Byl/a z Havraspáru... Zlatoslav Lockhart

Dalším slavným kouzelníkem z havraspárské koleje je Zlatoslav Lockhart (v originále Gilderoy Lockhart). Díky svému nadání se stal celosvětovou celebritou. Stejně jako jeho sláva rychle strmě stoupala, tak stejně rychle upadl do zapomnění. Byl považován za odborníka v oblasti boje proti černé magii, získal Merlinův řád třetí třídy a stal se členem Ligy na obranu proti mocnostem zla.

Narodil se do napůl kouzelnické rodiny – jeho matka byla čarodějka a otec mudla. Měl ještě dvě sestry, ale u těch se magické nadání neprojevilo. Již od malička byl tedy vychováván a utvrzován v tom, že je výjimečný a jedinečný. Přijetí do Bradavic pro něj znamenalo obrovský šok a vystřízlivění. Nikdo jej neznal a neobdivoval.

Studoval pečlivě a dosahoval dobrých výsledků. Ale snažil se pouze pokud mohl zvítězit, dosáhnout uznání či ocenění. V opačném případě se často uchyloval k lstivosti a špatnostem. Mezi spolužáky a zaměstnanci školy se netěšil přílišné oblibě kvůli svému narcistickému chování.

Jeho působení na škole se neslo ve znamení malérů a velkých gest. Získal mnoho školních trestů, například za vyrytí svého jména přes celé famfrpálové hřiště, vytvoření své nadživotní svítící tváře poslané k nebi nebo si sám sobě poslal víc než osm set valentýnek, což způsobilo obrovskou soví nehodu ve Velké síni. I přes všechny své maléry školu samozřejmě zvládl a vydal se na tradiční cestu po světě.

Brzy po jeho odchodu se začaly objevovat první zprávy o jeho úspěších ze všech zemí světa. Po každém jeho dobrodružství se objevila kniha, která se okamžitě stala bestsellerem.  Mezi nejznámější kousky patřily tituly Génius a ghúlové, Jaro s yettim, Mé kouzelné já, Toulky s trolly či Víkend s vlkodlakem.

Později ho Albus Brumbál přijal na místo učitele Obrany proti černé magii. Každý z vás jistě ví, jak dopadl. Již po několika dnech se ukázalo, že není tak schopný kouzelník, jak se zpočátku zdálo. Každé jeho kouzlo bylo katastrofou. Může za to jeho jednostranné zaměření. Během několika let, kdy se živil jako spisovatel, se zdokonalil v používání Paměťového zaklínadla a nejspíše byl dobrý manipulátor.

Za zamyšlení stojí jeho schopnosti jako nitrozpytce. Musel být schopný získat vzpomínky ze svých „obětí“. Přesto neoplýval schopností empatie a nedokázal jednat s lidmi. Jak tedy dokázal získat potřebné informace, zůstane navždy asi záhadou.

Jeho osud je většině dobře známý – použil rozbitou hůlku Ronalda Weaslyho a seslal mocné Paměťové kouzlo, které se odrazilo a zasáhlo svého sesilatele. Tak kdysi slavný kouzelník přišel nejen o svou paměť, ale i o své magické schopnosti.

Jak je vidět, i z naší modré koleje může vzejít špatný člověk. I ti nejschopnější a nejambicióznější kouzelníci a čarodějky by měli mít úctu k ostatním a nezneužívat jejich schopností pro svůj prospěch. Vzpomeňte si na osud Zlatoslava Lockharta a poučte se z něj.

Pro Corvinus Declaratio
Martin Javor

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář