Z famfrpálového archivu: První kolejní tréninky našich famfrpálových hvězd

Jak to tak bývá zvykem u nás v koleji, po celý rok probíhá famfrpálová soutěž, která je určena všem hráčům famfrpálu, včetně těch nejmenších. V rámci této soutěže se kromě pořádného famfrpálového tréninku dostane účastníkům také zkoušek jejich inteligence, kreativity a zručnosti. Jelikož jsem kdysi byla kapitánkou našeho kolejního týmu, příspěvky do soutěže posílali hráči většinou mně. Některé z nich jsem si uložila pro pozdější využítí a nyní, po více jak 2 mudl-letech, přišel jejich čas. Pojďme se tedy podívat na několik povedených double drabble příběhů od našich hráček, které dnes (až na dvě, které už na hradě nespatříte a jednu, co hraje famfrpál s duchy) hrají i na zápasech.

Pozn. redakce: Vzhledem k specifické vizuální stránce článků našeho časopisu byly některé příspěvky upraveny a nemusí tak splňovat zásadu double drabble, co se rozsahu týče.

**

První kolejní trénink Eleonory Animy

Můj první famfrpálový trénink se odehrál někdy na podzim minulého roku. Vzpomínám, že jsem tehdy nevyužila hned první KT, ale přidala jsem se později. Jednoho dne mě napadlo, že bych si chtěla vyzkoušet famfrpál, pak stačilo už jen překonat strach z neznáma a přijít se podívat na KT. Ten den jsem tam byla jediná, která fakt ještě nikdy nehrála. Připadala jsem si docela hloupě vůči ostatním, nic jsem pořádně nevěděla. Ale jsem ráda, že tu s vámi jsem. Ze začátku jsem se musela naučit mnoho věcí, jak a kde požádat o výbavu, že se musí po konci tréninku vracet, jak fungují rozvahy, že máme ve famfrpálu nějaké úrovně... První post, který jsem kdy trénovala, byl střelec. Na tom jsem zůstala doteď. Stal se mým hlavním, oblíbeným. Nebyla asi šance, že bych se dostala k camrálu, přece jen jsem měla úroveň nula, nebo si na to nevzpomínám. Ale famfrpálem jsem byla nadšená. Zjistila jsem, že to je fajn odreagování a na KT pak začala chodit pravidelněji. Ze začátku jsem pár věcí ještě nechápala, třeba jsem ani nevěděla, co je to piňata. *zasměje se* Ale nebránilo mi to v tom si hru užít. Jsem ráda, že se mnou moji spoluhráči měli trpělivost.

*

První kolejní trénink Ewenlie Lerche

S malou dušičkou nakuknem spoza dverí na famfrpálové ihrisko. „Ehm, možem?“ slabo zvolám a premýšľam, či to bol predsa len dobrý nápad. Po ihrisku sa pohybujú študenti a študentky v modrých dresoch. Zdá se každý je zaujatý prípravou na tréning. „Isteže,“ zvolá plavovlasé dievča a otočí sa ku mne. Na jej drese sa zaleskne odznak kapitánky. Všimnem si, že po jej zvolaní ma naraz sleduje minimálne desať párov ďalších očí. Pregĺgnem. Ani sa nenazdám a už ma ťahá za hábit. „Poď, poď,“ vraví netrpezlivo dievča s odznakom, „ponáhľaj sa, o chvíľu začíname!“ Dovedie ma do hradného kumbálu oproti. Zmizne medzi metlami a dresmi, a o moment sa vynorí opäť. „Tu máš,“ hodí na mňa zaprášené chrániče a do ruky mi vrazí metlu. Pod váhou toho všetkého sa mi podlomia kolená. Dobehnem udýchaná na ihrisko, kde sa už všetci vznášajú na metlách hore do výšin. Nasadnem a pokúšam sa odraziť. Metla vystrelí plnou parou vpred. Zakymácam sa a tuho zovriem telo metly. „Prosím, udrž ma!“ Zapípam kŕčovito. Metla sa so mnou vznáša do neba, moji spoluhráči sú už v plnom nasadení.Z výšky je ten svet iný... zasnívam sa. Ako posledné čo začujem je výkrik môjho mena a slovo „potlouk“. Padám...

*

První kolejní trénink Isabell Tenebris

Můj první famfrpálový trénink se uskutečnil asi před dvěma lety a pár týdny. Přesně už si to nepamatuji. Na svůj první trénink jsem se hrozně těšila. Jelikož jsem neměla své vlastní koště, tak mi bylo zapůjčeno z kolejního kumbálu. Zapůjčené koště bylo krásné, mohla jsem na něm oči nechat. Byl to nejnovější a nejrychlejší model Forcer 2007. Když jsem poprvé vešla na famfrpálové hřiště, tak jsem byla hrozně nervózní. Bála jsem se, že mi to nepůjde a že si dokonce i ublížím. V ruce jsem svírala Forcera a bála jsem se na něj i nasednout. V hlavě mi jen běželo „Co když z koštěte spadnu a všichni se mi budou smát...“ Když jsem pohlédla na ostatní nováčky tak jsem zjistila, že vypadají úplně stejně nervózně jako já a to mě uklidnilo. Sebrala jsem tedy všechnu odvahu, kterou jsem v sobě našla a sedla si na koště. Byl to skvělý pocit. Dokonce jsem si mohla vybrat post, na kterém budu hrát a tak jsem si vybrala střelce. Jelikož jsem ještě nevěděla co a jak, tak jsem se na hřišti motala jak nudle v bandě, ale i tak mě to hrozně bavilo. Po skončení tréninku jsem se nemohla dočkat, až bude další.

*

První kolejní trénink LiNeerLay Argith

Můj první famfrpálový trénink se uskutečnil v létě roku 2018. Byla jsem vyjukaný prvák z mudlovského světa, který netušil, co od tohoto sportu čekat. Jediné, co jsem ze své patronky byla schopná vymámit, bylo, že je to naprosto skvělé a že to musím zkusit. Nedala mi pokoj. Dobře udělala! Sešli jsme se ten den na hřišti, všichni prváci, strašně nervózní, plní otázek: „Jak to bude probíhat? Co se od nás čeká? Co máme s těmi míči dělat?“ Kapitánka trpělivě vše vysvětlovala a nechala nás zvolit si, jaké si chceme zkusit posty. Většina z nás absolutně neměla tušení, co který post znamená, a tak prostě každý řekl ten první, co mu přišel na mysl. A obvykle se to ukázalo jako dobrá volba. I v mém případě. Zvolila jsem odrážeče, a strašně mi to nešlo. Potlouk si dělal, co chtěl a mě to tak štvalo, až mě začalo bavit se tak moc soustředit, abych ho odpálila, až… se mi to na prvním tréninku ani jednou nepovedlo. Měla jsem ale tou dobou už jasno – budu odrážeč a budu tak dobrá, jak jen dokážu být. A budu trénovat tak moc, jak jen moje tělo dovolí. Pro sebe, pro patronovou, pro naší kapitánku, pro Havraspár.

*

První kolejní trénink Raven Aileen Black

Můj první famfrpálový trénink byl úžasný. Přišla jsem na hřiště a byla nervózní. Jak jinak také? Nováček, co ještě neseděl na koštěti a neměl tušení, co a jak. Ale nakonec jsem zjistila, že se nemusím bát, protože je zde skvělá kapitánka Aya Watanabe a spoustu starších studentů, kteří moc rádi pomohou a poradí. Dostala jsem se na pozici střelce. Aya všem vychází vstříc, takže splnila mou žádost, že bych chtěla zkusit střelce. Nedočkavě jsem počítala minuty a snad i vteřiny, až budeme moci vzlétnout k obloze a začít s tréninkem. Nakonec jsme dostali svolení a já zaujala pozici jednoho ze střelců. Už v tu chvíli jsem tak nějak cítila „Ano to je ono, to je to kde chci být.“. Vítr mi foukal kolem hlavy, sledovala jsem pohledem spolu i protihráče a camrál, ke kterému jsem se snažila dostat. Bylo to pro mě jako pro nováčka těžké, ještě jsem neměla ten grif a zkušenosti. Přesto se mi, asi jednou, povedlo dostat ten velký červený míč do rukou a vystřelit na branky. Pamatuji si, že jsem pěkně minula, ale i tak, ten pocit byl nepopsatelný.Když trénink skončil, byla jsem smutná. Ale o to více jsem se těšila na další trénink.

*

Před koncem si dáme menší bonus v podobě drabble na téma „Můj první famfrpálový zápas“ a vtipné příhody z kolejního tréninku. Obojí do stejné famfrpálové soutěže sepsala naše hvězdná odrážečka, které se bojí kdejaký protivník havraspárského týmu.

První famfrpálový zápas Indris Elwinor

Přišel den dalšího zápasu. Tentokrát měl být naším soupeřem Nebelvír, takže nálada všech byla vybičována ke krajnosti. Těsně před devátou hodinou jsme se všichni přesunuli na hřiště. Zatímco každý ještě dolaďoval taktiku, jedna z hráček se vyplížila na tribunu. Zbývalo pět minut do konce a náhradnice se pořád nevracela. „Kde je Indris?,“ ozvala se poněkud nervozní Aya a začala kmitat očima po hřišti. „Už jsem tady,“ odpověděla rozesmátá odrážečka. „Dá si někdo čokoládu? Měla jsem na tribuně schovanou celou termosku.“ Kdyby Ayin pohled mohl vraždit, byla by z Indris už mrtvola. „Okamžitě ať jsi nahoře, nebo tě proměním v pavouka!“

Vtipná příhoda z kolejního tréninku Indris Elwinor

Famfrpálové tréninky mám velmi ráda. Je to skvělá příležitost setkat se s ostatními hráči z koleje a probrat s nimi různé věci. Je však třeba si přiznat, že někdy může být přítomnost více osob hodně na škodu. Třeba když se ukáže, jak moc jste roztržití, jako se to onehdy stalo mně. Už samotný počátek tréninku byl hodně zmatený. Došlo k nějakým problémům v transportu studentů z hradu na hřiště, takže jsme všichni dorazili opožděně. Navíc jsme se ani nemohli spoléhat na tabulku rozmístění hráčů na posty, která nám normálně visí v šatně. Škrkny ji totiž jen pár minut před tréninkem sežraly. Věděla jsem, že tentokrát nemám trénovat odrážeče, ale střelce. Už to mě trochu znervózňovalo, protože, abych byla upřímná, nemám ráda porušení obvyklého řádu. Ovšem jak se říká, čas ani Mezní úroveň nečekají. Došla jsem tedy na hřiště, vyskočila na koště a vzlétla. Ale ouha. Omylem jsem si vzala na sebe dres druhého týmu. Letěla jsem se tedy převléci. Jak jsem se ale převlékala, tak jsem si nevšimla, že jsem zapomněla opasek s lektvary rozvahy. Zjistila jsem to až opět ve vzduchu. A tak jsem musela znovu dolů. Konečně napotřetí už bylo vše v pořádku.

***

Některé z famfrpálových hvězd, co výše popsaly své první kolejní tréninky, jsou sice už zašlé a dávno nesvítí, ale věřte, že v době své aktivity byste je nepřehlédli. Doufám, že i přesto jste se u double drabble bavili. Do komentářů nám můžete napsat, jaké (double) drabble se vám líbilo nejvíce.