Jak jsem poprvé trefila kapitánku

Jaká je výhoda patřit do modrého famfrpálového týmu? Trefení kapitánky je snem každého famfrpálového hráče.

Pro každého nováčka je famfrpál velkou neznámou. Spousta z nás se ale těší až si to poprvé vyzkouší. Na prvních kolejních trénincích máme možnost si vyzkoušet, který post nám bude nejvíce sedět.

*

Úplně první trénink byl pro mě trochu divoký, protože se stalo, že některý z hráčů obsadil post, který nebyl určen pro něj. Na začátku byla dokonce naše kapitánka Aya Watanabe pod palbou otázek nováčků – "Na co je ta pálka? Koho mám trefit? Cože to mám chytit? A jak se to dělá?" Opravdu musím říct, že má nervy ze železa. Ale to už je úděl kapitánů. Zajímalo by mě, jestli za sebou mají nějaký kurz sebeovládání, nebo se s tím už narodí.

*

Nejvíce mě zaujal post odrážeče, který je do budoucna potřebný. Účastním se každého tréninku a tak dělám od začátku vše, co je v mých silách. První odpaly nestály za nic, tedy, když už jsem se k potlouku dostala. Konkurence je i ve vlastní koleji veliká (což je samozřejmě dobře), ale o to více se potom cítíte pyšně, když se dopracujete do okamžiku, kdy máte potlouk na pálce stejně jako ostatní odrážečky s vysokými úrovněmi.

*

Mým velkým štěstím je, že havraspárská kapitánka je zároveň mou patronkou, a tak se čas od času stane, že mám nárok na nějaké privilegium. Ovšem ne vždy se jedná o suprčupr věc! Po minulém tréninku jsem měla možnost jako první začít pucovat košťata a uklízet kolejní šatnu.

Jednou jsem však dostala příležitost, díky které jsem se cítila velmi výjimečně. Dostala jsem povolení střelit Ayu potloukem jako jediná za celý trénink! Nejprve jsem netušila, jestli je to vtip, nebo to myslí vážně, protože shodou okolností byl zrovna apríl. Naštěstí pro mě, to však Aya myslela vážně. Byl to skvělý pocit a nikdy jsem nebyla tak nervózní. Pálka mi pořád klouzala, jak se mi nervozitou potily ruce.

Největším problémem byl asi nedostatek potlouků, protože jsem stále měla hodně malou úroveň. Ještě se mi dokonce stávalo, že byl odpal chabý a trefila jsem svou ruku. Jenže pak se zadařilo a já se zastaveným srdcem poslala potlouk směrem ke kapitánce:

***

Po odpalu jsem sklidila od zbytku týmu velkou gratulaci a cítila jsem, že díky tomuto trefení kapitánové/patronové jsem oficiálně součastí havraspárského famfrpálového týmu snů.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář