Poklady naší knihovny

Prázdniny jsou v plném proudu, dny vybízejí k lenošení a poflakování. A k volným dnům neodmyslitelně patří knihy – alespoň podle mého názoru. Pokud máte chvíli čas a chuť, přijměte ode mne pozvánku k návštěvě naší školní knihovny. Pokusím se vás přesvědčit o tom, že se v ní nacházejí opravdové skvosty kouzelnické literatury.

Vcházím do knihovny. Rozlehlá místnost je osvětlená zlatými lustry. Každý z nich je originální kousek, který tu nemá své dvojče. Stoupám po několika schůdcích rozvrzaného schodiště, rozhlížím se na všechny strany a nadšeně vdechuji tu tolik charakteristickou vůni. Tohle musí být ráj! Od podlahy až ke stropu jsou v podlouhlých regálech uloženy knihy. Vidím jich tu tisíce. Některé jsou již letité, v ošuntělých deskách s těžko čitelnými názvy. Jiné, ještě neohmatané, sem byly dodány teprve nedávno.

*

Zamířím do oddělení alchymie, v sekci receptur nacházím Knihu kouzelnických receptů II. Na jednom pergamenu za cenu deseti svrčků se tu můžu začíst do deseti receptů na jednu dobrotu lepší než druhou – Máslový ležák, Dortíčky od bradavických skřítků, Čarovný rychlokoláč… Jako stvořené pro kolejní večírek nebo společné psaní úkolů v Komnatě nejvyšší potřeby. Naší Angí by se pravděpodobně líbili Banánoví bubáci, mě však zaujala Sladká tečka večera.

Suroviny jsou však krapítek netradiční. Kouzelnické fíky? To u nás na hradě existuje? Leda snad že by to některý z profesorů pěstoval na své zahrádce v Godrikově dolu. Med vonící po černém lese – to nebude problém. Zakázaný les je černý až běda, hlavně v noci. Ale co ty trpasličí mandle? Který trpaslík vám dá dobrovolně svoje vlastní mandle? Možná snad, kdyby trpěl na angíny a chtěl se jich dobrovolně vzdát.

No, nechám na vás, jestli tento recept sami vyzkoušíte. Já raději přichystám ty bubáky z banánů.

*

O notný kus dál nakouknu do oddělení Bylinkářství. Jako nadšenou zahradnici mě zaujme omšelá knížka Čarodějná zahrádka. Letos jsem se pustila do pěstování divokých rajčat, snad tu k tomu najdu nějakou užitečnou radu. K mému velkému potěšení zapůjčení stojí jen 2 svrčky. Autorkou je Hannah Har´Dalis z Údolí stínů a knihu vydala pravděpodobně už roku 1823, jak stojí v úvodu knihy.

Hned na druhém pergamenu se dočítám úžasnou informaci –ve změti nepřehledných instrukcí se tu nachází recept na Létací mast. Překvapením mi spadne čelist. Týjo, to až uvidí naše nová famfrpálová kapitánka Betria… Díky tomuto mazání budeme moct trénovat i mimo individuální trénink!

Očima přeběhnu řádky a svraštím obočí. Spáry z výra? No fuj, chudák sova, jen přes mou mrtvolu. Tuk z kozy? To jako z někoho, kdo má za sebou naše akademické zkoušky? Už se vidím, jak pronásleduju se skleněnou lahvičkou Nerys, Davida nebo Gitu, jestli by mi nedali trochu svého podkožního tuku. Co se týká Lopeze, toho bych zřejmě ani nedohonila.

Tohle kapitánce raději ukazovat nebudu, tréninky musí stačit.

*

Nicméně hned na další stránce je popisek, který by mohl zaujmout především naše profesorky.

Dámy, už není potřeba utrácet za předražený Lektvar mládí! Stačí se naložit do koupele s šípkovou růží. A ještě než vypustíte vanu, můžete vylouhované kvítky použít na váhavé muže. Tomu říkám mnohostranné využití.

Každopádně o rajčatech ani zmínka. Nevadí, budu hledat dál.

*

Úplně dole v páté polici objevím Kouzelnické stromy a byliny od Bedřicha Malátného. Osm pergamenů slibuje zajímavé čtení. Nakukuju do obsahu – lesy, louky, stromy, keře, byliny... Kouzelnická zelenina chybí. Nu což, přiučím se něčemu jinému.

Listuju knihou a zjišťuju, zda jsou mi zmíněné rostliny známé. Škoda, že chybí obrázky. Třeba takovou Hrabanku zákeřnou by nebylo marné umět rozpoznat mezi ostatními bylinami. Zdalipak Nena Campbell coby nejbohatší studentka školy zná Rousničník zlatý? Až bude příště úplněk, musím se podívat z okna, jestli náhodou neběhá venku před hradem nahá. Leccos by to vysvětlovalo.

*

A hele, tuhle rostlinku znám…

Malinkou sazeničku mám totiž na zahrádce. Tak přeci je tahle knížka užitečná. Už aspoň vím, jak ochránit rajčátka před škůdci.

Dočíst knihu do úplného konce se vyplatí. Zjistíte, kdo se skrývá pod tajemným jménem Bedřicha Malátného a že ho klidně můžete potkat u snídaně ve Velké síni. Netušila jsem, že už je tak starý.

***

Snad vás můj článek alespoň trošku navnadil na návštěvu knihovny. Když nic jiného, zastavte se tam alespoň pohladit paní Norrisovou. Vypadá nějak opuštěně. Celou dobu se mi držela za patami a nemohla jsem se jí zbavit.

A teď mě omluvte, jdu pro vás hledat další zajímavé čtivo.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář