Objevování krás kouzelnického světa - Eldertree

Jak už to ve světě chodí, ty největší poklady často bývají našim zrakům dokonale skryty v záplavě průměrné a nudné šedi. Může jít přitom takřka o cokoli – od uměleckých děl schovaných ve starých zaprášených sklepích přes různé historické artefakty, které tiše dlí v hromadách špinavého smetí, až třeba po zajímavá místa. Na jedno takové jsem při svých toulkách po kraji nedávno narazil. Je to malé městečko o pár domcích ukryté kdesi ve smrkových a borovicových lesích. Jmenuje se Eldertree.

Domů zde vskutku není mnoho, zato jsou všechny postaveny ještě v původní prastaré architektuře, kterou si jakožto laik netroufám časově zařadit. Většina z nich je obytná, ale nachází se zde i nemálo malých krámků, přičemž zhruba polovina nabízí čistě kouzelnické zboží. Krámky spolu s několika tradičními stánky lemují Kramářovu ulici, která je v podstatě hlavní třídou městečka. Zatímco se po ní líným krokem procházím, upoutá moji pozornost skupinka jakýchsi pestrobarevných kejklířů bavících svými kouzly nevelké publikum shromážděné kolem. Chvíli zaujatě přihlížím a jsem ohromen škálou a rozmanitostí jejich čarovných piškuntálií. Ve zdejší knihovně se později dočítám, že tradiční kejklíři jsou součástí zdejšího folkloru již několik stovek let.

*

Již při prvním letmém pohledu na městečko je jasné, že i přes svou nevelkou rozlohu a nižší počet obyvatel je toto místo historicky velmi zásadní pro kouzelnický svět. Prakticky na každém rohu stojí socha některého ze slavných rodáků v životní velikosti. Pochází odsud například Řachoslav Ohnivý, Terronius Žížalka či velký Ibrahim Gale. O tom, že se zde velkých čarodějů narodilo ještě daleko více, se ostatně můžete osobně přesvědčit v městském archivu na radnici. Jeho velká část je volně přístupná a starosta pan Murray do ní velmi ochotně nechává nahlédnout širokou veřejnost.

*

Měl jsem to štěstí a do vesnice jsem zavítal právě v době, kdy vrcholí zdejší tradiční slavnost „Aestate Silvam“ neboli „Letní les“. Tento každoroční festival se koná vždy od začátku července zhruba do jeho poloviny a pokud mne má paměť neklame, dle Eldertreeské knihovny se bez přerušení odehrával každý rok od samotného založení města. Na festival se městečko připravuje v podstatě celý rok a není jediného obyvatele Eldertree, který by aspoň malou měrou na jeho běh nepřispěl buď materiálně či vlastním zapojením v programu. Během oslav chodí všichni obyvatelé bláznivě nalíčení, házejí po sobě kouzelný prášek tvořící barevný kouř, popíjejí některý ze zdejších vyhlášených nápojů či poslouchají nádherné koncerty městských hudebních uskupení. Všude panuje uvolněná atmosféra, z ulic již tak příjemného městečka se vytratí poslední zbytky stresu a spěchu a všichni si užívají společný čas. Pro ty největší borce se na závěr slavnosti vždy koná přespolní běh lesem, jehož vítěze čeká odměna v podobě zápisu do archivu a také kouzelného klíče od města, který dokáže nahlas křičet jméno šampiona a obdivovat ho.

*

V Eldertree jsem strávil pouze pár desítek hodin a přesto mi natolik přirostlo k srdci, že jsem se při odchodu smutně mnohokrát smutně ohlížel do toho tichého koutku, do toho malého ráje na zemi. Myslím, že na své si tam přijde opravdu každý – okusil jsem tamější kuchyni a lahodné nápoje, strávil tajemné chvíle v knihovně začtený do historie města, prohlížel si majestátní pohyblivé sochy velkých osobností zde narozených, poletoval po ulici s kouzelným práškem po kapsách či jen tak klábosil s místními nebo se naháněl s dětmi. Každému jednomu z vás návštěvu tohoto místa doporučuji. Má svou kouzelnou atmosféru a já vám garantuji, že vám jedna návštěva nebude stačit. Je tam toho totiž tolik co objevovat.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář