Havraspárští sedmáci

Zpovídal jsem dva sedmáky, Waynu Wayru Tlaloca a Annie Reprobate.

Corvinus Declaratio: Jak byste shrnuli život havraspárského sedmáka?

Annie Reprobate: Popravdě je to docela flákárna, protože už víte, co si můžete dovolit a na co vám síly nestačí. Jenže pak jsou tu OVCE, a to už moc sranda není.
Wayna Wayra Tlaloc: Docela pohodově, za tu dobu studia už se člověk naučil vše nechat plynout, do termínovky nic neřešit.

*

Corvinus Declaratio: Vzpomínáte si ještě na 1. ročník vašeho studia? Jestli ano, prosím, přibližte nám to.

Annie Reprobate: Vzpomínám si na to velmi dobře. Byla jsem nadšená, že jsem v Bradavicích a dostala se do Havraspáru. Stala jsem se dokonce i Nováčkem roku. Bylo to šílené období - milovala jsem to.
Wayna Wayra Tlaloc: Bylo to pohodové, v koleji byla mnohem lepší atmosféra než teď a kolej měla svoje kouzlo, měl jsem úžasnou patronku, co po čase z koleje utekla. Nejvíce si vzpomínám, jak mě všichni strašili přísností jedné profesorky, a přesto jsem zjistil, že to zas tak hrozné není.

*

Corvinus Declaratio: Jaké nejdůležitější výzvy jste za celé studium překonali?

Annie Reprobate: Nikdy jsem nenechala mudly, aby mě donutili školu opustit. Maximálně jsem na pár měsíců navštívila mrazák, ale vždy jsem se vrátila. Nedokážu si představit, že bych tu nebyla.
Wayna Wayra Tlaloc: Zkoušky NKÚ ve stavu totálně bez inspirace co psát.

*

Corvinus Declaratio: Je něco, čeho za své studium litujete, nebo se za to stydíte?

Annie Reprobate: Trochu mě štve, že jsem si ještě neudělala čas na OVCE. Trochu se stydím za to, že jsem často nestíhala a musela se pak odhlašovat z předmětů. A asi za to, že občas dělám soutěže za srpce, protože jsem závislá na nakupování...
Wayna Wayra Tlaloc: Lituji, že jsem si k tělu pustil některé lidi, co se časem ukázali jako dost falešní.

*

Corvinus Declaratio: Jak se vám na hradě vlastně celých 7 let líbilo?

Annie Reprobate: Jsem tu už 8 let (to flákání) a je to tu jako můj druhý domov. Sice už nemám tolik času tu být, ale Havraspár bude navždy mojí druhou rodinou.
Wayna Wayra Tlaloc: Čím déle tu člověk je, tím více ono kouzlo, co člověk tady má, vyprchává.

*

Corvinus Declaratio: Co nebo kdo vám nejvíce přirostl za těch 7 let k srdci?

Annie Reprobate: Těch lidí je doopravdy mnoho. Nechci nikoho jmenovat, protože bych určitě na někoho zapomněla, a ten by mě pak proklel. A nejvíc jsem si užila dobu prefektování/primusování. To bylo úžasný a nejen kvůli tomu, že jsem mohla lidi kopat do jezera.
Wayna Wayra Tlaloc: Hlavně super lidi, se kterýma jsem se dokázal vézt na jedné vlně a dokázali mě podpořit, když jsem měl HOGkrizi a tak. Nebudu je jmenovat, protože bych na nějakého človíčka mohl zapomenout. Ale oni vědí, kteří to jsou.

*

Corvinus Declaratio: Už se těšíte na OVCE? Připravujete se na ně nějak?

Annie Reprobate: Těším se, ale trochu se bojím. Už jsem to párkrát odložila, ale snad se to letos povede. Procvičuji si kouzelnickou angličtinu, protože z ní bych chtěla OVCE skládat.
Wayna Wayra Tlaloc: Těším se na ně hrozně a díky slečně Tydynce jsem se dostal na jednu stáž na Ministerstvu, abych si prohloubil znalosti ohledně Kapesních tvorů. Za což jí děkuji.

*

Corvinus Declaratio: Kam vaše cesty povedou, až skončíte studium?

Annie Reprobate: Ráda bych se stala profesorkou. Je to můj sen již od malička. Jen ještě nevím, jaký obor bych vyučovala. Ještě mám ale čas!
Wayna Wayra Tlaloc: Buď budu dále studovat v koleji a třeba občasně vypomáhat na Ministerstvu s Kapesními tvory, anebo se třeba nechám zaměstnat jako profesor.

*

Corvinus Declaratio: A poslední otázka... jaké rady byste dali mně, novému usmrkanému prvňákovi, co toho moc neví?

Annie Reprobate: Měj respekt k těm, kteří věnují svůj čas, aby ses ty bavila, a nezapomeň, že život se má brát s klidem a humorem. Jo a pozor na vybuchující kotlíky!
Wayna Wayra Tlaloc: Nikdy ničemu a nikomu bezmezně nevěř, někdy něco není takové, jaké se zdá, a někdy někdo není takový, jaký si myslíš, že je.

***

Jak je vidět, oba zpovídaní sedmáci toho na Hogwarts zažili už mnoho. Nadšení i jisté zklamání. Jisté je jen jedno. Každý z nás si na hrad musíme udělat svůj názor. Možná nás bude provázet dlouhá léta, možná jen pár dní. Nehledejte kouzlo v ostatních, hledejte kouzlo v sobě.