Svět kouzel u mudlů I.

Před nějakou dobou se mi v Praze naskytla příležitost zahrát si únikovou hru založenou na našem kouzelnickém světě. První, co mě napadlo bylo, že se o to přece musím podělit se zbytkem našeho hradu. A tak pokud vás zajímá, kde k tomuhle zážitku přijdete a jak probíhá, čtěte dál!

Jelikož jsem vášnivý cestovatel, po Česku i po celém světě, občas narážím na různé pokusy mudlů přiblížit se našim kouzelnickým tradicím. A tak jsem se rozhodla, že pokaždé, když se mi naskytne příležitost nějaké takové místo prozkoumat, mohla bych vám o něm sepsat nějaký kratší článek. Jako první se vám tedy pokusím vylíčit svůj zážitek z pražské atrakce jménem Questerland, kde si můžete zahrát několik tematických únikových her.

*

A co je to vlastně ta úniková hra?

Jak již název napovídá, je to hra, při které musíte odněkud uniknout. To znamená, že vaši skupinu (my jsme na to byly dvě) zavřou do nějaké místnosti a vaším úkolem je řešit rébusy, hádanky a pomocí nich se snažit dostat ven, než vám vyprší časový limit. Po celém světě najdete spoustu variant těchto her. Můžete třeba utíkat před zombíky, z psychiatrické léčebny, z banky při krádeži peněz apod. Nás ale samozřejmě zajímala jen jediná, a to ta, která byla inspirována knihami o Harrym Potterovi.

*

Bylo před osmou hodinou večer. Tramvají jsme se společně se sestrou dopravily na danou adresu. Podnik se nachází v poměrně pochmurné uličce a jakmile zazvoníte, aby vás pustili dovnitř, otevřou se vám vrata a pochodujete kamsi dozadu do dvora, kde následně otevřete dveře jakési garáže a po schodech sejdete až do sklepa, kde se odehrává veškeré dění. Nebudu lhát, chvíli jsem myslela, že úniková hra bude spíše to, že na nás odtamtud někdo vyskočí a pokusí se nás omráčit a rozprodat nás na orgány. Avšak po schodech jsme se dostaly až do uvítací haly, která už vypadala o dost přívětivěji a rázem jsme byly v úplně jiném světě.

Personál nás mile přivítal a slečna nám vysvětlila všechna pravidla A co bylo nejdůležitější – rozdala nám kouzelnické hůlky, které měly být pro hru důležité a měly nám pomoci při řešení úkolů. Nakonec mi ale přišlo, že jsem ji použila snad dvakrát, což mě trošku zamrzelo, protože jsem s ní chtěla máchat co nejvíc.

(Nalevo mé spokojené já a napravo sestřička Tessa di Maristella, pamatujte, na fotkách každý vypadá hůř)

*

Vpustili nás tedy dovnitř. Zabouchly se dveře a na stěně se nám ve formě videa promítly instrukce. Co a jak jsme měly vyluštit a posbírat vám neprozradím, kdybyste se tam někdy chtěli podívat sami. Nechci vám kazit zážitek. Ale prozradím, že udělané to mají opravdu krásně a promyšleně a obě jsme si to moc užily! Samozřejmě nějaké výtky se najdou, ale jsou to mudlové, nemůžeme od nich čekat žádnou pravou magii.

Také nemusíte mít strach, že byste to třeba nezvládli, jelikož zaměstnanci vás celou dobu sledují kamerou (což bylo chvíli trošku znepokojující, protože jsem občas v panice lítala kolem, nevěděla, co dělat, třeba jsem na zámek, který jsme musely odemknout mávala hůlkou a řvala „alohomora“, „bombarda“ apod., což kupodivu nefungovalo). Pokud tedy vidí, že jste se někde zasekli, rádi vám napoví a postrčí vás správným směrem.

Za těchto rychle ubíhajících 60 minut jsem o sobě zjistila, že přemýšlím neskutečně složitě, přitom úlohy byly poměrně jednoduché. Ale to bych nebyla já, abych nepojmenovala všechny chemické sloučeniny a snažila se přijít na to, jak spolu reagují a pak až zjistila, že to dělám úplně zbytečně a že úkol spočíval jen v jednoduchém seřazení lahviček. Sestřička ze mě byla trošku na prášky.

(Aneb názorný příklad rozdílu mezi Havraspárem a Nebelvírem.)

Ale nakonec jsme výzvu úspěšně pokořily s tříminutovou rezervou a byly jsme na sebe náležitě pyšné. Dostaly jsme na památku bradavické vysvědčení, které už mi krásně visí na nástěnce. Pak jsme se odměnily dobrou večeří a další den jsme vlakem opět frčely domů.

*

Abych to tedy shrnula, zážitek skvělý, sice ne zrovna levný, ale dle mého to stojí za to. Je to super hra pro skupinky a můžete se při tom skvěle pobavit s kamarády, zatímco je budete poučovat o svých kouzelnických znalostech. Co víc si přát?

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář