Jak se baví modří aneb Havraspárská kolejka očima pozorovatele

Zajímalo by vás, co se ve volných chvílích studentů děje za zdmi, které oddělují havraspárskou kolejní místnost od společných chodeb? Čtěte tento článek.

Jakožto vcelku běžný (ale samozřejmě hrdý) člen modré koleje trávím relativně velké množství času v naší kolejní místnosti. Je to místo, jehož kouzlo a atmosféra jsou zcela nezaměnitelné – dokonce i ty, kteří se normálně drží spíše stranou a s oblibou obsazují tiché kouty, dokáže zdejší nálada a přátelský duch vytáhnout z jejich ulit a motivovat je k zapojení se do konverzace. Je to zvláštní, jak silně  na nás ta tajemná síla, jíž obvykle nazýváme genius loci, dokáže působit.

Přesto se řadím spíše k těm, kteří i přes četné přátelské rozhovory preferují usadit se do nějakého obzvlášť pohodlného křesílka, nejlépe s něčím, co usnadňuje relaxaci (příkladem budiž šálek správně havraspársky tradiční horké čokolády), a jen tak tiše pozorovat dění kolem sebe. Za nějakou tu dobu, co tuto činnost občasně provozuji, jsem si povšiml, jak specifickým prostředím havraspárská kolejní místnost je. Něco málo o tom bych rád pověděl.

*

Je hezké pozorovat, jak je v naší kolejce vždy živo. Ať tam člověk přijde prakticky kdykoliv, vždy se něco děje. Na různé večírky či setkání modrá kolejní místnost rozhodně není chudá – kdykoliv je příležitost něco oslavit nebo se společně setkat u krbu, můžete si být jisti, že žádná modrá duše nebude dlouho váhat. Je až s podivem, kolik havranů se do kolejky najednou vleze; na zmíněných večírcích mívá člověk obvykle pocit, že stěny praskají ve švech. Je vidět, že spolu modří studenti tráví čas velice rádi.

Pochopitelně to však není jediný druh kolejní zábavy. Velmi oblíbené bývá prosté vysedávání v kolejce a dlouhé hlubší rozprávění či nezávazné klábosení. Povídat se dá o všem –o životě, o škole, o tom, jak je ten domácí úkol tentokrát těžký, jak je ta dívka ve druhé lavici okouzlující či jak je ten starý učitel nemožný. V rozpravách modré obvykle doprovází již zmíněná horká čokoláda – nápoj, jehož oblíbenost mezi havraspárskými studenty prakticky nezná mezí. Je až k nevíře, kolika litry tohoto tekutého štěstí dokáží havrani pravidelně oblažovat své chuťové pohárky. Máme mezi sebou i speciální případy, u nichž člověk nabyde dojmu, že právě popíjení horké čokolády je smyslem jejich životů. Ale povězme si upřímně – kdo by jim nerozuměl?

*

*

Člověk by po tomto krátkém shrnutí mohl snadno nabýt dojmu, že je havraspárská kolej vlastně jenom takový spolek přátelských milovníků horké čokolády. Je na tom sice kus pravdy, ale zde je nutno podotknout, že modří studenti jsou v neposlední řadě obzvláště pracovití a pilní, takže společenská místnost často slouží i jako pohodlný prostor ke psaní domácích úkolů či jako oblíbené místo hromadného vzájemného povzbuzování a hecování. Studenti spolu díkybohu soucítí a rádi si navzájem podají pomocnou ruku.

***

Dalo by se toho napsat mnohem více, ale i kdybych na tomto listu zanechal další tři tisíce slov, atmosféru toho kouzelného místa o mnoho lépe stejně nevystihnu. V naší společenské místnosti se cítím příjemně a proto je zřejmé, že jsem v jejím popisu poměrně zaujatý. Nemohu však jinak; málokteré místo, které jsem kdy navštívil, na mě působilo tak pozitivním dojmem. Jako modrý student jsem do jiných kolejních místností pochopitelně nezavítal, ale pokud se v nich studenti cítí tak dobře jako já v té naší, asi je na tom našem světě přeci jen občas dobře.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář