Malá francouzská revoluce

Ne, to není nějaká další revoluce z Francie, o kterých se vypráví v mudlovských lavicích dějepisu. To se jen Havraspár rozhodl vypadat ještě sečtěleji tím, že se kolektivně naučí novému jazyku. Co tato akce obnášela?

Bylo to 29. ledna večer, téměř všichni už odpadli po havraspárské závěrečné slavnosti, když se Eleanor Blackfoot s tichým rozloučením vypařila z kolejní místnosti a vyměnila svůj modrý hábit za fialový. Snad nikdo to nečekal, a tak se také nestihla s madam a spousta jejích spolužáků rozloučit, jen ráno překvapeně koukali na vzkaz, co nám nechala v kolejce u toho největšího kotlíku s čokoládou. A tu naši nejmilejší pokladnici Myker Fae McGarden napadl výborný nápad, jak se se slečnou Eleanor i nadále vídat – přece na jejích hodinách!

A tak Myker také následně převzala funkci organizátora a generála naší válečné akce, útoku na třídu Kouzelnické francouzštiny (než jsme vůbec věděli, že to ta francouzština bude). Náš hlavní cíl byl zaplnit celou jednu třídu modrými studenty, což se nám vlastně povedlo. Jen jsme rozdělení do dvou tříd a dva z naší původní elitní jednotky byli moc mírumilovní, dostatečně si nenaostřili pařátky a na svá místa se nedostali, roweněžel.

*

Této akci předcházelo celkem dost příprav, ač se to tak nemusí úplně zdát. Snad nejdůležitější bylo sehnat dostatečný počet modrých, kteří by vytvořili (ne?)ozbrojenou jednotku. Stálo to trochu čokolády, času stráveným přemlouváním a propagací, ale nakonec jsme dokázali sjednotit dostatek sil na nálet a smetení co nejvíce jiných zájemců.

Dalším důležitým a velmi obtížným krokem bylo připravení precizního plánu postupu naší francouzské jednotky. Museli jsme vymyslet účinná kouzla na případné dočasné zneškodnění studentů, kterým by se francouzského jazyka také zachtělo. Na něco takového jsme však potřebovali trochu obhlídnout situaci. A tak se tři modré studentky vyrazily zapsat již první den zápisu a pak nám podaly report, abychom naplánovali co nejefektivnější plán, který v úplně finální verzi vypadal asi takto:

1) Hazel Jane Morion, Ewenlia Lerche a Iliana Applegate zhodnotí situaci hned první den zápisu.

2) Ještě před možností zapsání si druhého předmětu si ve třídě zaberou místa Hazel Grace Queenová a Lucia Elephas Caninus, jedna v předních lavicích a druhá v těch zadních, aby mohly kontrolovat situaci.

3) 18.50 se kontrolovalo dostatečné nabroušení drápků a připravenost jednotky.

4) 18.52 jsme doprotáhli poslední svaly a udělali si ještě jednu menší rozcvičku.

5) Přesně v 18.55 jsme zahájili pochod k učebně. Vypadalo to, že naše odhodlané výrazy nám pomáhají k odtsrašování soupeřů!

6) 18.59. Chvíle napětí. Vyvede se všechno tak, jak je to v plánu? Naučili jsme se dostatek kouzel? Nevymyslí ještě někdo něco lepšího?

7) V 19.00 započala bitva a o momentík později už bylo po ní. Jednotka může slavit relativní úspěch. Do tříd bývalé modré studentky nacpala deset členů, tedy jednu celou třídu! Avšak Adeline Elizabeth Parker a Penelopa Parren na chvíli našly slitování nad dvěma červenými a než si stačily znovu uvědomit, že ve válce je slitování nepřístupné, bylo již po všem. Penny však měla to štěstí, že v jednotce měla svou patronku Myker, která nerada viděla své havráně smutné a tak proběhla malá výměna pozic.

*

A kdo tedy do naší jednotky patří? Čestným členem je abecedně Aimée Leavittová, Arietty Liella Minette, Ewenlia Lerche, Hazel Grace Queenová, Hazel Jane Morion, Iliana Applegate, LiNeerLay Argith, Lucia Elephas Caninus, Magnolia Rafaela Calder a Penelopa Parren. Opomenout však nesmíme naši generálku Myker Fae McGarden a studentku, co naostřila pařáty ostatním, ale na ty svoje již zapomněla – Adeline Elizabeth Parker.

**

A jaký je názor na akci té, bez které by se něco takového vůbec neuskutečnilo?

Myker Fae McGarden: Zfialovění slečny Eleanor přišlo alespoň pro mě dosti neočekávaně. Jednoduše jsem jednou přišla a koukám, že za mých pár hodin absence změnila barvu. Tak jsem si říkala, že by bylo fajn udělat nějaké gesto jakožto kolej vůči odcházející, a naplnění třídy se mi zdálo jako dobrý způsob, přeci jen to není jednoduché i jen sehnat plnou třídu zájemců. Upřímně řečeno jsem nečekala, že se lidi mého návrhu chytnou, proto jsem se snažila k tomu mít tak akční přístup, abych třeba přeci jen někoho navnadila. Taková akčnost a vokálnost celkově není úplně můj element, ale takhle jednou do roka to bylo překvapivě zábavné. Kdo ví, třeba z toho uděláme tradici u každého modrého zfialovění. *usměje se*

*

Stejně mě zajímalo, jestli neprobíhaly nějaké vzdory proti zasedacímu pořádku třídy i po zápisu, tak jsem se musela zeptat. Prý ne, Trixie asi vypadala moc odhodlaně, no jen si to přečtěte sami.

Trixie Deliah Sinclair: Zatím mi žádná sova nebo dokonce úplatek s prosbou o opuštění místa nedorazila. *směje se* Ale pokud někdy dorazí, tak rozhodně neustoupím! Francouzštinu jsem chtěla, takže... *zamrká na případné zájemce o její místo*

***

Nyní nezbývá nic jiného, než říct: „Francouzštině zdar!“

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář