. Naštěstí si nějaká stařešina vzpomněla, že NĚCO má hledat, tudíž se to NĚCO hledat začalo. Po vzkazu, který připíchnul náš pan šéfredaktor na vývěsku Corvina Declaratio, začalo pátrání.

***

***

A tak se můžeme opět sejít a pootevřít dřevěnou skřínku. Co se skrývá uvnitř? Přeci perly. Ty nejkrásnější a nejvzácnější. Ty, které byly stvořeny samotnými obyvateli Hogwarts. Než ale začneme, dovolím si upozornit na základní pravidla – návod k použití, který byl přiložen.

Nejezte, nepijte, nevařte, neberte si hlídání svých čtyřnohých a dvounohých zvířátek. Raději nedělejte nic. Jen s opravdu poctivým NIC vám nic nehrozí.

***

(autor ilustrace: Nicole Landin)

***

Ani smrt nás nerozdělí!
Takže na takový útěk z Azkabanu nespoléhejte.

Síofra Cathasaigh: V Azkabanu se skladují i mrtvoly? *udiveně vykulí oči*
Matthew Whitecrow: Smrt přece není překážkou setrvání ve výkonu trestu. *usměje se*

*

Běžné starosti pana Merryweathera.
Aneb jak naštvat své bývalé spolukolejníky v čele s kolejním pokladníkem.

Dunstan Merryweather: Bilki a ještě máš v jedný třídě víc než polovinu modrých a na mě házejí bobek! Tak to žádné příspěvky na kolejní konto nebudou... *ušklíbne se*
Bilkis Blight: Sergi, on si totiž vyčůraně dal od všeho jen Áčko. A všechno pojmenoval na začátku abecedy, takže to maj jednodušší, než sjíždět až k nám chudákům dolů.
Duníčku, to jsem čučela, že k tobě modří nejdou. Že tys je něčím naštval? *uculí se* Ale jako, nečekej, že za tebe ty příspěvky budu posílat já. Ale všiml sis, jak mám hodný bývalý spolužáky? Červený skoro nikdo.
Dunstan Merryweather: Bilki to je teda věc! Takový léta tam s nima člověk hnije v kolejce a oni mu pak ani nejdou strašit do hodin. *rozesměje se*
Bilkis Blight: Šmarjá! Už ke mně nechoďte! Nechte mi aspoň ta Béčka prázdná! Duníčku, asi si myslej, že si od nich potřebuješ odpočinout. *usměje se* Nebo jsou prostě pomalí.

*

Motivace ke studiu?
Jak to vypadá, když profesoři nedostávají plat za počet studentů ale za otevřené třídy.

Anseiola Jasmis Rawenclav: Sakra, tak to na ně musím házet třeba zelený sliz *rozesměje se*
Serge Renine: Achich ouvejs ansi stejne za tyden prijdes a tridy budou plne...
Serge Renine: Loni to vypadalo nadejne....prvni tyden nic.... druhy tyden pulka plna a druhy tyden tridy praskaly ve svech a ty potvory dokoncili temer v 90% sestave cely rocnik....
Anseiola Jasmis Rawenclav: To naštve.

*

Hrad plný hmyzu?
Studenti jsou jako švábi. Malí, vlezlí a je jich moc.

Dunstan Merryweather: Tak to já jim změním úkoly. Dám něco hrozně těžkýho, aby se z toho odhlásili.
Serge Renine: *usměje se* to vetsinou nepomaha...jakmile se jednou chyti, tak uz nepusti...jsou jako svabi
Bilkis Blight: Mno, já jich mám 15. Zrádci! Vždyť jsem všem říkala, ať jdou k Duníkovi.
Serge Renine: A nekteri *vyznamne se podiva na Dunstana* se i vraceji....

*

Modří jsou a chtějí být nejkrásnější.
Vran s Vámi. Amen.

Dunstan Merryweather: Sůšo! Hlavně všimla sis, že na Kráse sedí halda modrých?! Nevím, co si o tom mám myslet. Ještě se pak odhlásí před pololetím a bude...  *rozesměje se*
NaSaŠí Jackson: Dundo, všichni si myslí, že jsou asi krásní natolik, aby k nám chodili.. ale jsou až příliš sebevědomí, to vypadá. Podívej se na xichtíky všech okolo! *odfrkne si*

*

Smolíčku Pacholíčku, otevři nám světničku.
Bezpečnost na hradě především.

BUCH BUCH BUCH SKŘÍP
Angelica Arless: Nejsme doma!
Nicole Landin: A i kdybychom byli, skřípajícím individuům neotevíráme!

*

Hrad plný gentlemanů?
Samozřejmě s vedením v první řadě.

Anseiola Jasmis Rawenclav: Jako 40+ na jednu soutěž? *podiví se*
Matthew Whitecrow: Já teda nevím v čem chceš soutěžit, ale do takové věkové kategorie se ještě vlezeš Ansí.

*

Zdvořilost je důležitá.
Ale nic se nemá přehánět. Co teprve, když v tom figuruje i část keře.

Austin Laip: Ahoj
Aya Watanabe: Ahoj.

…….o dvacet ahoj déle………

Yoku Drakenová: Ahoj
Fred Wilson: Ahoj. *lehne si do trávy*
James Loxar: Ahoj
Hannah Brownová: Ahoj
Narcisse Cinerea: Ahoj.
Srnec pasoucí se poblíž: Ahoj
Alice Dezdemona Primrose: Ahoj *usměje se*
1/3 keře: Ahoj.
Bartowski: Tak někdo už to musel přerušit.
Siofra Cathasaigh: A co ty dvě třetiny, ty nepozdraví? To je teda úroveň! *rozesměje se*

*

Proti gustu žádný dišputát.
I když...

Rebecca Werde: Neměl by tu někdo krysáčka na randění?
Vendesousa Asio Otusová: Rebecco, ehm... nebylo by lepší randit s chlapcem?*rozesměje se*

***

Pokud se Vám podařilo dodržet všechny příkazy a doporučení, nejspíš jste se bez újmy prokousali až k samotnému konci truhly. Ovšem nesušte oči. Obyvatelé hradu jsou poctiví tvůrci a jistě nám do dalšího vydání vytvoří spoustu krásných perel.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář