Vánoční pátrání po ozdůbce

Někdy vás něco jednoduše donutí k tomu více si popovídat s obyvateli hradu. Například ztráta oblíbené ozdůbky. Jak se měníme v čase adventním a co jsou nejčastější vánoční zlozvyky? Možná, že se v tomto článku najdete i vy.

Začalo to vcelku nevinným prosluněným ránem. Na okno mráz ledovým dechem kreslil třpytivé mandaly a ohnivé jazyky olizovaly římsu nad kamenným krbem. Natáhla jsem ruku, ve které jsem prsty od inkoustu svírala ušmudlaný brk a pohled mi zavadil o lesknoucí se kulatou ozdůbku. Vevnitř naplněná safírovými peříčky a krystalky stejné barvy přímo vybízela k pověšení na náš havraspárský stromek. Dopsala jsem poslední větu, lehkým ťuknutím udělala tečku a kouli si strčila do kapsy. Jakmile jsem překročila práh pokoje, v mysli se mi vynořila vzpomínka na domluvený sraz ve Velké síni. S elegantní otočkou jsem zapomněla na klenot zastrčení v mé sukni a neposedné kroky mě s gustem vedly téměř celým hradem. Když jsem pozdního večera upadla na polštář, nasávala vánoční vůni a přemýšlela nad tím, jak vlastně vypadá Fleutýnka, oči mi náhle zavadily o namodralý stromek. Jemně jsem rukou zajela do kapsy a studenými prsty nahmatala.... Díru. Vyskočila jsem na nohy a pořádně sukni prohledala, stejně jako později celou kolejní místnost i pokoj. Po safírové ozdůbce však ani stopy. A tady začalo moje velkolepé pátrání.

Místo podrobného popisu to vezmu trošku obecněji. Při své zoufalé cestě jsem oslovila spoustu kouzelníků, ať už sovou či osobně. Jejich chování mě přímo vybízí k tomu rozřadit je do kategorií, nebo jinak řečeno, vypsat všechny typy změn v našem chování o čase adventním podle povahy.

A začneme typem nejvíce vyskytovaným. Jedná se o člobrdu jménem  Kašluvámnavšechno neboli Ignoranta. Jak už název napovídá, dveře od sovince má tento človíček neustále pevně zabouchnuté a zamčené na sedm západů, okna zabarikádovaná a chodbami se míhá rychleji než stín studenta při termínovce.  Důvody mohou být hned dva: Ten první a také častější je způsoben takzvanou Přemírou Vánoc - jednoduše nestíháte ozdobit, napéct, napsat úkoly, tvářit se vesele, posílat přáníčka.... A protože je nepříjemné někoho odbývat, lepší bude se mu vyhýbat či ho v horším případě ignorovat. Sama se přiznám, že občas mírnými příznaky trpím, ale jen velmi, velmi nerada! Druhý důvod je už o něco jednodušší – Prostě to máte v povaze. Špatná nálada a chuť se schovat před světem se dají snadno ukočírovat, ale o tak hektických svátcích je to prostě o něco těžší. A tak se jen uschováte a v klidu odepisujete pouze na zprávy, které jsou zajímavé, a máte chuť se vypisovat s odpovědí.

Další zajímavá kategorie jsou zlomyslní skřítci. Nelekejte se názvu, o žádné zakrslíky se nejedná, někdy spíše naopak! Jak je známo, Vánoce jsou svátky klidu a míru, kdy z našich modrých srdcí sálá dobrota a štědrost. Všechnu tu mírumilovnost si někteří jedinci potřebují vykonpenzovat, a tak se za vámi s radostí a zlomyslným úšklebkem dívají, jak mizíte úplně jiným směrem, než se ozdůbka ve skutečnosti kutálela. Potkala jsem jich sice jenom pár, ale stejně mi pátrání dosti prodloužili!

Zmínku si také zaslouží ňoumové, dobrosrdeční kouzelníci, jež milerádi poradí, jenže jim tak trochu neslouží paměť či pozornost. "Myslím, že jsem jí zahlédla támhle... Nebo támhle? Ne, určitě se kutálela tudy! I když..." Asi jsou z těch všech světýlek a ozdobiček tak zmatení, že se jim i ta bystrá hlava pomotá. Pozor, neplést se skřítky! Tihle človíčci to myslí vážně od svého zlatého, i když trošku pomateného srdíčka.

Můj nejoblíbenější (a také nejméně častý) typ jsou Santovi pomocníčci. Mezi ně bezpochyby patří například moje patronka LilienEmity Meissed či Arietty Liella Minette. Než se se svým nabroušeným brkem pustím do popisu, přikládám sem dopis, jež mi zaslala právě madam kolejní.

*

*vyděsí se panikařící Jitty, ale hned začne jednat* Hlavně klid, ozdůbku určitě najdeme! *začne nadzvedávat všechny polšáře v kolejní místnosti, prohledávat všechny kouty, dokonce prohledá i krb, když v tu chvíli jí to dojde* Jitty, říkáš, že je nejkrásnější? Tak to vím, kde na tuty je! Zkus zajít za Vranem, zda mu někde... nepadla do oka, jak se říká, myslím, že pokud ji nemá on nebo alespoň neporadí, těžko budeme hledat někoho vhodnějšího! *zasměje se*

*

Jak vidíte, slečna Lilien nejenže si dala tu práci s odpovědí, ale dokonce se nad ní i zamyslela! Musím říct, že Vran mi opravdu pomohl, i když jenom k takovému nemilému zjištění... Ale to trochu předbíhám. Této kategorii Vánoční svátky nejenže na elánu neubraly, oni snad tu energii ještě přidaly! Rozhodně obdivuhodné, nemyslíte?

A nakonec jsou tu přinašeči špatných zpráv. Pokud mám jmenovat jednoho, je to rozhodně Any Dawson, která nejenže mi tu hrůznou novinu sdělila s úsměvem, ona se při psaní dopisu jistě popadala za břicho! Nadmíru si užívala můj vystrašený výraz, a kdyby se směly na hrad tahat ty mudlovské fotoaparáty, visím už teď někde na zdi slávy za výraz největšího zoufalství. No ano, Vánoce jsou holt plné příležitostí někomu takhle zkazit náladu.

Že vás už napínám? Fajn. Po urputném pátrání, při němž jsem prolezla každý kout v kolejce, Velké síni a stavila jsem se za Vranem (ten mimochodem ozdůbku chvilku ve svém vlastnictví měl, ale nějaké záludná „Vypasená příšera!“ mu ji ukradla) mi na okno zaťukala sova s tímto vzkazem:

Jo, viděla jsem, jak ji sežral Hubert, je mi líto! Nechť je jí jeho žaludek lehký. *směje se*

***

Jestli vás teď taky trefil šlak, tak ano, je to pravda. Po důkladné kontrole jsem zjistila, že Hubert skutečně občas vyplivne peříčko či safírek. Zakončila bych tedy tímto článek takto:

Hlídejte si svoje krysy,
zvláště ty, co nejvíc jí,
mají po páníčcích rysy,
ozdůbku tak klidně sní.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář