Aimée Leavittová: „Líbí se mi, že Havraspáru jako prefekt můžu co nejvíc pomáhat.“

Aimée Leavittová je studentkou čtvrtého ročníku a zároveň čerstvou prefektkou Havraspáru. Co na sebe prozradila při rozhovoru U Tří košťat? To si můžete přečíst v tomto článku!

estliže patříte mezi aktivní hradní obyvatele, zcela jistě už Aimée znáte. Je modrou studentkou už čtvrtým školním rokem, po hradních chodbách chodí vždy s úsměvem na tváři a hrníčkem pravé havraspárské čokolády v ruce.

Často ji můžete potkat na individuálním tréninku, neboť je jednou z nejlepších havraspárských střelkyň. Sem tam se ukáže třeba i ve Velké síni, nejčastěji ji však lze zastihnout v kolejní místnosti. Tam vždy rozdává dobrou náladu a spoustu čokolády.

Uplynulý školní rok strávila jako výborná členka zasedačky se spoustou skvělých nápadů a velkým množstvím odvedené práce, který zakončila tak, že získala prestižní Cenu sedmi bratři.

Nedávno jí také přišla nabídka na pozici prefektky, kterou s radostí přijala. Nastoupila tak na místo Elisy de Lunne, která tento post zastávala dva školní roky a přestože je Aimée prefektkou teprve pár týdnů, můžu s klidným svědomím říct, že o ní ještě hodně uslyšíme!

Abychom se však o Aimée dozvěděli více, požádala jsem ji o rozhovor. Sešly jsme se na Valentýna U Tří košťat a mně se podařilo z ní dostat pár zajímavých informací. Vše si můžete přečíst níže.

***

Corvinus Declaratio: Ahoj Aimí! Děkuji mnohokrát, že sis na mě udělala čas a ještě jednou gratuluji ke stříbrnému odznaku, sluší ti. *usměje se na prefektku a objedná si sklenici mléka* Můžeme začít?

Aimée Leavittová: Taky děkuji! *úsměv trošku nervózně opětuje a přikývne*

*

Corvinus Declaratio: Ráda bych začala úplně od začátku. Jak ses vůbec dozvěděla o hradě, jaké byly tvé první pocity z něj? Chtěla jsi vždycky do Havraspáru, nebo jsi rozhodnutí nechávala na klobouku? A co se ti na hradě v prváku líbilo nejvíce?

Aimée Leavittová: O hradu jsem se dozvěděla díky kamarádce, která kdysi chodila do Mrzimoru. Už tu merlinužel není, ale i tak jsem jí opravdu vděčná. Pro kouzelnický svět jsem měla vždy slabost a to samé pro Havraspár. Nikde jinde jsem snad ani skončit nemohla! *zasměje se* Svoje začátky si pamatuji jen tak mlhavě, ale tuším, že jsem byla taková nesmělá. Nebýt kamarádky, ani bych si k nikomu nepřisedla tady v hostinci a pravděpodobně bych tu pak moc dlouho nevydržela, protože bych byla bezradná. Hodně mi ze začátku pomáhala například červená Therka, ale pak hlavně Ayuš, moje nynější patronka. *usměje se* No a co se mi v prváku líbilo nejvíce? To, že mě tu přijali, ta skvělá atmosféra, hromady zásob čokolády v kolejce či famfrpál. Prostě celkově kouzlo hradu.

*

Corvinus Declaratio: Když už jsi byla trochu ostřílenější, zajímalo by mě, zda sis určila nějaké cíle? A pokud ano, byl mezi nimi třeba právě nějaký post ve vedení? Lákal tě stříbrný plíšek už dříve nebo jsi uvažovala o tom, že by se ti líbila třeba jiná pozice?

Aimée Leavittová: Myslím, že vyloženě cíle jsem neměla. Chtěla jsem si prostě užívat jako havraspárský student a co nejvíce pomáhat koleji pokud možno ve všech směrech. A jíst čokoládu. V průběhu prváku a druháku jsem si říkala, že by třeba bylo hezké být kapitánka stejně jako má patronka. Až v průběhu třeťáku se mi začala více líbit myšlenka stříbrného plíšku. Ale jak říkám, nikdy to nebyl přímo cíl, jen takové "co by kdyby." *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Prefektkou jsi teprve pár týdnů, je však potřeba říct, že ve vedení nejsi úplně čerstvě. Máš za sebou úspěšný rok v zasedačce, s vedením už tedy nějakou zkušenost máš. Když se na uplynulý rok podíváš, co se ti na nově získané pozici nejvíc zamlouvalo? Co tě jako zasedačkovou nejvíc bavilo, z čeho si naopak nebyla nadšená? Změnilo se tvé nahlížení na vedení, když máš možnost být jeho součástí?

Aimée Leavittová: To je celkem složitá otázka! *zamyslí se* Já ti ani nevím. Možná možnost vidět zase více z hradu, než třeba můžou ostatní, vždycky jsem byla takový zvědavý člověk... *zasměje se* Byla jsem nadšená úplně ze všeho, nebyla práce, která by mě nebavila. Ale největší slabost jsem nakonec asi měla pro pořádání večírků, nejdříve s Ker, potom s Lessí, na tom se dalo tak hezky vyřádit. No a nahlížení na vedení se určitě změnilo. Začala jsem si ho snad ještě víc vážit, když vím, co je za tím viditelné i neviditelné práce!

*

Corvinus Declaratio: A že ty večírky byly vždycky skvělé! *uculí se* Jaké byly tvé první pocity, když ti byla nabídnuta pozice prefekta? Měla jsi hned jasno, že bys funkci chtěla zkusit, nebo jsi chvíli váhala?

Aimée Leavittová: Abych řekla pravdu, měla jsem jasno hned. Největší problém mi dělalo vyjádření souhlasu, protože jsem byla celkem překvapená a hlavně strašně nadšená, byla to pro mě - a stále je - opravdu obrovská čest. Takže hned, co jsem se na něco zmohla, jsem kývla. *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: Změnilo se něco od toho, co ses stala prefektkou nebo žádné změny nepociťuješ? Jak se ti zatím získaná pozice zamlouvá? Vykopla sis už někoho do jezera? *zvědavě se na Aim podívá*

Aimée Leavittová: No, já si pořád ani moc neuvědomuji, že prefektkou jsem. *zasměje se* Když se převlékám, vždycky se tak trochu překvapeně na odznak podívám, kde se u mě vlastně vzal? Ale když si to zrovna uvědomím, zamlouvá se mi. Jsem z toho stále trochu nervózní. Bojím se, abych Havraspár nezklamala, ale zároveň mi to dělá ohromnou radost. *nadšeně se usměje* Ještě nevykopla, ale věřím, že to jednou přijde! Zatím si trénuji kondičku na famfrpálovém hřišti, aby byl můj první kop povedený a bylo na co koukat. *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: Co se ti na prefektství líbí nejvíc? Jak rychle jsi stihla prozkoumat své nově získané pravomoce? A co Studentská rada a Síň nováčků, co říkáš právě na tato pole působnosti péček?

Aimée Leavittová: Své nové pravomoce jsem prozkoumala velice rychle, pokud se ještě nějaká třeba neschovala, protože jsem prostě byla strašně zvědavá. *s úsměvem pokrčí rameny* Do Studentské rady a Síně nováčků nakoukávám dost často a snažím se tam být co nejaktivnější. Baví mě to, je to celkem zajímavé a hlavně zas trochu můžu nakrmit svou zvědavost, přestože se ji snažím držet co nejvíce na uzdě. No a co se mi na prefektství líbí nejvíc? Já ti vlastně zatím ani nevím, možná ten pocit, že do Havraspáru asi opravdu patřím, když jsem jeho péčkem a že mu můžu co nejvíce pomáhat. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: *usměje se* To ráda slyším! Máš už představu, jakou prefektkou bys chtěla být? Jaká máš od své pozice očekávání a na co se nejvíc těšíš? Máš třeba už i nějaké plány, co s nově získanou mocí uděláš? *zasměje se*

Aimée Leavittová: No, jako prefektkou bych chtěla být... Skvělou, samozřejmě! *uculí se* Takovou, za kterou se kolej nemusí stydět, takovou, která bude pro kolej opravdu makat, ne jen všude ukazovat plíšek, takovou, na kterou se modří budou moci obrátit, kdyby potřebovali s něčím poradit, pomoct... *usměje se* No, očekávání asi nemám, a když řeknu, na co se nejvíc těším, tak už se budu strašně opakovat! *zasměje se* A vlastně mi to zní celkem divně, když řeknu, že se těším na tu práci pro kolej... Ale i tak jsem líný člověk! No a se získanou mocí chci samozřejmě kolej ovládnout, později třeba i hrad, už mám zosnovované plány přesně do detailů. *zasměje se* Ale ne, asi plány nemám, jak se znám, všechno mě napadne až po tom, co to nebude potřeba. *pokrčí rameny*

*

Corvinus Declaratio: Držím palce, věřím tomu, že budeš vynikající prefektkou. *usměje se* Ale obraťme list. Jak se na Hogwarts bavíš? Máš zde nějaké koníčky? Kde trávíš nejvíc času a co máš na hradě nejradši?

Aimée Leavittová: Doufám v to. *úsměv oplatí* Mezi mé největší koníčky tady patří určitě famfrpál, u toho se snažím trávit co nejvíce času, sbírat zkušenosti a nějak ze sebe udělat slušného střelce. Můj druhý největší koníček je pak pití horké čokolády a podstrkávání ji skoro všem okolo, hlavně svému milovanému patrončátku. No a s tím se váže vysedávání v kolejní místnosti, povídání si s ostatními havrany... A to je to, co mám na hradě nejraději, kde trávím většinu svého času - famfrpál a Havraspár. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Zajímalo by mě, jaké máš na hradě plány do budoucna? Máš třeba nějaké sny, kterých bys ráda dosáhla?

Aimée Leavittová: Jsem člověk, co o budoucnosti moc představu nemá, ale chtěla bych například někdy získat náš úžasný a nádherný diadém, přestože se mi to zdá nemožné, s tou věčnou prokrastinací... *zasměje se* Chtěla bych asi taky poklidně vystudovat a zapsat se do Havraspáru jako někdo schopný, kdo se snažil mu co nejvíce pomáhat, možná i přinesl něco nového? Nevím, uvidíme, co v budoucnu bude.

*

Corvinus Declaratio: To jsou skvělé plány. *pokyvuje* Dobrá, to je tedy ode mě pro dnešek všechno, ještě jednou moc děkuji, že sis na mě udělala čas a pokud bys chtěla něco čtenářům vzkázat, teď je ta pravá chvíle! *usměje se*

Aimée Leavittová: Měla jsem čekat, že taková otázka přijde a něco si připravit, teď mě nic nenapadá. *zasměje se* Prostě čtěte našeho Corvina a konzumujte čokoládu, má zázračné účinky. *sama se napije ze svého hrníčku* Jinak já také moc děkuji!

***

Aimée, ještě jednou děkuji za rozhovor. Přeji ti za celou redakci, aby tě elán a síly do budoucna neopouštěly, hodně štěstí a spoustu nápadů v nové funkci a pevně věřím, že budeš i nadále skvělou modrou duší, kterou máme všichni moc rádi. Těšíme se, co nám ještě předvedeš a moc ti držíme na pozici prefekta palce!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář