Profesionální famfrpálové týmy ze světa Harryho Pottera
Famfrpál se ve světě Harryho Pottera hrál mnohem, mnohem ještě dříve, než byl sám Harry Potter na světě. Je to velice oblíbený kouzelnický sport a bývá často přirovnáván k mudlovskému fotbalu, neboť se v něm hrají každý rok různá mistrovství a další menší zápasy a každý kouzelník má svůj oblíbený tým, který podporuje, jak se dá. Dokonce se o týmech i dohadují, stejně jako to dělávají mudlové. Abychom ale věděli, o čem že se vlastně dohadují, pojďme si několik takových týmů představit.
**
Applebyské šípy
Název prvního famfrpálového týmu pochází z jeho domovské vesnice Appleby, která se nachází v North Lincolnshire v Anglii. Tým byl založen roku 1612 a stejně jako všechna nadcházející družstva hraje britskou a irksou famfrpálovou ligu. Jejich hráče poznáte podle světle modrých hábitů zdobených broží ve tvaru stříbrného šípu. Jejich jménu dostáli i jejich fanoušci na famfrpálových zápasech, když pokaždé, co střelec Applebyských šípů vstřelil gól, stříleli do vzduchu šípy pomocí svých hůlek. Tato nebezpečná oslava úspěchu jejich oblíbeného týmu byla ale v roce 1894 zakázána hned poté, co jednomu rozhodčímu proletěl šíp nosem.
Tým má na kontě spoustu úspěchů, ale fanoušci se shodují, že nejúspěšnějším rokem byl rok 1932, kdy Applebyské šípy porazili evropské šampiony, Sofijké supy, v 16 dní dlouhém zápase za ztížených podmínek v podobě husté mlhy a neustálého deště.
Není pochyb, že stejně jako na u nás, i tyto týmy mají své trvalé rivaly. Appleybské šípy se nesnesou s Wimbournskými vosami a není se čemu divit, neboť po incidentnu na zápase mezi těmito dvěma týmy by se s Wimbournskými vosami snesl jen málokdo. Více se ale dozvíte až u popisu tohoto rivalského týmu Šípů.
*
Falmouthští sokoli
Stejně jako u Šípů, i Falmouthší sokoli jsou pojmenováni dle domovské města Falmouth ležícího v Cornwallu v Anglii. Tým je známý svou tvrdou a neúprosnou hrou, kterou povznesli na novou úroveň zejména bratři Kevin a Karl Broadmoorovi, kteří v letech 1958 – 1969 hráli za Sokoly jako odrážeči. Několikrát se dopustili opakovaného porušování pravidel, což vedlo k pozastavení jejich činnosti nejméně čtrnáctkrát. Není se čemu divit, hráči tohoto týmu jsou opravdu drsní až násilní a jejich týmové heslo „Zvítezíme! Čeká-li nás však prohra, bude každá rozbitá hlava dobrá“ to jen umocňuje. Tyto famfrpálové drsňáky uvidíte hrát v tmavě šedých hábitech se symbolem sokola.
*
Holyheadské harpyje
Tento tým zná v kouzelnickém světě snad každý fanoušek famfrpálu, a dokonce i jen ten, co o famfrpálu zaslechl pár slov. Tým tvoří jen ženy (a s výjimkou jedné hráčky jména nebo příjmení všech hráček začínají od písmena G) a k překvapení ostatních se jim vždy dobře dařilo. S famfrpálem totiž začaly velice brzy a jejich založení v roce 1203 je činí druhým nejstarším famfrpálovým týmem.
Harpyje hrají v tmavě zelených hábitech, který zdobí znak zlatého drápu na hrudi každé hráčky. Nejznámější hráčkou Harypjí je bezesporu odrážečka Gwenog Jonesová. Gwenog se k týmu přidala hned poté, co vyšla bradaviskou školu, kde patřila do Křiklanovu klubu oblíbených žáků. Kromě toho, že hrála jako odrážečka, byla i úspěšnou kapitánkou týmu. Další velice známou hráčkou je fanynka Harpyjí Ginny Weasleyová, která za tým hrála na postu střelce ještě předtím, než měla děti.
*
Kudleyští kanonýři
I přesto, že tento tým hrající v oranžových hábitech s iniciály svého týmu, vyhrál famfrpálovou ligu celkem 21krát, famfrpáloví nadšenci jsou si jisti, že slavné dny Kanonýrů jsou ty tam. Dokonce i Albus Brumbál to naznačil při vcelku vtipném srovnání s jeho smrtí v posledním díle Harryho Pottera, když řekl, „(...) smrt si pro mě jde stejně tak jistě jako Kudleyští kanonýři opět skončí poslední v letošním ročníku ligy.“ Vypadá to, že si tím jsou jisti i samotní hráči týmu, kteří si své motto změnili z „Zvítězíme!“ na „Držme si všichni palce a doufejme, že to dobře dopadne“. Nehledě na tyto skutečnosti byl jejich velkým fanouškem Ron Weasley.
*
Montroseské straky
Máme tu ostrý přechod z outsidera v podobě předchozího týmu na zkušeného vítěze a velice úspěšný tým v podobě Montroseských strak. Tento tým létající v černých a bílých hábitech se znakem straky vepředu i vzadu vyhrál famfrpálovou ligu celkem 32krát a je tak nejúspěšnějším týmem v historii. Jejich vášnivou fanynkou je profesorka Minerva McGonagallová, která za svých školních let také hrála famfrpál a bezmezně podporuje bradavické družstvo Nebelvíru.
*
Puddlemerští spojenci
Konečně se přesouváme k mému nejoblíbenějšímu týmu. Puddlemerští spojenci jsou nejstarším famfrpálovým týmem založeným v roce 1163. Hrají v tmavě modrých hábitech ozdobených zlatým odznakem rostliny podobné orobinci. Tým vyhrál famfrpálovou ligu nejméně 22krát a dvakrát zvítězil v Mistrovství Evropy.
Zajímavostí tohoto týmu může být, že v roce 1931 během zápasu s Ballycastelskými netopýry zaznamenala střelkyně Pudllemerských spojenců Joscelind Wadcock rekord v nejvíce vstřelených gólech v britské a irské famfrpálové lize. Dále pak skutečnost, že jejich hymnu „Odrazte ty potlouky a hoďte sem ten camrál, hoši“ nahrála čarodějka a zpěvačka Celestýna Warbecková za účelem získání finančních prostředků pro Nemocnici sv. Munga. V neposlední řadě je nutné zmínit, že za tým po ukončení studia na bradavické škole hrál proslulý nebelvírský kapitán a brankář a můj oblíbenec Oliver Wood.
*
Pýcha Portree
Nezaměnitelné fialové hábity se zlatými hvězdami patřící týmu Pýcha Portree, založenému v roce 1292 na ostrově Skye, vyhrály famfrpálovou ligu pouze dvakrát. K vítězství je přivedla jejich nejznámější hráčka, střelkyně a kapitánka Catarina McCormacková. Famfrpál má ve své rodině, neboť její dcera Meaghan hrála za tým na postu brankáře. Přesto se „Pýchy“, jak bývá tým označován svými příznivci, mohou chlubit početnou fanouškovskou základnou, neboť jsou poměrně oblíbeným famfrpálovým týmem.
*
Tutshillská tornáda
Fanoušci tohoto týmu, založeného v roce 1520 ve vesničce Tutshill, jsou často nesnášeni ostatními famfrpálovými fanoušky. Jejich velkým fanouškem je mimo jiné od svých 6 let i Cho Changová, která během svých studentských let v Bradavicích hrdě nosila jejich odznak i po ošklivé, ale pravidvé poznámce Rona Weasleyho, který namítal, že lidé začali Tornádům fandit, až když začala vyhrávat ligu. Tu tým létající v bledě modrých hábitech se dvěmi T na zádech vyhrál celkem pětkrát po sobě, což je dosud nepřekonaný rekord.
Nejznámějším hráčem týmu je chytač Roderick Plumpton, kterého můžete znát díky famfrpálové fintě Plumptonův přelet, jež byla podle něj pojmenována na zákaldě jeho bleskového chycení zlatonky za 3 a půl vteřiny během zápasu proti Caerphillským katapultům v roce 1921. Kritici se shodují na tom, že šlo o pouhou náhodu, ovšem sám Plumpton až do své smrti tvrdil, že chycení zlatonky do rukávu bylo záměrné.
*
Wimbournské vosy
Na samém závěru se dostáváme k týmu, o kterém jsem hovořila již výše, neboť má společnou, nechvalně proslulou historii s Applebyskými šípy. Hráči tohoto týmu nosí žluté hábity s černým znakem vosy. Znak vos a celkově i jméno získali po incidentu během zápasu s Applebyskými šípy, kdy odrážeč Wimbournských místo potlouků odrazil na chytače Šípů vosí hnízdo. Chytač byl ošklivě pobodán a musel odstoupit ze hry. Wimbournští z toho udělali svůj znak a postavili na tom image a slávu celého týmu. Jejich fanoušci dokonce hlasitě bzučí, když protivníkův tým střílí penalty.
Nejznámějším hráčem Vos je Ludo Pytloun, který za ně hrál na postu odrážeče. Během doby, co Pytloun hrál za Vosy, se jim podařilo třikrát vyhrát ligu. Pytloun ale později odešel a našel práci na Ministerstvu kouzel na Odboru kouzelnických her a sportů.
***
To by bylo z mnou vybraných famfrpálových týmů vše. Doufám, že jste se něco dozvěděli a litujete, že máme na škole týmy jen čtyři. Dle mě by byla větší legrace mít týmů více, ale to je nemožné a já i přes své velké sympatie k Puddlemerským spojencům zůstanu největším fanouškem zdejšího havraspárského famfrpálového týmu.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Aya WatanabeVydáno: 5/2020
