Co pro nás znamená Corvinus Declaratio?

Kolejní časopis znamená pro každého něco jiného. Pro některé je to jen doplněk v koleji. Pro jiné je to zase něco, čeho si váží a mají svůj kolejní časopis jako svůj druhý domov. Jiní ho zase vnímají jako něco, do čeho čas od času přispějí svou tvorbou. A do jaké skupiny se řadíte vy?

Když jsem před lety byla zařazena mezi havraspárské studenty prvního ročníku, byla jsem trochu vyděšená. Hlavou se mi honilo tisíce otázek. Co když mne moudrý klobouk nezařadil správně? Co když jsem měla jít do Nebelvíru? A co výuka? A dostanu patrona? Budu moct psát do Corvina Declaratio? Proosííím!

A tak nějak to začalo. Napadlo mne psát do Corvina. Corvinus Declaratio tehdy zářil. Už jako novačka jsem zkoumala módní okénko a obdivovala havrana. Osmělila jsem se a napsala (nyní fialovému) Jamesu Watfarovi.

Už nevím, jak přesně zněla má prosba o účast v redakci, ale vsadím se, že vypadala asi takto:„Ahoj, mohla bych prosím psát do Corvina? Nebo třeba takto: Ahoj, prosím, ráda bych psala do Corvina Declaratio, ale nevím jak.“

Jediné, na co si vzpomínám, bylo to, že ta sova musela vypadat hrozně hloupě. Nicméně po pár dnech jsem se jako nadšená a aktivní prvačka dostala poprvé do redakce a jakmile jsem do ní vstoupila, její kouzlo mne dostalo.

*

James Watfar: „Tak, Hetty, vítej. Můžeš psát do aleluja.“

*

James mi to ani nemusel říkat. Popadla jsem brk a sepsala svůj úplně první článek. A pak druhý. A třetí. A čtvrtý. A pátý, protože proč ne?

Zkrátka jsem si Corvinus zamilovala. Netrvalo dlouho a už jsem v ruce dřímala havraspárský Safírový brk.

**

Ale ještě jsem před sebou měla jednu zásadní překážku, která mi dělá problém i teď. Gramatiku. Čárka tam, čárka sem, řeknete si. Korektoři to ale se mnou tehdy opravdu neměli lehké, a tak jim za jejich trpělivost se mnou opravdu děkuji. Sice to ani teď není to pravé ořechové, ale rozhodně lepší, než tehdy.

Když se podívám zpátky, vidím tu aktivní novačku, která každý den sedala do redakce a cosi smolila na umaštěný pergamen. Tu novačku, která měla nutkání vše objevit, prozkoumat. Je zvláštní, jak se od té doby všechno změnilo a částečně mi má přehnaná aktivita v koleji chybí. Ale Corvinus, to je místo, které tu aktivní Hetty uvnitř pokaždé znovu probudí. Je to místo, kde se mohu vyřádit. Vypsat. Kde je parta těch nejskvělejších redaktorů, korektorů a ilustrátorů. Kde mi je opravdu krásně.

Mnoho z nás Corvina může jen číst. Jen číst? Ano. Jen. Protože opravdová krása Corvina se skrývá uvnitř, v lidech, kteří ho tvoří. Ve všech, kteří se na něm podílejí. Je nádherné pozorovat nadšení v nových tvářích, které zde každým rokem chodí hledat inspiraci. Je nádherné pozorovat, jak se všichni skládají do nových čísel našeho Corvina.

**

A co pro mě znamená Corvinus?
Corvinus je místo, kde si mohu vybít všechny nápady, kde mne lidi mají rádi a kde já mám ráda je. Je to místo, kterého si ohromně vážím a které mne v prvním ročníku nakoplo dopředu.

*

Co znamená modrý časopis pro další členy redakce?
Aimée Leavittová: No, to je těžká otázka... Tedy, samozřejmě, že můžu hned vypálit, že pro mě Corvinus znamená mnoho, ale je těžké definovat slovy, co přesně pro mě znamená. *uculí se* Už jako malý losos jsem k  němu obdivně vzhlížela a abych řekla pravdu, chtěla jsem k němu vždycky jen vzhlížet, nikdy jsem neplánovala se třeba nějak vecpat do jeho redakce. A přece jsem se tam vecpala! A rozhodně toho nelituji. Sice jsem se dlouho rozkoukávala, ale hned od prvního momentu se mi tam moc líbilo. Doteď je tam útulno, přívětivo, překvapivě po mém příchodu stále celkem uklizeno. A Corvin má vlastní zásoby horké čokolády! Moc ráda se tam chodím zahrabat mezi pergameny nebo si po jeho vydání vzít jeden výtisk a přečíst si skvělé články našich redaktorů. Možná by pro mě mohl znamenat takové uklidnění. Ale ne, to by nesměly být termíny uzávěrek (samozřejmě vím, že by to bez nich nešlo). Asi místo, kam můžu vždy zalézt a vím, že mi tam bude dobře – ať jako korektorce, redaktorce či čtenářce. Něco, co mi zajistí vždy dobrou náladu. Něco... Ale ne, prostě to nezvládnu vyjádřit ani tolika slovy. Zůstaneme raději u toho, že pro mě náš časopis znamená opravdu mnoho. *zasměje se*

Grace Annabeth Reatcher: Nie je dvakrát ľahké povedať, čo pre mňa znamená. V prvom rade pre mňa znamená priestor pre vyjadrenie seba samého. Miesto, kde môžem napísať článok o tom, čo by som chcela vyzdvihnúť alebo na čo naopak poukázať. V druhom rade pre mňa znamená skvelú partiu redaktorov, ktorí si vedia pomôcť a udržiavať pohodovú náladu. Každé číslo je vždy starostlivo pripravené a je mu venované množstvo času. Ak by som to mala zhrnúť, tak poviem, že Corvinus Declaratio je pre mňa neodmysliteľná súčasť hradu.

Indris Elwinor: Asi bych řekla, že je to prostor, kde se může kdokoli vyjádřit a zároveň je tam hodně prostoru pro legraci a zajímavá témata.

 

 

***

A co znamená Corvinus Declaratio pro vás?
Napište mi to do komentářů pod článkem, jsem zvědavá, jak to s ním máte vy.

Vaše Corvinamilující Hetty

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář