Wronka Zabloudilová a její závislost!

Bylo nám zde představeno početné osazenstvo koleje, od ducha, primuse, kolejní ředitelky až po slečnu Dawsonovou. Nemůžeme se ale obejít bez článku o dlouholetém stříbrném plechu, který každý den v koleji začíná svým „Hezké ráno, havránci“.

Wronka Zabloudilová, studentka 6. ročníku, je jedním z nejvýraznějších havranů v modré koleji. Kromě všemožných i nemožných vnitrokolejních soutěží a neplech můžeme její práci vidět například v redakci Corvinus Declaratio, protože právě díky ní naše módní oko plesá při pohledu na výběr z těch nejkrásnějších obyvatel hradu v Módní patrole.

*

*

Vytáhla jsem si Wronku k Rosmertě na krátký pokec, během kterého se snažilo naše péčko předávkovat pampeliškovým čajem. Nenápadně jsem si dělala čárky u každé objednávky a bylo jich 9! Myslím, že již v půlce naší návštěvy se Rosmerta proklínala za štítek: V klidu se posaďte, pohoštění je na účet podniku.

*

Corvinus Declaratio: *zamává na slečnu prefektku* Ahoj Wronko! Díky moc, že sis na mě udělala čas. *lokne si ležáku a vytáhne svůj bloček* Je tu nový rok a po Tvém stříbrném boku se objevila nová modrá duše Hazel. Dva hog roky jsi teď spolupracovala s Eleanor. Můžeš nám na ni vyklopit nějaký pikantní drb? Něco, co se veřejně neví? Nemusíš se bát, do jezera už tě nevykopne. *andělsky se usměje a nažhaví brk*

Wronka Zabloudilová: Ahoj Eliah, *způsobně usrkne svůj pampeliškový čaj* nemáš vůbec zač, moc často se mi nepoštěstí jít posedět s duchem. *mrkne* Obávám se ale, že na Eleanor nemám co prásknout, protože spolupráce s ní byla skvělá a ona sama je bez poskvrnky. Mimo to, kdybych něco práskla, i bez odznaku mi může nasypat slimáky do bot, a to bych nerada riskovala. *šibalsky jí zajiskří v očích*

*

Corvinus Declaratio: Takže by se ale něco našlo! Popřemýšlím ještě o rozhovoru s ní. Ty jsi na postu prefektky už taky docela dlouho. Koukala jsem, že teď začínáš své čtvrté období. Měla jsi někdy chuť se na to vykašlat? Případně kde nabíjíš baterky, abys s tím nesekla?

Wronka Zabloudilová: *vyvalí oči* To už je tak dlouho? Vidíš, letí to jako vítr. Ani mi to nedochází. Musím poctivě říct, že zatím jsem krizi neměla a nebyl důvod s tím sekat. *mrkne* Baterky? Já mám dojem, že funguju na solární panely. *směje se* Ne, teď vážně. Hrad sám o sobě je studnice energie, a když je v kolejce příjemná atmosféra a vidím kolem sebe usměvavé tváře, je to pro mě odměna a motivace dělat to všechno dál.

*

Corvinus Declaratio: Neříkej, že by se nenašel ani jeden mráček na obloze! *zamračí se a začne něco čmárat do bločku* V koleji máme teď spoustu nových modrých úlovků. Možná by některé z nich zajímalo, co mají dělat, aby se také stali prefektem. Je nějaký zaručený recept alá Wronka?

Wronka Zabloudilová: Tak samozřejmě jsou dny, kdy je to náročnější než jindy, ale to není nic, co by se nedalo zvládnout, a pokud už je toho vážně nad hlavu, vždy se najde někdo, kdo mi podá pomocné křídlo. Nejsem superhrdinka, že! *zatváří se důležitě*
Recept? To by ses asi měla zeptat toho, kdo mi tuto funkci nabídl, co ho k tomu vedlo. *usmívá se* Myslím ale, že je třeba být pozitivní, snažit se pomáhat koleji a hlavně na hradě vydržet... ale zaručený recept nemám.

*

Corvinus Declaratio: Myslím si, že na každého, kdo je v koleji aktivní, má Havraspár menší či větší vliv. Ovlivnil tě nějak konkrétně post prefektky?

Wronka Zabloudilová: Určitě mě ovlivnil v tom, že pro mě kolej znamená víc než kdy jindy. Uvědomuji si zodpovědnost, kterou vůči ostatním havranům mám, a neberu ji na lehkou váhu. *pokyvuje hlavou* Občas ve mě hlodá myšlenka, jestli dělám dost... Zkrátka, záleží mi na tom, abych tomu stříbrnému odznaku neudělala ostudu. *usměje se* Dřív, když jsem prefektka nebyla, se nic nestalo, když mi mudlovské povinnosti občas nedovolily navštívit hrad každý den. To teď téměř nejde a navíc bych z toho měla asi pár šedivých vlasů, protože bych měla pocit, že mi práce stojí a já neplním své povinnosti tak, jak bych měla.

*

Corvinus Declaratio: Nechci a nemůžu mluvit za celou kolej, ale vidím v tobě obrovskou oporu a energii koleje. *usměje se na Wronku* Nechci tě už otravovat, takže to zakončím jedním dotazem, který mě pálí na jazyku už hrozně dlouho. Proč máš příjmení Zabloudilová? Nepojí se k tomu nějaká vtipná historka? *visí na každém slovu, které Wronka vypustí*

Wronka Zabloudilová: Děkuji, to pro mě moc znamená Eliah. *vykouzlí zářivý úsměv* Řekla bych, že ani ne tak vtipná, jako taková nostalgická. Když jsem byla malá, chodila jsem do školky, kde jsem měla tu nejmilejší paní učitelku, jakou mohlo malé škvrně mít. Jmenovala se Vlaďka Zabloudilová. Jako starší jsem k ní pak chodila a pomáhala jí po škole s mrňaty, například jim dávat pod polštáře pamlsky, když spaly po obědě. Byla pro mě zosobněním vlídnosti a zanechala ve mně hluboký dojem. Proto při volbě jména nebylo nad čím váhat.... *dojímá se* No raději už toho nechám, ať čtenáře moc nenudíme *mrkne*

*

Corvinus Declaratio: Děkuji moc za příjemný rozhovor a posezení a přeji hodně štěstí a málo nervů do Nového roku. *usměje se a zacvakne bloček*

Wronka Zabloudilová: I já děkuji za příjemné posezení. *dopije čaj a rozloučí se* Měj se hezky!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář