Známí neznámí: Eleonora Anima

Pokračování série známých neznámých havraspárských duší se po Grace Annabeth Reatcher a Isabell Tenebris obrací na Eleonoru Animu. Že ani nevíte, že někdo takový v Havraspáru je? Věčná škoda, váš problém a styďte se! Pojďte to napravit přečtením tohoto článku! Zde se o Eleonoře určitě dozvíte plno zajímavých věcí a možná zjistíte, jak velkou chybu jste udělali, když jste o ní nevěděli.

Série článků o známých neznámých havraspárských duší pokračuje i letos a tentokrát se studentkou 4. ročníku Eleanorou Animou, která je nejvíce vidět především na famfrpálovém hřišti, kde se pilně věnuje tréninku svého oblíbeného postu, střelce. Za své tři roky v koleji, neboť čtvrtý teprv začala, se dokázala vytrénovat až na 24. úroveň, proto není divu, že jste ji mohli zahlédnout hrát i na oficiálních zápasech. Mimo famfrpálové hřiště však Eleonoru, přáteli, skoro celým famfrpálovým týmem a především mnou oslovovanou jako Eleu, nemáte šanci vidět, neboť je to velmi tichá a rezervovaná osoba, která dává pravděpodobně přednost vlastnímu klidu. Nyní ale máte možnost tuto neviditelnou, ale na druhou stranu velmi aktivní členku naší koleje a především famfrpálového týmu dokonale poznat, tak neváhejte, čtěte!

**

Corvinus Declaratio: Ahoj, Eleo, ráda tě tu vidím a už se těším, co mně a čtenářům o sobě povíš. Začněme ale zlehka, jak se dnes máš? *usměje se*

Eleonora Anima: Ahoj, také tě ráda vidím. *usměje se* Mám se… fajn, ale mohlo by to být i lepší. *dodá zamyšleně* Díky za optání. *usměje se*

*

Corvinus Delcaratio: Doufám, že to po tomto rozhovoru tedy lepší bude, zkusme to. Když se na tebe člověk podívá *pohlédne na Eleonořiny kočičí šaty* a nakoukne do tvého infa, kde máš vypsané zájmy, ve kterých jsou na prvním místě kočky, řekne si pravděpodobně „Ta má asi hodně ráda kočky.“ Je tomu tak? Máš nějakou i u mudlů? Pokud ano, jak se jmenuje a jaká je, dělá ti víc radostí než starostí, nebo merlinužel naopak? Pokud ne, můžeš nám povědět něco o své hradní kočce Mie, která je s tebou vyobrazena na fotce výše. *usměje se*

Eleonora Anima: Je to přesně tak, jak myslíš. Kočky mám hodně ráda. Jsou pro mě jako klenoty dávající mému životu tu správnou jiskru. *usměje se* A hned pět mě jich provází i u mudlů. *vytáhne z kapsy hábitu fotku svých koček a položí ji na stůl*
Povahou je každá úplně jiná, nicméně radost mi dělají všechny. Ony jsou kočky všeobecně považovány za stvoření hubící špatnou náladu a ty mé starosti způsobují minimálně. Asi kvůli tomu, že nejmladší budou v létě 4 roky, a to už je věk, kdy kočka většinou ví, jak se správně chovat…

*

Corvinus Declaratio: Ty jsou rozkošné, jedna hezčí než druhá. Je vidět, že je máš opravdu moc ráda. *usměje se* Co se ale tvých hradních zálib týče, jednou z nich je i famfrpál, což můžeme mimo jiné usoudit také dle vzhledu, jelikož koště nedáš nikdy z ruky. *zasměje se* Jak ses k němu dostala, co hraješ za post a jak moc tě tento sport baví?

Eleonora Anima: K famfrpálu jsem se dostala z čisté zvědavosti. *vzpomíná* V prváku jsem chtěla vyzkoušet něco nového, tudíž jsem přišla na KT a vyzkoušela famfrpál na postu střelce, u něhož jsem zůstala doteď. Famfrpál mě baví dost, což je znát i z toho, že jsem poměrně často na IT a koště, jak jsi říkala, málokdy dám z ruky. *zasměje se* Famfrpál je pro mě výborný prostředek k odreagování se od problémů, starostí a přebytečných myšlenek. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: To je dobře, že ti famfrpál pomáhá při odreagování se, navíc jsi do něj očividně velmi zapálená a fakt ti jde. Na druhou stranu zapálený a vášnivý student asi úplně nejsi. To ale nemusí hned znamenat, že by tě výuka nebavila, nemám pravdu? Pověz nám tedy, jaký je tvůj nejoblíbenější předmět případně předměty? Jaké druhy úkolů tě baví, píšeš ráda, či se raději chopíš pastelek a kreslíš, či spíše popadneš nůžky, lepidlo, papír a vyrábíš? *zvědavě natočí hlavu směrem k Elee*

Elenora Anima: Výuka mě baví, akorát asi nemám buňky na studium velkého množství předmětů. *pokrčí rameny* Mezi mé nejoblíbenější předměty patří Psychologie, Čarostavitelství nebo třeba Magie duše. Co se týče druhů úkolů, baví mě psát básničky i něco vyrábět či kreslit, ale s výsledkem moc spokojená nebývám.

*

Corvinus Declaratio: Možná jsi na sebe zbytečně přísná, mně se tvé výtvory vždy líbily. *povzbudivě se usměje na Eleu* S předchozí otázkou, zvlášť s vyráběním a tvořením, souvisí má další otázka. V létě ses zúčastnila celoprázdninového havraspárského Putování s Helenou společně s Ayou Watanabe a Isabell Tenebris, jak se ti celá soutěže z pozice průzkumníka líbila? Šla bys do takového dobrodružství znovu?

Eleonora Anima: Havraspárské putování bylo fajn, alespoň jsem celé prázdniny jen nezahálela, ale dělala pro změnu i něco smysluplného. *zasměje se* Pozice průzkumníka mě nadchla především typem úkolů v tom, že nebylo nutné, abych jenom kreslila nebo jenom psala, ale tvořila od všeho trochu. Jestli bych do toho šla znovu… těžko říct. *přemýšlí* Asi bych chtěla, ale ne všechno, co chceme, je uskutečnitelné. Především proto, že je má nálada jaksi proměnlivá, ono stačí málo a vše může být jinak – nechce se mi svůj tým táhnout ke dnu tím, že si s nějakým úkolem neporadím včas, nebo třeba vůbec.

*

Corvinus Declaratio: Ke dnu jsi nám opravdu netáhla, za sebe i Isu mohe říct, že jsme rády, že jsme tě měly v týmu. *mrkne* Když už jsme se takhle dostali k Havraspáru, řekni nám, přála sis od začátku být modrá a byla jsi tedy ráda, že tě klobouk zařadil sem, nebo jsi doufala v jinou kolej? A jak celkově vidíš svou budoucnost v koleji?

Eleonora Anima: Dostat se do Havraspáru bylo mým přáním, byla jsem velmi ráda, když se mi to splnilo. *usměje se* Myslím, že má budoucnost v koleji bude shodná s přítomností. I nadále budu jednou z tišších modrých duší sbírajících body podle časových možností, zahalenou spíše myšlenkami než výraznějším slovním projevem. Upřímně si teď nedovedu představit, že bych někdy v budoucnu zastávala třeba funkci prefekta. Asi se bojím práce s tím spojené a také zodpovědnosti. *pokrčí rameny*

*

Corvinus Declaratio: Tichá a v myšlenkách zahalená sice jsi, ale dokážeš být i velmi schopná a zodpovědná, jen si trochu víc věř. *usměje se* Budoucnost v koleji je možná těžší si představit než tu hradní, takže jak se vidíš za několik let tady na hradě? Představme si, že jsi už složila zkoušku OVCE ve svém 7. ročníku, kam se budeš ubírat dál? Oblečeš hned fialový hábit a půjdeš učit z postu profesora či vypisovat semináře a soutěže jako zaměstnankyně, nebo počkáš, až tě věk hodí do profesionální ligy a budeš si ještě po ukončení studia užívat kousek studentského života a famfrpálu, nebo se dokonce vidíš jako tzv. věčná studentka? *se zájmem pohlédne na Eleu*

Eleonora Anima: Co se týče mé budoucnosti na hradě, zatím to vypadá, že se po složení zkoušek ještě nějakou dobu budu věnovat studiu. Až bych po nějakém čase cítila, že jsem připravená, stala bych se fialovým. Bavíme se ale o době, která nastane až za dlouho. Kdo ví, co bude potom, když ani nevíme, co nám přinese zítřek.

*

Corvinus Declaratio: Hezky řečeno, zvlášť poslední věta se mi vlemi líbí. *uznale kývne* Zde by se možná hodilo rozhovor ukončit, když tak přemýšlíme o budoucnosti, ale nedá mi to a chtěla bych jej ukončit něčím ještě lepším, a to tím, na co jsi zde nejvíce hrdá. Co se ti na hradě povedlo a jsi za to na sebe pyšná? Poděl se o to s námi, určitě toho nebude málo. *povzbudivě se usměje*

Eleonora Anima: Hmm… asi bych jako svůj úspěch tady brala to, že ne všechna díla, která vytvořím, jsou katastrofa. *zasměje se* Některá mají očividně větší cenu, ačkoli jsem ji já sama třeba ani neviděla. I úroveň ve famfrpálu by mohla být jednou z věcí, na které jsem hrdá. To číslo už začíná být celkem pěkné.

*

Corvinus Declaratio: To rozhodně, tvá díla nejsou žádná katastrofa a ve famfrpálu tě čeká zářná budoucnost a bude mi ctí sledovat tvou cestu havraspárské zápasové střelkyně. *mrkne* Na závěr bych ti ráda poděkovala za tento rozhovor, bylo to příjemné posezení. Pokud chceš ještě něco vzkázat našim čtenářům nebo komukoli jinému, máš zde v závěru našeho posezení ještě možnost, tak směle do toho!

Eleonora Anima: Také moc děkuji. *usměje se* Čtenářům a nejen jim, ale i celému našemu hradu přeji, ať nepodceňují své sny. Nechť najdete dost síly k tomu je následovat! *usměje se*

***

Eleonoře velmi děkuji za příjemný rozhovor, dozvěděla jsem se o ní opravdu mnoho informací. Doufám, že vy také, protože něco mi říká, že když jste se právě dozvěděli, že v koleji máme tuto tichou, nevýraznou a na druhou stranu i kočky a famfrpál milující kreativně založenou duši se srdcem na správném místě, že o ní ještě v budoucnu uslyšíte. Já se na to upřímně těším a vy byste měli také.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář