Elisa de Lunne: „Díky Sedmiboji jsem zjistila, že to se mnou není zas tak špatné.“

Elisa de Lunne - prefektka Havraspáru, Závěsový andílek, milá a usměvavá dívka a především čtvrtá nejlepší sedmibojařka 2018. Jestli chcete zjistit, co během soutěže prožívala, co ji bavilo a naopak ne, rozhodně čtěte dál!

Výborná prefektka, modrá talentovaná duše a také sedmibojařka. Tak by se dala shrnout Elisa de Lunne v několika slovech. Přestože jsem ji o rozhovor poprosila během jejího období odpočinku, udělala si na mě čas a já ji tak mohla U Tří košťat vyzpovídat.

***

Corvinus Declaratio: V uplynulém školním roce ses zúčastnila Sedmiboje. K takovému rozhodnutí do klání vůbec zkusit vstoupit ale určitě vede dlouhá cesta. Prozraď nám, jak jsi vůbec došla k tomu, že bys Sedmiboj ráda zkusila? *usměje se na Elisku a upije fialkové vody*

Elisa de Lunne: *zamyslí se* Sedmiboje jsem vždycky nadšeně sledovala a obdivovala jsem sedmibojaře, jaká úžasná dílka dokážou vytvořit. Dlouho jsem si ale nedokázala představit, že bych se něčeho takového účastnila. Nakonec jsem ale došla k tomu, že bych to vlastně chtěla zkusit sama a poměřit síly s ostatními. K přihlášení jsem se ale nemohla dlouho rozhoupat, než mě jistá primuska trochu popostrčila. *mrkne spiklenecky na Ari*

*

Corvinus Declaratio: No a dobře, že tak primuska udělala! *zasměje se* Když tě pohár vybral, jaké byly tvé pocity v dané chvíli?

Elisa de Lunne: Hrozně jsem se začala smát a nevěřila jsem tomu. *usměje se při vzpomínce* Zrovna jsem se totiž pohybovala mudlovskými dopravními prostředky a moje spojení s hradem nebylo nejlepší. Sledovala jsem, jak pohár už vybral většinu sedmibojařů a začala jsem se smiřovat s tím, že se Sedmiboje prostě nezúčastním. V tom jsem ztratila spojení úplně, ale to už jsem se blížila k domovu. Tam jsem se připojila a už jsem ve Velké síni viděla jenom samé gratulace pro mě. Už jsem to vůbec nečekala, a tak jsem chvíli jenom tak zírala. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Čeho ses v tu chvíli bála nejvíc a na co ses nejvíc těšila?

Elisa de Lunne: Hrozně jsem se bála, že mi to nepůjde a že jsem jenom zabrala místo někomu, kdo by to zvládl lépe než já. Ale na druhou stranu jsem se hrozně těšila na úkoly a byla jsem zvědavá, čemu budeme čelit. Zvlášť jsem se nemohla dočkat prvního praktického úkolu, protože jsem chtěla vědět, jestli mi opravdu půjdou tak dobře, jak jsem si představovala. *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: A teď jsi mi úplně nahrála na další otázku! *směje se* V praktické části úkolů jsi během Sedmiboje dost vynikala. Většinou ses umisťovala na prvních místech. Zkoušela sis je v minulých letech jako fanynka z tribuny, nebo jsi zkrátka přirozený talent? A jak bys řekla, že ti praktické úkoly celkově sedly? Čekala jsi, že právě tato část Sedmiboje bude tvou silnou stránkou?

Elisa de Lunne: Praktické úkoly jsem si sem tam zkusila už při minulých Sedmibojích a vždycky mě hrozně bavily. Takovéhle typy úkolů mi zkrátka sednou a věřila jsem si, že si v nich povedu docela dobře. Nakonec ale byly výsledky lepší, než jsem očekávala. *usměje se* Hodně se mi líbilo, jak se od sebe praktické úkoly lišily a prověřovaly všechny možné dovednosti. Většinou jsem si je opravdu užila - tedy až na vyhledávání v archivu Denního věštce. Ještě teď ze sebe oklepávám prach. *smete smítko z ramene a zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: Věřím, že vyhledávání nebylo nic snadného, ale zvládla jsi to skvěle! *uznale kývne* A co kreativní úkoly? Jak sis je užila? Co podle tebe byla tvá nejsilnější stránka v kreativních úkolech? Který tě bavil nejvíc a který bys raději vůbec nedělala? A se kterým svým vypracováním jsi nakonec nejvíc spokojená?

Elisa de Lunne: Kreativních úkolů jsem se bála víc, ale nakonec jsem si je užila snad ještě víc než ty praktické. Skvělá na nich byla ta různorodost. Řekla bych, že moje nejsilnější stránka byly psací úkoly. Mě vždycky napadla nějaká blbost, a pak už jsem jenom přemýšlela, jak to do toho úkolu zakomponovat. Nejvíc mě bavil asi druhý úkol, kde jsme psali deník. Mohla jsem se tak vžít do jednoho ze studentů a dívat se na události jeho očima. Těžší pro mě byly kreslící a vytvářecí úkoly, ale nemůžu říct, že bych některý z nich nechtěla dělat. Byla to pro mě vždycky výzva a naučila jsem se něco nového. Pyšná jsem na své návrhy obleků - myslela jsem, že ty se mi vůbec nepovedou, ale konečný výsledek se mi moc líbí. Nicméně se nemůžu rozhodnout pro jedno vypracování, se kterým bych byla nejspokojenější - do všech jsem dala maximum a s výsledkem jsem spokojená. *uculí se*

*

Corvinus Declaratio: Měla jsi během soutěže nějaké období, během kterého sis říkala, jestli ti účast v Sedmiboji za ty nervy stojí?

Elisa de Lunne: *dlouze se zamyslí* Úplně ne, ale přiblížila jsem se k tomu, když už jsem tři hodiny dělala praktický úkol, který měl trvat hodinu, nezdálo se, že bych se blížila ke konci a už jsem měla být dávno někde jinde. Ale jinak jsem se snažila brát to s klidem.

*

Corvinus Declaratio: Tak to jsem ráda, že tě klání příliš nevystresovalo! *usměje se* Důvodem, proč mnoho lidí nechce tuto soutěž zkusit, je nedostatek času. Mě by zajímalo, jak jsi zvládala během roku skloubit všechny své povinnosti u mudlů i na hradě? Od Léta 2018 jsi navíc ve vedení Havraspáru na pozici prefektky. Jak jsi stíhala funkci, mudlovský život i Sedmiboj?

Elisa de Lunne: Je pravda, že s časem to už bylo trošku horší. První polovinu Sedmiboje jsem ještě stíhala relativně dobře, ale během druhé jsem už měla spoustu povinností u mudlů. Bylo docela těžké to všechno vyvážit a chvílemi jsem si říkala, jestli jsem si toho nenabrala víc, než jsem schopná zvládnout. Při zpětném pohledu jsem ale ráda, že jsem do toho šla. Po skončení Sedmiboje jsem dlouho dobu jenom odpočívala a teď jsem zase plná elánu. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: To ráda slyším! *uculí se* V Sedmiboji jsi nakonec skončila na krásném čtvrtém místě. Umístila ses tak zároveň nejlépe z modrých soutěžících. Jak jsi nakonec se svým výsledkem spokojená? Čekala jsi, že se umístíš tak vysoko, nebo to pro tebe bylo při vyhlašování jedno velké překvapení?

Elisa de Lunne: Čekala jsem, že se umístím někde uprostřed, a tak mě čtvrté místo příjemně překvapilo. *usměje se* Jsem za něj moc ráda, protože všichni sedmibojaři byli velmi šikovní a podávali úžasné výkony. Na jejich kreativní úkoly jsem se vždycky hrozně těšila. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: A to je další věc, která mě zajímá! Panovala mezi sedmibojaři rivalita, nebo jste se spíš vzájemně podporovali? Jak moc ses po každém úkolu zajímala o vypracování ostatních? Přečetla jsi vždy všechna, nebo jsi spíš prolétla vypracování pár dalších soutěžících?

Elisa de Lunne: Já jsem žádnou rivalitu nezaznamenala - vždycky, když jsme se s ostatními sedmibojaři bavili, tak jsme si hlavně stěžovali na současné úkoly a na to, že nevíme, jak to nejlépe pojmout. *zasměje se* Hodně mi pomohlo, že jsme se navzájem podporovaly s Annie. *usměje se* Ze začátku jsem četla všechna vypracování, ale jak jsem měla méně času, tak jsem se pak už jen dívala na úkoly pár vytipovaných sedmibojařů, na které jsem byla zvědavá.

*

Corvinus Declaratio: Jaké pro tebe bylo hodnocení odbornou porotou? Bála ses, že se jim tvé vypracování nebude líbit nebo ses spíš vždy těšila na to, že tě to může posunout někam dopředu?

Elisa de Lunne: Hodnocení jsem se vždycky tak trochu děsila. *směje se* Každý porotce dával důraz na trochu jiné věci, takže jsem nikdy dopředu ani trochu netušila, jak můj výtvor dopadne. Nicméně některá hodnocení pomohla s tím, na co se v pozdějších úkolech více soustředit. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: V Sedmiboji se toho člověk musí určitě mnoho naučit. Zajímalo by mě, co podle tebe nejdůležitějšího sis ze Sedmiboje odnesla ty? Bylo něco zásadního, co sis z klání odnesla, nebo co sis během soutěže třeba uvědomila?

Elisa de Lunne: Vždycky jsem se dost bála různých kreslících a vytvářecích úkolů a soutěží a snažila jsem se jim vyhýbat. Myslím, že Sedmiboj mi dodal dostatečné sebevědomí a zjistila jsem díky němu, že to se mnou není zase tak špatné. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Já ti tedy mnohokrát děkuji za rozhovor, gratuluji znovu k úspěšnému dokončení klání a krásnému umístění. Je ještě něco, co bys chtěla dodat nebo vzkázat čtenářům? *usměje se na Elisku, poupraví si všechny své poznámky a sundá si čtecí brýle*

Elisa de Lunne: Není vůbec zač. *usměje se a na chvíli se zamyslí* Chtěla bych jenom vzkázat, že pokud byste někdy váhali nad účastí na nějaké akci (ať už kouzelnické nebo mudlovské) kvůli tomu, že nevíte, jestli na to máte, tak do toho určitě i tak jděte, protože vás to neuvěřitelným způsobem posune dopředu a budete mít na co vzpomínat. *mrkne*

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář