Na doušek čaje s Havraspárským duchem

Jsem na hradě teprve pár dní, pomalu se rozkoukávám, snažím se všechno poznat, ale jedna věc mi nejde na rozum. Jak to tady zvládají duchové? Jak to vypadá na té druhé straně? Pořádají také kolejní večírky? Na to všechno a mnohem více jsem se zeptala té nejpovolanější, Eliah Tailesové.

Eliah Tailesová, držitelka modrého ocenění Nováček roku za školní rok Zima 2012, držitelka Rowenina řádu a dlouholetá prefetka. To je jenom zlomek výpisu z minulosti modré dušice. Měla dobře našlápnuto na to stát se skvělým kantorem, který by v sobě uchovával a dál hlásal Rowenin odkaz.

Jenže, jak už to bývá, není všechno zlato, co se modří. Eliah postihla hrozná věc. No vlastně ji tak nějak postihli tučnáci, prý to bylo hrozné, ona u toho strašně křičela a až.. No a teď je duchem. Staré rány už se zahojily, zlomená srdce byla vyléčená, vytržená křídla znovu dorostla a Eliah je tady pořád s námi.

*

Rozhodla jsem se s ní posadit ke Třem, abych dostala odpovědi na všechny otázky, které se mi honily hlavou. Co bych to byla za redaktora, kdybych si nevzala s sebou své nikdy neúnavné brko.

Pojďte se se mnou podívat na zoubek všem nejastnostem ohledně duchů.

***

Corvinus Declaratio: Vítám tě tady Eliah, děkuji, že jsi si na mě našla chviličku v tom svém duším poletování. Dneska je opravdu velké teplo, jak vůbec duchové snášejí tento teplý vzduch? *usměje se a upije trochu chladné limonády*

Eliah Tailesová: Abych pravdu řekla, je nám to úplně putna. Neřekla bych, že chytnu barvu ze sluníčka, na druhou stranu se nespálím. Jediné, co mi vadí, jsou ty zmučené výrazy studentů a upocené obličeje obyvatel, kteří běhají z učebny do učebny.

*

Corvinus Declaratio: *zasměje se* Aha, aha. Já si právě myslela, že se vám třeba v tom hustém a teplém vzduchu hůře poletuje, ale tak jedině dobře pro tebe. *tváří ji proběhne lehký úsměv, ale hned zvážní* Mnohé z nás zajímá, jak to vypadá na té druhé straně? Můžeš se tam vlastně vůbec podívat nebo jsi prostě jen napůl uvízlá ve svém těle?

Eliah Tailesová: Jak říkal Vážený pan duch Sir Nicholas de Mimsy-Porpington, duch se na druhou stranu nepodívá. Volba toho, zda se chce vrátit, či pokračovat nastává ještě před pomyslným druhým břehem. *pousměje se nad dívčinou odvahou klást otázky*

*

Corvinus Declaratio: Já si to myslela, ale člověk je tvor zvědavý a je lepší to mít z první ruky. *nejistě se usměje*  V koleji a všude kolem sebe rozdáváš pozitivní energií, nemáš někdy strach, že se z tebe stane protivný mrzutý duch?

Eliah Tailesová: Víte co považuji za jednu z největších nevýhod svého živo… *rozkašle se* smrti? Že nemůžu nic a nikoho uhodit. Ono takový hod se subjektem Vašeho hněvu může být velmi osvobozující. Proto pokud jsem mrzutá, raději se ztratím někde na hradě, kde nejsou žádné dveře a dostanu se tam jen zdí. Takže až mě delší dobu neuvidíte v koleji, raději mě nehledejte.

*

Corvinus Declaratio: *kouká dosti vyděšeně* No, můžeme být rádi, že poslední dobou jsi velmi aktivní, píšeš články pro Corvina, děláš semináře. Kde bereš všechnu svojí inspiraci?

Eliah Tailesová: *při slovech „děláš semináře“ se zatváří vysloveně zděšeně* Děkuji za připomenutí!
Většina lidí ví, že jsem teď nějakou dobu aktivní nebyla. Dá se říct, že jsem v roli pozorovatele sbírala sílu a energii. Stále si nejsem jistá, zda jsem jí sesbírala dostatek pro delší aktivní působení, ale rozhodně už nechci jít do ústraní tolik jako teď. Musím říct, že ačkoliv už to se srdcem a city není to, co to bývalo za mých živých let, do redakce a prostor koleje jsem znovu vstupovala se slzou v oku. A ačkoliv je v koleji plno nových tváří, ta atmosféra tam zůstala stejná a to mě nakopává k aktivitě asi nejvíc.

*

Corvinus Declaratio: Já osobně jsem velmi ráda, že jsem tě mohla poznat a že jsem vstoupila do Havraspáru, který má tak skvělé spirituální obohacení! *zasměje se* Nestýská se ti občas po tom všem tvém bývalém prefektování a organizování koleje?

Eliah Tailesová: Ráda bych se teď více zapojila do organizování nějakých věcí.*tváří se děsně tajemně* Ale už bych nerada byla osoba, která za fungování koleje ručí hlavou. Upřímně obdivuju každého, kdo se kovového plíšku chopí, ať jde o stříbro či zlato. Hrozně ráda na to vzpomínám, ale smrt za tím udělala tlustou čáru a takhle mi to vyhovuje. *pousměje se*

*

Corvinus Declaratio: Tak to jsem zvědavá, co si na nás připravíš! *zvědavě si Eliah prohlíží* Vzhledem k tomu, že píšeš perličky. Schováváš se občas do zdi a posloucháš potom cizí rozhovory?

Eliah Tailesová: Ale, slečno Titěrná! Vážně si myslíš, že kdybych takhle sprostě odposlouchávala cizí rozhovory, že bych to veřejně přiznala do Corvina? Takže samozřejmě, že cizí rozhovory neodposlouchávám! *zatváří se pohoršeně*

*

Corvinus Declaratio: Tak to tě obdivuji! *zamumlá a zmodrá* No, raději k jinému soudku. Stýkáš se občas s bývalými duchy modré koleje a pořádáte spolu záhrobní kolejní večírky?

Eliah Tailesová: Abych pravdu řekla, bývalé duchy Havraspáru vůbec neznám. Jen podle vidění, když jsem byla hradní špunt. A vlastně moc neznám ani duchy ostatních kolejí. Jsem takový duší asociál. *zasměje se * Ale záhrobní večírky zní dobře! Přidáte se?

*

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář