Zpovídáme modré sedmibojařky – Angela

Další ročník prestižní soutěže Sedmiboj je uzavřen. Celý Hrad již zná vítěze a pořadí šikovných soutěžících. Je však třeba nezapomínat i na ty, kteří bohužel do konce cesty nedošli. Poprosila jsem o rozhovor jednu z modrých soutěžících, bubáka – studentku Angelu QuickBow.

Corvinus Declaratio: Ahoj Angí, jsem moc ráda, že jsi souhlasila s naším rozhovorem a udělala sis na mě čas. Jistě máš teď hodně práce. Můžeme začít?

Angela QuickBow: Ano, můžeme.

*

Corvinus Declaratio: V letošním roce ses účastnila Sedmiboje. Co tě vedlo k přihlášení do této soutěže, jaká byla tvá očekávání? Přihlásila ses zcela sama, nebo tě někdo „navedl“?

Angela QuickBow: Když se začalo mluvit o Sedmiboji, ani jsem nepřemýšlela, že bych se přihlásila. Měla jsem pocit, že nic neumím a že je v koleji plno jiných lidí, kteří jsou lepší než já. Pak mi ale napsalo vedení koleje a pár dalších lidí, zda se nechci přihlásit, že by mě tam rádi viděli, a tak jsem si na poslední chvíli řekla, že to zkusím.

*

Corvinus Declaratio: Tušila jsi alespoň trochu co tě v Aréně čeká, nebo to byla "velká neznámá". Měla jsi z něčeho konkrétního obavy?

Angela QuickBow: Do poslední chvíle jsem netušila *směje se*, já ani nevěděla, jaká jsou pravidla. Poslední Sedmiboj jsem moc nesledovala, takže jsem neměla ani ponětí. A ano, i Bubák se může bát a já se bála. Bála jsem se, že budu muset psát básně, protože to mi absolutně nejde.

*

Corvinus Declaratio: Asi každý kdo vstoupil do Arény tam zažil perné chvilky. Sedmibojaři navíc čelili omezení časového limitu. Byl nějaký úkol, který byl pro tebe opravdu oříškem? A naopak nějaký, který tě velmi bavil?

Angela QuickBow: Bavily mě všechny úkoly. Tedy, ty praktické. Ty jsem si opravdu užila i když jsem byla v Sedmiboji a i poté, co už jsem v Sedmiboji nebyla. Co byl ale opravdový oříšek byl úkol, kde jsme měli určovat co je pravda/nepravda a pak slovní anagramy. Ten úkol mi zabral nejvíc času a na konci už jsem z toho byla tak vysílená, že mi bylo jedno, jaký mám čas, chtěla jsem to ukončit. Taky že jsem byla s druhým nejhorším časem *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Pravda a lež dala zabrat asi všem. *usměje se* Sama jsem se bála, zda nezůstanu v aréně napořád.

Angela QuickBow: A nakonec jsme se dostali z Arény všichni *usmívá se*.

*

Corvinus Declaratio: Součástí Sedmiboje však byly i úkoly kreativní. Jaké byly tvé pocity při jejich vypracovávání? Vypracovala jsi i nějaké po svém odchodu ze soutěže? Například v rámci soutěží vypisovaných pro nesedmibojaře?

Angela QuickBow: *snaží se si vzpomenout* To už si nepamatuji. Jenom vím, že ty byly největší oříšek. Co jsem si užila bylo, když jsem kreslila u druhého kreativního úkolu. Což mě ale nakonec téměř stálo penalizaci, takže tak. *usmívá se* Po mém odchodu už jsem žádný kreativní úkol nedělala. Ani sama pro sebe, ani do soutěže pro nesedmibojaře.

*

Corvinus Declaratio: Když zpětně hodnotíš svou účast v Sedmiboji, je něco co bys ráda udělala jinak?

Angela QuickBow: Ráda bych, kdybych se vůbec nepřihlásila. Ne proto, že bych nechtěla dělat úkoly nebo tak podobně, to ne. Byl to opravdu skvělý zážitek a odnesla jsem si ze Sedmiboje cenné zkušenosti, kterých nelituji.

Zjistila jsem opět něco víc o sobě a víc o hradě a ano, byla to i zábava. Avšak kvůli tomu, že to nakonec nebyla soutěž pro mě a já ji nedokončila a byla jsem nucena ze Sedmiboje odejít, jsem ztratila kamarádství hodně lidí, protože mi věřili a já je zklamala a tak úplně nechápali, proč jsem se rozhodla tak, jak jsem se rozhodla. Několik kamarádství bylo zničeno a to je jediný důvod, proč bych se podruhé do Sedmiboje nepřihlásila. Čest a sláva jsou super, ale přátelé jsou důležitější.

Corvinus Declaratio: To mě moc mrzí. Musí to hodně bolet, přijít takto o přátele. Možná že čas opět ukáže cestu k vašemu porozumění.

*

Corvinus Declaratio:. Zkusme teď pohlédnout na Sedmiboj z trochu veselejší stránky. S Arénou k nám zavítal i Sedmistánek. Zde měli studenti možnost směnit své mince z arény za různé předměty. Pořídil si Bubák něco pěkného?

Angela QuickBow: Možná ano, doufám v to. Uvidíme *pousměje se*

Sedmistánek byl fakt super. Vykoupila bych všechno, kdybych na to měla *směje se* Nakonec jsem si však pořídila jenom jednu věc a to - jak jinak - famfrpálovou pálku *pohladí ji*. Sice mě mrzí, že spolu s ní nemůžu držet i koště, ale to nějak vyřeším. A konečně jsem bubák jak se patří!

*

Corvinus Declaratio: Je něco, co bys ráda vzkázala budoucím zájemcům o účast v dalších ročnících? Na co se připravit, co si nezapomenout vzít do Arény atd. ?

Angela QuickBow: Určitě se nebojte to vyzkoušet. Každý kdo chce. Nevadí, když odejdete dřív, protože zjistíte, že na to nemáte. Člověk den co den zjišťuje, jaké jsou jeho hranice a posouvá je. Je to cenný zážitek. Ale na druhou stranu, určitě si to nejdřív dobře promyslete, než se přihlásíte. A co si vzít? No, pevné nervy, dobrou náladu a něco, čím můžete své nepřátele odehnat.

*

Corvinus Declaratio: Určitě si všichni vezmeme tyto rady k srdci.
Já moc děkuji za náš úžasný rozhovor a spolu s redakcí Corvina ti přejeme krásné prázdniny a hodně sil do dalšího ročníku zde na Hogwarts.

Angela QuickBow: Také děkuji a bu bu bu!




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Indris Elwinor
Vydáno: 3/2018

Komentáře
Angí, osobně nad tebou smekám, že dokážeš o něčem takovém mluvit veřejně. Mrzí mě, že tě někteří lidé opustili kvůli takové kravině, kvůli soutěži, která ani není reálná, u které si člověk opravdu hraje, protože má možnost vypnout od mudlovské reality. Upřímně moc děkuju za to, že jsi vystoupila v novinách a mluvila a doufám, že tě budou obklopovat už jen praví přátelé, kteří budou vědět, na čem skutečně záleží. :)
Narci | 01. 08. 2018
Moc pěkný rozhovor, Indrisko! :)
Arietty | 01. 08. 2018
1732184867