Kouzlo naděje Zimy 2019
Také milujete ten pocit, když vyjdete na hradní pozemky a všude kolem vás je bílo? Bílo je stále čím dál víc, sněhu přibývá. To bude těmi vločkami, jež tančí vzduchem a pomalu se snášejí k zemi. Nevím jak u vás, ale ve mně svitne taková naděje, kouzlo... Podobné, jako když jsem na hrad vstoupila poprvé.
Za chvíli to budou tři hogroky, co jsem toto kouzlo zažila. V Havraspáru ale máme také nové mo(u)dré duše, kterých jsem se trochu poptala a částečně se vrátila ve vzpomínkách do svého prvního roku. Počtěte si o prvním roce našich nejmladších a vraťte se se mnou o krok zpět…někdo možná o dva či tři.
***
Nejdříve mě zajímalo, zda jako lososoví chtěli do Havraspáru a jestli byli následně s volbou Moudrého klobouku spokojení:
Adeline Elizabeth Parker: Moc jsem si přála být v Havraspáru, takže s volbou klobouku jsem naprosto spokojená a rozhodně bych neměnila.
Eleonora Anima: Jít do Havraspáru bylo mé přání, takže mne potěšilo, že Moudrý klobouk takto rozhodl. Neměnila bych. *usměje se*
Evie Londsová: Být v moudré koleji bylo mým snem. Hlavně kvůli tomu, že se tam dostala sestra. A má touha se postupně násobila, když jsem přišla na hrad a zjistila, že se tam nějak hodím. Myslím, ale někdy si nejsem úplně jistá, že Moudrý klobouk vybral správně.
George Wichester: Bylo mi to celkem i jedno, ale mám havraspárskou kolej i na pottermore.com, tak mi to alespoň zůstalo. *usměje se* A jsem i rád.
LiNeerLay Argith: Dostat se do Havraspáru bylo mým přáním od začátku. Věděla jsem, že sem patřím, a očividně to věděl i Moudrý klobouk. *usměje se* Takže spokojenost veliká.
Magnolia Rafaela Calder: Na hrad jsem nepřišla s žádným určitým přáním, no poznala jsem jako losos několik super modrých lidiček a už mi bylo jasné, se kterým proudem poplavu. Takže já jsem s rozhodnutím naprosto spokojená a šťastná.
Maky Pitts: Mým přáním bylo dostat se do Havraspáru a jsem neskutečně vděčná za to, že tu jsem, i když někdy mám trochu pochyby, jestli mě klobouk zařadil správně. Pak se ale podívám, jaká opravdu jsem a uvědomím si, že mě zařadil správně.
Susan Wise: Ano! Vždy jsem se cítila jako Havraspár a jsem na to hrdá!
*
Někteří nováčky šikanují, my je rozmazlujeme. "Co tví spolužáci, rozmazlovali tě jakožto nováčka dostatečně?" – přesně tak zněla má otázka.
Adeline Elizabeth Parker: Prvním ročníkem jsem spíše nenápadně proplula, ale všichni, se kterými jsem se potkala, byli úžasní a milí.
Eleonora Anima: Moji havraspárští spolužáci jsou super. Nám nováčkům byli vždy ochotní se vším pomoct a chovali se k nám skvěle.
Evie Londsová: Jsem si jistá, že toho rozmazlování bylo až až... *zasměje se*
George Wichester: Já si myslím, že dost, i když já to tolik zase nepotřebuji. Jen mě mrzí, že většina akcí se konala, když jsem byl v mudlovské práci, a tak jsem trávil se spolužáky většinou jen hodiny ve třídách.
LiNeerLay Argith: Já se zas tak moc rozmazlovat nenechám, snažili se všichni ale převelice. *zasměje se* Myslím, že prostředí je tu pro nováčky velmi přátelské.
Magnolia Rafaela Calder: Nemyslím, že slovo "rozmazlovali" je to pravé. Spíše podporovali. Vím, že tu jsou vždy pro mě, když potřebuji s něčím pomoct, poradit nebo prostě povzbudit.
Maky Pitts: Nevím, jestli mě přímo rozmazlovali, ale určitě se ke mně chovali opravdu mile.
Susan Wise: Moji spolužáci jsou skvělí! Dokážou poradit a zajímají se o věci, které děláte. Ale i lidé z ostatních kolejí jsou super.
*
Sportují prvňáci? Rádi se učí? Nebo v nich můžeme čekat nové nadšené novináře? Zeptala jsem se, jaké aktivity je na hradě chytly, jaké chtějí dělat příští rok.
Adeline Elizabeth Parker: Moc aktivit jsem se bohužel nezúčastnila, ale ve druhém ročníku to chci napravit.
Eleonora Anima: Baví mě famfrpál, ráda chodím do Ďáblovy jámy, hodně jsem si užila i výuku. Každý termín jsem se těšila na další výklady. Moc pěkné byly i naše kolejní večírky a Modré večery.
Evie Londsová: Asi v polovině školního roku jsem se chtěla zmrazit. Bylo to však tím, že jsem neznala to nejzábavnější na tomto hradě. Když se mi sestra snažila zmrazení rozmluvit, zeptala se mě, jestli jsem už hrála famfrpál. A já si tedy řekla, že ho zkusím. Byla to velmi správná volba. Na tréninky chodím, jak nejčastěji můžu. Nejenom proto, že je zábava ho hrát, ale také jsem na hřišti poznala plno nových skvělých havranů.
George Wichester: Hodně mě bavily v podstatě všechny aktivity, ale nakonec jsem jich měl málo, protože jsem na ně neměl čas, jak už jsem říkal. *smutně se usměje*
LiNeerLay Argith: Moc mě baví famfrpál, a ačkoliv jsem poslední dobou neměla čas chodit na tréninky, pokračovat v něm hodlám. Těším se také na možnost individuálních tréninků. Novou aktivitu jsem už dokonce přibrala – dostala jsem pozvání do redakce Denního Věštce a nabídku přijala. Obávám se, že na vícero aktivit už bych potřebovala velmi výkonný obraceč času, takže takto to asi v nejbližší době zůstane. *usměje se*
Magnolia Rafaela Calder: Zamilovala jsem se do famfrpálu! *zasměje se* A rozhodně míním pilně trénovat dál, zvlášť když konečně budu mít přístup k IT.
Maky Pitts: Zkusila jsem zatím jen jednou famfrpál a opravdu mě bavil, jen teď nebyl čas. Tak snad se to teď zlepší a budu hrát častěji.
Susan Wise: Nejvíc mě baví asi brigády v Prasinkách. *zasměje se* Na Famfrpál si netroufnu a celkově jsem celkem nesebevědomý člověk...
*
Dle mého názoru čokolády není nikdy dost, i když v naší kolejní místnosti je jí opravdu hodně. Položila jsem nejmladším modrým přírůstkům důležitou otázku: Je v kolejní místnosti dostatek zásob čokolády?
Adeline Elizabeth Parker: Čokolády není nikdy dost! *zasměje se*
Eleonora Anima: Samozřejmě. *usměje se*
Evie Londsová: Jsem si jistá, že čokolády je v kolejce dostatek. Každý se jí rád přejí. *usměje se*
George Wichester: Čokolády je dost. A když tak mám železnou zásobu kumbálu svého kufru. *špitne*
LiNeerLay Argith: Nikdy jsem nenarazila na problém nedostatku čokolády. Naopak se mi záhadně sama doplňuje moje termoska... silně podezřívám svou patronku, že si to vzala na starost. *mrkne*
Magnolia Rafaela Calder: Čokolády přeci není nikdy dost. Nebo znáš nějaké jiné lepší antidepresivum? Havraní kolejka je ale naprosto výborným skladem, není možné ji projít, aniž by člověk aspoň na kousíček nenarazil.
Maky Pitts: Čokolády není nikdy dost. *zasměje se*
Susan Wise: Anooo! Já teda čokoládu jako takovou nemusím, ale když přijde na horkou, tak té bych vypila klidně několik litrů. *zasměje se* TAKŽE ANO! Čokolády je tam dost.
*
Pro mnohé studenty je první ročník ten nejkouzelnější a nejzajímavější, nejlépe se vštípí do paměti... A tak jsem se otázala, zda jsou nováčci se svým prvním rokem spokojení?
Adeline Elizabeth Parker: Jsem spokojená, všichni jsou milí, profesoři mají skvělé hodiny a škola je prostě nádherná.
Eleonora Anima: S mým prvním rokem tady jsem velmi spokojena. Na hradě se mi líbí a jsem ráda, že mohu být součástí tohoto nádherného, kouzelného světa.
Evie Londsová: Jsem spokojená. Poznala jsem plno nových lidí, užila si spoustu zábavy a hlavně, zůstala jsem tady. *mrkne*
George Wichester: První rok jsem si užil, jak jen to šlo, úkoly mě bavily. Rád bych i nějak některým vyučujícím pomáhal na hodinách, třeba na Egyptologii.
LiNeerLay Argith: První rok se mi časem zkomplikoval kvůli mudlovskému světu. Z toho důvodu jsem místo 4 předmětů, na kterých jsem začínala, dokončila nakonec jen jeden a nezbýval čas ani na zajímavé kolejní soutěže. Nicméně všechen čas, který jsem tu trávit mohla, byl moc fajn, užila jsem si ho moc a jsem za to ráda.
Magnolia Rafaela Calder: Tak částečně spokojena. Bohužel jsem se nemohla výuce a hradnímu dění věnovat tak, jak bych ráda, což mě mrzí. Na druhou stranu jsem poznala plno skvělých lidí, věcí i činností a ve svém limitovaném čase si tento rok báječně užila.
Maky Pitts: Ano, jsem spokojena. Čekala jsem to horší, ale nakonec to bylo super. Jen bych se mohla třeba více snažit.
Susan Wise: Celkem ano... ale musela jsem se na přibližně měsíc zmrazit, protože jsem nestíhala... ale teď už mám pouze jeden předmět a je to v pořádku.
*
A pak jsem si vzpomněla, díky čemu mě napadlo napsat tento článek, a nemohla jsem se nezeptat, jestli malým havránkům přijde zima kouzelná!
Adeline Elizabeth Parker: Miluju sníh, světýlka, takže Vánoce jsou nejkouzelnější.
Eleonora Anima: Na zimě je pro mě pokaždé něco kouzelného. Hlavně když napadne sníh. Ráda pozoruji padající sněhové vločky anebo se procházím zasněženou krajinou.
Evie Londsová: Určitě ano. Ale všechny roční období v sobě skrývají něco krásného a kouzelného. Například zima má v sobě jakousi ledovou krásu...
George Wichester: Zima kouzelná je, jen letos za moc nestojí. Je tu málo sněhu. V síni je to fajn, ale venku na houby... Chybí mi to úžasné dovádění ve sněhu a projížďky na sáních.
LiNeerLay Argith: Pro mě kouzlo zimy spočívá v poletujícím sněhu, protože se v něm nesou všechny vzpomínky na nádherné zimy na horách, kde jsem vyrůstala, kde býval sníh od října do dubna a snad každý den člověk přišel domů zmáčený a promrzlý, ale náležitě spokojený ze zimních radovánek. *usměje se*
Magnolia Rafaela Calder: Pro mě je příroda kouzelná vždycky, ať už pálí slunce nebo se leskne v dešťových kalužích. Ale na zlehka padajících sněhových vločkách je něco tak neskutečně poklidného, až to připomíná magii.
Maky Pitts: Zima je podle mě kouzelná jen těmi Vánocemi. Jak si všichni dávají dárky a v ovzduší je taková příjemná atmosféra, ale jinak mi na zimě vadí ta zima.
Susan Wise: Zima je přeci to nejkouzelnější období! Vánoce a sníh! Jde to ještě víc zkouzelnit?
*
Naši kolej stráží Sedmero havranů. Snaží se nás vést tou správnou cestou a stráží havraspárské ctnosti. Mají mezi nimi prvňáčci nějakého oblíbence?
Adeline Elizabeth Parker: Mým nejoblíbenějším je Woron. To proto, že dokáže vše vyřešit s klidem a rozvahou.
Eleonora Anima: Nejraději ze Sedmera mám asi Starouška. Obdivuji jeho neskonalou moudrost.
Evie Londsová: Všechny. Protože kdyby chyběl jen jeden, nebylo by to přeci dokonalé, ne?
George Wichester: Nečlením je na oblíbené a neoblíbené. Mám je rád všechny stejně.
LiNeerLay Argith: Nejradši mám Starouška, protože moudrost je něco, co se těžce nabývá celý život, a on ji střeží a opatruje a občas nás obdaruje něčím ze svého vědění.
Magnolia Rafaela Calder: Nejblíže srdci mi je asi Vran, zejména pro své poselství. Myslím, že existuje mnoho lidí, kteří by jeho návštěvu potřebovali, aby se přiučili něco málo o vnitřní kráse, laskavosti a soucitu.
Maky Pitts: Vůbec netuším, každý havran je něčím specifický a má nějakou určitou roli, bez které by ostatní nebyli takoví, jací jsou.
Susan Wise: Upřímně se mi líbí úplně všichni, ale nejvíce asi Woron. Osobně ani nevím proč, prostě se mi líbí, jak Sedmero stmelil. *usměje se*
***
Tak co, vrátili jste se ke svým vzpomínkám z vašeho prvního roku nebo jste se jen dozvěděli něco málo o malých havráncích? A nepřijde vám naše nová krev a naděje kouzelná, stejně jako zima? Podělte se o tom s námi v komentářích!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Aimée LeavittováVydáno: 1/2019
