Řády a ocenění

Konec školního roku symbolizuje závěrečná slavnost, na které jsou předány poháry kolejím a jednotlivcům řády a ocenění. Podívejme se ještě před vyhlášením do Síně slávy, a nejen tam, na řády a ocenění.

Každá závěrečná slavnost školního roku má podobný scenář, jehož páteř tvoří udílení cen za výkony v uplynulém školním roce. Mezi jasně definovatelné ceny, které se udílejí vítězům, počítáme školní pohár, famfrpálový pohár a snaživce roku. Kdo tyto trofeje získá je víceméně jasné již před začátkem slavnosti. Mimo ně jsou udíleny také řády.

*

V pravomoci inspektora výuky je udělit Picatrixův řád čarodějů, který si odnášejí pouze ti nejlepší z profesorů. Řád kouzelného pera pak putuje k nejlepším zadavatelům soutěží z rukou supervisora soutěží. Za přínos hradnímu tisku pak může Řád ostrého brka udělit šéfredaktor Denního věštce.

*

Studentská rada může navrhnout na vyznamenání řády Spiritus Magicus jenž je udělován těm, kdo se významně podílí na rozvoji kouzelné atmosféry školy. Vox Scholaris je pak řádem, který je opět udělován profesorům za jejich kvalitní výuku, ovšem z druhého úhlu pohledu, tedy od studentů.

Nesmíme vynechat ani Řád velké Bradavice, který je snad nejvýznamnějším oceněním, které lze za dlouhodobé působení na hradě získat. Pokud je udělován, tak přímo ředitelem školy.

Všechny tyto zmíněné řády jsou udělovány na základě rozhodnutí osob zodpovědných za daný řád. Nemusí být tedy udíleny každý rok. Díky tomu mohou být motivací, a pokud není daný řád udělen, zvyšuje to hodnotu již udělených řádů, nebo právě naopak – jejich hodnotu nesnižuje.

*

Výše uvedené řády zpravidla získávají zaměstnanci školy a studenti ani z principu nemohou získat například Řád kouzelného pera. Výjimkou je ale Řád ostrého brka, protože do tvorby hradního tisku se mohou zapojit i studenti. Naopak ceny zakladatelů školy jsou určené jen studentům. Každá kolej v každém školním roce ocení jednoho svého studenta cenou pojmenovanou po svém zakladateli. V tomto případě tedy nelze řád neudělit, někdy tedy může být velké dilema, kdo by si jej nejvíc zasloužil. Cena zakladatele si sebou nese i rok, za který byla udělena, ovšem záleží plně na vedení koleje, respektive na samotném kolejním řediteli, jestli cenu udělit studentovi své koleje, který byl v daném roce nejaktivnější a připsal si největší zásluhy, nebo se rozhodne udělit cenu studentovi za jeho dlouhodobý přínos koleji. I když, jak to tak bývá, nejlepší je asi ona zlatá střední cesta.

**

V historii naší školy najdeme studenty, kteří si cenu zakladatele za své působení vysloužili vícekrát. Dvakrát získala Cenu Salazara Zmijozela studentka Elanis Aelana Roselfová v létě 2013 a následně po mudlovském roce, v létě 2014. To Cerridwen Lowra Antares získala řád již v létě 2009, na svůj druhý ale musela čekat do léta 2015. Podobně je na tom i současná inspektorka výuky NaSaŠí Jackson, svou první cenu obdržela v zimě 2012, druhou si však odnesla na konci své studentské éry, před mudlovským rokem, v zimě 2016.

I Cenu Helgy z Mrzimoru si odnesli tři studenti dvakrát. Poprvé to byla Iva WildDragon. Svůj první řád získala už celkem dávno, šlo o teprve druhou udělenou Cenu Helgy z Mrzimoru, a to v zimě 2007, hned další rok, v létě 2007 putovalo ocenění opět k ní. Dlouhou dobu pak vypadalo, že se v Mrzimoru neobjeví nikdo další, kdo by měl dvě ceny zakladatele, ovšem za poslední dva roky neobdržel toto prestižní ocenění nikdo, kdo by jej ještě neměl. V zimě 2013 byl řádem poctěn Andrew Uroboros, další cenu, za léto 2013 získala Patricia Baloure. Oba dva se druhého ocenění dočkali přesně po třech letech od doby, kdy jej získaly poprvé, tedy Andrew v zimě 2016 a Patricia v létě 2016, tedy při poslední závěrečné slavnosti.

*

Nabízí se otázka, jestli ocenění předváděli opravdu tak skvělé výkony, že si řád zasloužili podruhé, nebo se zkrátka daný rok neobjevil nikdo jiný, kdo by byl řádu hoden. Samozřejmě i to se může stát, protože takové připnuté ocenění na hrudi může někdy spíše tížit než povznášet, protože oceněný se může cítit povinen obhájit svou cenu a dokázat, že si ji opravdu zaslouží. Ne každý může být takovéhoto ocenění hoden, protože v tomto případě nelze řád udělit za měřitelné úspěchy, jako jsou třeba body.

Tak či tak má kojení ředitel svrchované právo k udělení ceny zakladatele a jistě má ke svému rozhodnutí pádné argumenty, ať už udělí řád komukoliv poprvé, nebo i podruhé. Pro úplnost je ale dobré připomenout, že v Havraspáru a Nebelvíru se prozatím drží tradice ocenění jednoho studenta pouze jedním řádem. Opět bychom mohli i zde spekulovat, proč by hypoteticky nedostal řád někdo, kdo v koleji odvedl opravdu velký kus práce, jen protože už jej jednou získal. Ale stejně jako v předchozím případě, neberme na sebe rozhodnutí, která přísluší jen čtyřem lidem na hradě – kolejním ředitelům.

*

Kromě cen zakladatelů má jistě každá kolej své způsoby, jak ještě studenty ocenit. Například Havraspárský diadém může být ekvivalentem snaživce v kolejní podobě pro toho, kdo získá za daný rok nejvíc bodů. Tento krásný artefakt je udílen od školního roku zima 2008, ale zpětně ho získali i předchozí snaživci. Tato cena je předávána každý rok, což sebou přináší i fakt, že není snaživec, jako snaživec. Největší množství bodů, za které byl udělen, bylo 4 888. Získala jej Janel Weil, která získala i titul snaživce celého hradu. V dochovaných záznamech je nejmenší hodnota  1 340 bodů ze zimy 2005. To by se na dnešní dobu mohlo zdát poměrně málo, ale tenkrát tento výkon Judith Eleanor Pixie stačil nejen na snaživce kolejního, ale i vůbec na prvního vyhlášeného snaživce na hradě. Tento případ tedy poměrně hezky ilustuje, jak to může být s oceněními někdy ošemetné a relativní.

Ještě vzácnějším je Havraspárský odznak Roweny z Havraspáru. V Havraspáru se objevil na jaře roku 2008 a první jej získala Larrie Larstonová a následně i pak další zvučná jména, mezi kterými nechybí taková jako Phillipa O Connel, bibi střeštěnka, John Werewolf, nebo Janel Weil. To jsme ale vyjmenovali jen ty nejstarší držitele odznaku. V současné době jej vlastní pouze osm studentů  a pět dospělých kouzelníků z Havraspáru. Pouze jeden z těchto třinácti si neodnesl Cenu Roweny z Havraspáru. Ocenění je to ale o to větší, protože nebylo uděleno tolikrát, oceněný musí pro odznak nejprve opravdu dozrát a není nutné jej udílet každý rok, jako cenu zakladatele. Ta se bude letos udílet po dvacáté druhé. O tom, kdo je letos získá, mají představu zatím asi jen kolejní ředitelé, Corvinus Declaratio vám však opět přinese tradiční článek o tom, kdo by si cenu zakladatelů měl odnést podle mínění hradního obyvatelstva.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář