Rozhovor s vánočním stromečkem

Série rozhovorů s jinak téměř úplně nemluvnými věcmi pokračuje i v našem slavnostním speciálu. Dnešní povídání je patřičně speciální. Nechte se okouzlit pichlavým šarmem a přečtěte si, jak to vidí ten, na kterého o Vánocích nadšeně zíráme.

Nejvýraznější ze všech vánočních tradic je již odpradávna zdobení stromečku, nejlépe jehličnatého. Využili jsme vzácné příležitosti, která se naskytne jen jednou do roka, a přiměli k rozhovoru jeden z mnoha stromů, které byly přivlečeny na hrad, aby provoněly zdejší chodby podmanivou vůní Vánoc. Povedlo se nám popovídat si s velice ochotným a sdílným stromečkem a nakouknout na okamžik do jeho pozoruhodné mysli.

Corvinus Declaratio: Můžete se nám na úvod představit? Co do druhu, původu a podobně.

Stromeček: Jistě, rád. Jsem jedle, nejkrásnější druh vánočního stromu. Vyrostl jsem na okraji Zakázaného lesa jako, od jisté doby, všechny stromečky pro náš hrad.

*

Corvinus Declaratio: Od jaké doby?

Stromeček: Od té nešťastné zimy, kdy lesníci koupili podezřele levné smrčky kdovíodkud a jeden snědl panu řediteli dýmku.

*

Corvinus Declaratio: To snad ani nemůže být možné…

Stromeček: Že? Taky se tomu zdráhám uvěřit, skutečně koupili smrčky! Brr. Pamatujte si, že jediný skutečný vánoční strom je jedle. Ti prořídlí uSMRKanci, to je přece k smíchu.

*

Corvinus Declaratio: Dobře dobře. Kde konkrétně budete letos na hradě k vidění? Nebude to snad přímo ve Velké síni?

Stromeček: Dejte pokoj. Já budu stát ve vstupní síni, to je panečku místo! Vidí vás všichni, ale nikdo nemá čas na vás zírat, tahat vás za větvičky, dupat po spodních větvích, když se nechává vyfotit. Ředitel mě nepolije po slavnostním projevu punčem, až zakopne o ten vyviklaný kámen. Velká síň je za trest. Letos v ní bude kolega, který bacil při kácení lesnici.

*

Corvinus Declaratio: Jak si přejete být nazdoben? A vůbec, výzdoba pro vás musí být veliké téma…

Stromeček: No panečku! To je na dlouhé povídání. V zásadě mi ani tolik nezáleží na barvách… ehm, to je pro havraspárský časopis?

*

Corvinus Declaratio: Právě pro ten.

Stromeček: Letos určitě nejvíc letí modrá. Tu je vhodné kombinovat se stříbrnou nebo decentnějším bronzem. S odstíny modré se dá doslova kouzlit! Ale co jsem to původně… ano, tak, mně samotnému se velice líbí moderní ozdoby. Takové ty jednodušší a lesklé. Pokrok je potřeba!

*

Corvinus Declaratio: Takže například tradiční slámou byste pohrdnul?

Stromeček: Tradice jsou na šišku.

*

Corvinus Declaratio: Copak to? Sám jste přeci jednou velkou tradicí.

Stromeček: Ale rozumnou! Jsou taky tradice nechutné, až barbarské, od kterých se upouští a je to jenom dobře. Vezměte si třeba některé z docela nedávných století. To nás ještě věšeli za nohu ze stropu! Naštěstí už jsou ty časy pryč. Nebo další taková obludná tradice, zapalovat na nás svíčky. Koho to napadlo? Co mých kolegů už uhořelo, jenom kvůli rozmaru vás lidí… Prskavky zrovna tak. Vám nestačí, že prskáte celé dny jeden na druhého?

*

Corvinus Declaratio: Obávám se ale, že vás na kouzelném hradě jinak než svíčkami rozsvítit nemůžeme.

Stromeček: No tak svítit nebudu, mně to větve netrhá.

*

Corvinus Declaratio: Budete špatně vidět a nevyniknete.

Stromeček: Prohlédnete si mě ráno. Ráno je taky večer. Totiž… ráno je taky den.

*

Corvinus Declaratio: No, obraťme list. Vy stromečci máte trochu smutný osud, několik dní nebo týdnů zdobíte a pak uschnete. Jak se s takovým vědomím žije?

Stromeček: Není to tak hrozné. Je z nás potom velice pěkná souška. A pokud škole vyjdou peníze na dřevo na topení a neimprovizuje se s tím, co hrad dá, jsme souškami celá léta.

**

Corvinus Declaratio: Doufejme, že letos škola nedostatkem trpět nebude. Nebo v teplou zimu. Já vám děkuji za krásné povídání a přeji, abyste si Vánoce užil stejně, jako všichni, kteří vás přijdou obdivovat.

***

Pevně věřím, že vás krátké setkání s nejvýznamnější vánoční ozdobou dovede ještě víc vtáhnout do atmosféry klidu a míru, do okouzlující vůně jehličí i lesku nadšených jiskřiček v očích všech obyvatel hradu.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář