Aimée Leavittová: „Vždycky jsem Havraspár viděla jako skvělou kolej plnou úžasných lidí.“
Aimée je studentkou šestého ročníku, držitelkou Ceny Roweny z Havraspáru za rok zima 2020 a pečlivou korektorkou v Corvinu Declaratio, kde mé maličkosti pomáhá s vedením. Letos se ujala vedení zasedačky a pravidelně ji můžete potkat v havraspárské kolejní místnosti či na všemožných večírcích, které pro osazenstvo modré koleje pořádá.
Mnozí z nás si ji vybaví jako modrou prefektku (nyní už primusku), která s oblibou konzumuje přehnané množství čokolády, hraje famfrpál a na tribuně fandí o sto šest. Ale jaká jsou její tajná přání a obavy? Jak vidí modrou kolej?
**
Corvinus Declaratio: Zdravím, Aimée. Na začátek začneme s něčím jednodušším, takže... jakpak se máš?
Aimée Leavittová: Dneska se mám dobře, venku je krásně, tak jsem se mohla jít hezky projít a nadechnout se čerstvého vzduchu. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Tak to je skvělé! Ačkoliv je to i pro mne strašně zvláštní, na hradě už jsi v šestém ročníku, takže tři mudlovské roky. Co tě zde pořád drží? Změnilo se zde něco? A plánovala jsi už někdy hrad opustit?
Aimée Leavittová: Co mě tady pořád drží? Kolej, přátelé... A celkově pocit, že mě hrad stále někam posouvá. Je spousta věcí, které bych třeba nedělala nebo nezkusila, ale hrad mě k tomu nakopne. A já pak čas trávím smysluplněji, než bych jinak asi trávila. I když, kdo ví? *pokrčí rameny*
Změny jsou součástí života a ani náš hrad jim neunikne. Nejčastější jsou odchody a příchody obyvatel, fialovění nebo změny ve vedení. Nějaké výraznější změny asi nevnímám. Přiznám se, že nad odchodem jsem už uvažovala, ale ne nijak závažně. Občas si říkám, jestli tu netrávím až moc času, jestli bych se neměla více věnovat mudlům. Přemýšlela jsem, jak bych pak využívala čas a jestli bych pak třeba na Hog nenahlížela jinak, ale z výše zmíněných důvodů jsem nikdy hrad hrad skutečně opustit nechtěla. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: *usměje se* A když už jsme u toho hradu... jak jsi se o škole dozvěděla? Byly tvé začátky těžké?
Aimée Leavittová: O škole jsem se dozvěděla od kamarádky, která tu pak merlinužel moc dlouho nevydržela, ale jsem jí neskutečně vděčná. Začátky jsem procházela společně s ní a ještě jinou kamarádkou, a když něco nevěděly ony, U Tří košťat vždycky seděl někdo nápomocný, který mi dokázal poradit. A pak už mi hodně pomáhala Ayuš, jež se později stala i mou patronkou. Za to všechno jsem moc vděčná, protože hlavně díky tomu jsem si své začátky užila a ráda na ně vzpomínám. *uculí se*
*
Corvinus Declaratio: To je fajn, sama na začátky moc ráda vzpomínám. Co tvá kolej, bylo ti už od lososí barvy jasno, že půjdeš do modra?
Aimée Leavittová: Než jsem vstoupila na hrad, už dávno mi byl Havraspár sympatický, ale bála jsem se, jestli bych zapadla – což silně podporuje například fakt, že mám odjakživa problém s hádankami... A to není úplně ideální, vzhledem ke vstupu do kolejní místnosti. *zasměje se* Za lososova jsem byla dost nerozvážná a přemýšlela jsem, že i nechám rozhodnutí na klobouku, protože každá kolej mi byla něčím sympatická... A pak přišla Ayuš a utvrdila mě v tom, že opravdu chci být modrá. Moudrý klobouk mě pak do Havraspáru pak skutečně zařadil a já bych za nic neměnila. Jsem myslím modrá skrz na skrz.
*
Corvinus Declaratio: Moudrý klobouk má holt vždycky pravdu! *zasměje se* Momentálně máš na hrudi zlatý odznak primuse. Vidíš teď kolej v trochu jiném světle, než doposud?
Aimée Leavittová: Je přeci jen moudrý, že. *přidá se ke smíchu* Určitě na něj nahlížím jinak, než dříve, myslím ale, že to je už od doby převzetí prefektského odznaku, ne až toho primusovského. Na určité věci teď nahlížím o dost jinak a přikládám jim jinou důležitost, než když jsem neviděla do "zákulisí" koleje. Ať už však mimo vedení nebo ve vedení, vždycky jsem Havraspár viděla jako skvělou kolej plnou úžasných lidí (a výborné horké čokolády), to se nezměnilo. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: A nyní tady mám pár zajímavostí, které asi málokterý čtenář ví a zná...
Oblíbená kniha: Pýcha a předsudek.
Oblíbený spisovatel: Je spousta spisovatelů, kteří jsou mi svými knihami sympatičtí, ale vyloženě oblíbeného asi nemám.
Oblíbená příchuť zmrzliny: To jsou samé těžké otázky, nad kterými se nedá rozhodnout! *zasměje se* Ale mám ráda spíše ovocné.
Oblíbených deset slov: (Je to nutný? Tohle je fakt týrání! *začne se smát*)
*
Corvinus Declaratio: Teď mi zkus odpovědět na následující otázky. Co máš radši?
Aimée Leavittová: (Nenávidím rozhodování, víš to? *pořád se směje*)
Za rok zemřít nebo žít navěky? Tohle je opravdu těžká otázka, ale asi spíše za rok zemřít, protože věčný život pro mě nemá smysl.
Kniha nebo film? Tady mám docela jasno, kniha! I když film má také něco do sebe.
Kočka nebo pes? Mám ráda obojí, ale pokud bych si opravdu musela vybrat, tak asi kočka.
Noc nebo den? Asi noc. Přestože se bojím tmy, je kouzelnější.
*
Corvinus Declaratio: A nyní zkus doplnit následující věty:
Jsem... havraspárská.
Miluji... hudbu.
Obdivuji... ty, kteří dokáží pracovat s neutuchajícím nadšením.
Nenávidím... pocit nenávisti, ať už ho cítím já či ostatní.
Umím... naslouchat. Nebo alespoň se o to snažím.
Bojím se... že někoho zklamu.
Nechápu... spousty věcí.
*
Corvinus Declaratio: A už jen pár záludných otázek na konec!
Co bys viděla v zrcadle z Erisedu? Bezedný kotel havraspárské čokolády.
V čem vybočuješ z řady? Nadměrnou spotřebou horké čokolády a podsouvání jí každému v kolejce.
V čem si myslíš, že vynikáš? Není to úplně pozitivní, ale řekla bych, že mé prokrastinační schopnosti jsou poměrně rozvinuté.
Jakou vzpomínku ze svého pobytu na hradě by sis chtěla uchovat do myslánky? Vždycky budu nadšeně vzpomínat na havraspárský iniciační večírek.
Jakou z relikvií by sis vybrala? Asi neviditelný plášť, je ze všech tří relikvií nejpraktičtější.
***
Děkuji moc za rozhovor a budu se těšit zase někdy příště!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 3/2020
Betria | 02. 07. 2020
Indris | 20. 03. 2020
:) | 20. 03. 2020
Lilien | 18. 03. 2020