Co se Olívii honilo hlavou v Zakázaném lese?

Výpravy do Zakázaného lesa jsou vždycky velmi dobrodružné a neobyčejné. A taky je o ně zájem! A protože modří jsou dobrá parta, tak se rozhodli, že vyvedou svá modrá mláďátka poprvé do lesa už 18.září. A že to stálo za to! Pojďme společně nakouknout do hlavy havraspárské prvačky Olivie a podívat se, co se v lese všechno stalo.

18.9. 17:50 přesně. Dobíhám do Velké síně, abych nepřišla pozdě. Koukám, že u modrého stolu už sedí naše havraspárská velitelka – Ariettka. Kolem ní už jsou rozesazené tři další slečny – Myker, Hetty a Rebecca. A samozřejmě Wayna! Ten tu nesmí chybět.

Poté, co se k nim posadím, zjišťuji, že chybí jen vedení výpravy, naše lesnice – nebo lesní víla – madam Barb. Pořádně nás napíná a dává si na čas. Mezitím se k nám snaží přes Velkou síň prodrat jedna nebelvírská studentka, která tvrdí, že klidně zmodrá, jen aby mohla jít s námi. Dokonce začne zadržovat dech! Ještěže jí to Ari rozmluví a červená slečna zůstává stále červená, prokrvená a přestává se snažit o zmodrání nedostatkem kyslíku!

Madam Barb přichází o dobrou čtvrthodinku později než je sraz. Všichni už jsme celí nervózní a natěšení! Jakmile madam dorazí, hned rozdává potvrzené vstupenky do lesa a v příští chvíli už si to rázným krokem mašíruje směrem k lesu. To bude vzrůšo!

Cílem našeho putování jsou prý kůrolezové. Juhuu! Konečně uvidím další kouzelné tvorečky, když už jsem se nestihla zapsat na tu Péči o kouzelné tvory. Vážně se těším na ta drobná kouzelná stvoření, která se podobají chodícím větvičkám. Naším úkolem bude nejdříve za nimi dorazit – i to se zdá být jako těžký úkol - a poté se s nimi trochu spřátelit a nalákat je na jejich oblíbenou dobrůtku – černé brouky. Nakonec je budeme prý počítat! Lístky, nožičky a nesmíme zapomenout, jakou měli barvu.

„Přeci jen se zima blíží a je třeba zjistit, jestli jsou kůrolezové připraveni toto kruté roční období přežít.“ Vykládá madam Barb, když jdeme lesem. Tedy madam jde, my ostatní za ní takřka vlajeme, jak je rychlá!

Už jen ta cesta za nimi je zajímavá. Co se to u Merlina děje? Uskakuji před větvemi stromů, které se nás očividně rozhodly trochu poškádlit. Otírám pot z čela a jdu dál za ostatními. Musím trochu popoběhnout, abych je dohonila.

Dorazíme ke krásnému zurčícímu potůčku. Pokyn zní: Nedotýkat se ničeho, hlavně ne vody! Nicméně někdo z výpravy nejspíše neuposlechl nebo přeslechl a vody se dotkl. Najednou začíná horor. Madam Barb vykřikne a popohání nás, abychom běželi za ní! Pronásleduje nás „cosi“, co nejsme schopni identifikovat. Bereme nohy na ramena a utíkáme jak nejrychleji dovedeme. „Cosi“ se nás nejdřív drží a prakticky nám dýchá na krk! Ale pak začíná zpomalovat a my jsme naštěstí v bezpečí. Nakonec jsme tedy přežili bez jediného škrábnutí. Uff!

Po pár další kilometrech jsme na místě. Našli jsme je, kůrolezy! Postupně je lákáme na jejich hmyzí dobroty a počítáme. Cestou nacházíme různé zajímavosti, třeba hmyzí larvy. Některým se poštěstilo více a odnáší si i nějakou tu bylinku! A Ari našladěravou ponožku! Madam Barb velí, že úkol je splněn a my už musíme vyrazit zpátky k hradu. Pro jistotu trochu oklikou, protože nás „cosi“ vyděsilo natolik, že raději nebudeme neriskovat druhé střetnutí.

Merlinužel se ale ani cesta zpátky neobejde bez dobrodružství a teď už ani bez úrazu. Náš drahý senior výpravy, pan Wayna, z ničeho nic padá do bahna a táhne s sebou i své drobné patrončátko Myker. Ta se ho snaží zachránit. Sama ale nemá dost sil, a tak se zapojuje celá výprava. Chvíli se přetahujeme, ale pak se velení ujímá madam Barb a my všichni na povel „tři“ zabíráme! Waynu se nám s napětím všech sil daří vytáhnout. Nicméně najednou všichni slyšíme velmi hlasité „křup“ a Waynova noha se zlomila. Waynovo bolestné povzdychnutí nám všem skoro láme srdce. Ale je to tvrďák, zatne zuby a pak už nám nezbývá nic jiného než sáhnout na přenášedlo a přenést se rovnou na ošetřovnu.

Za pomoci svých mladých asistentek-havránčátek se Wayna belhá na ošetřovnu. Tam už se o něj postarají!

***

O týden později mám stále husí kůži, když si výpravu přehrávám v hlavě. Tolik dobrodružství. Hlavně, že už je i Wayna fit a my se tak všichni můžeme těšit na další výpravu. Kdo s námi příště půjde?

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář