Brianag Mac Coileáin: „Spravovat obrazárnu je svým způsobem jednoduché, ale určitě to není práce pro každého.“

„Zkuste nám tu šedou myšku z vedení trochu představit,“ bylo mi řečeno v redakci, když jsem si tento článek zabrala. Tak tady je. Šedá myška havraspárského vedení, talentovaná kreslířka a správkyně obrazárny působící na svém postu již 17 let!

„Brianag a kreslení, to patří k sobě, to je také důvod, proč jsem ji viděl jako jasnou kandidátku na správkyni obrazárny,“ řekl tehdejší primus Justin Angel Sane v článku pojednávajícím o Brianag z roku 2013. Tehdy to bylo půlroku ode dne, kdy se stala správkyní havraspárské obrazárny. Tou je dnes již 17. školním rokem (8 mudlovských let). Ve stejném článku na otázku, jaký má na hradě cíl, odpověděla následujícími slovy: „Mým cílem bylo a je nějakým způsobem zanechat stopu v koleji jako někdo, kdo dopomohl k jejímu vzkvétání. A nezáleží na tom, jak tu stopu zanechám, jen ať tam je a je výraznější.“ Minimálně za sebe mohu říci, že se jí její cíl podařilo splnit.

*

Brianag je na naší škole od roku 2010. Hned po úplně prvním vstupu do kolejní místnosti byla plná energie a za chvíli nebyl v Havraspáru nikdo, kdo by ji neznal. Energie měla na rozdávání a soustředila ji do všech možných kolejních i mimokolejních aktivit. Účastnila se nespočtu vnitrokolejních soutěží, např. KVOKu, Prasinkářského sedmiboje či TuMoRu. Postupem času svou aktivitu a kreativní nápady uplatňovala také v Zasedačce, kde měla na starost OkaMžik, Hod magickou kostkou a spoluorganizaci vnitrokolejní soutěže Roweniny schody. Kromě toho pořádala i kolejní večírek a několik soutěží spojených s obrazárnou. Za její píli jí byla v únoru 2011 udělena Cena Sedmera. Jak šel čas, tak se i tato rozpustilá energická dívenka proměnila v mladou slečnu a v Létě 2014 na výbornou absolvovala po složení zkoušky OVCE z Nauky o fóbiích.

Než se pustíme do samotného rozhovoru s naší správkyní obrazárny, podívejme se na to, jak by ji pouhými sedmi slovy popsala bývalá kolejní ředitelka Havraspáru, která si ji pamatuje i z dřívějších dob, kdy ještě hrad i kolejní místnost navštěvovala častěji.

Corvinus Declaratio: V sedmi slovech či větě o sedmi slovech mi prosím popište Brianag nebo Vaše vzpomínky na ni.

Lilien Emity Meissed: Brianag patří mezi následovníky ctností sedmera havranů.

Takhle Brianag vidí její bývalá spolukolejnice, ale co nám o sobě řekne ona sama? Prozradí nám, co ji taková léta drží na postu správce obrazárny a především ve studentském hábit?

**

Corvinus Declaratio: Ahoj, Brian, jsem ráda, žes přijala pozvání k rozhovoru. *usměje se* Než si začneme povídat o tvém postu ve vedení, pověz nám něco o sobě. Kdo jsi, odkud jsi, jaká jsi, co tě na hrad přivedlo a jak jsi vnímala první chvilky v koleji, vzpomeneš-li si na ně?

Brianag Mac Coileáin: Ahoj Ayo, to já děkuji za pozvání, je to pro mě čest. Jmenuji se Brianag. Je to jméno, které trochu vyvolává pocit, že jsem kluk, ale nejsem, takže musím většinou lidí vyvést z omylu. *zasměje se* Pocházím z města, které leží v údolí Moravské brány na pradávné Jantarové stezce. To právě tudy se převážel jantar, jakožto surovina s magickou mocí, čili je to město protkané magií. Na hrad mě samozřejmě, jako všechny nás ostatní, přivedl dopis. Už jako malá jsem se se svou kamarádkou těšila na moment, kdy přiletí sova s dopisem. A přiletěla! Do Havraspáru jsem vždycky chtěla patřit, ostatně tam byla i moje nejlepší kamarádka, takže i to posílilo mou touhu. První chvilky v koleji byly dokonalé. Pamatuji si, že jsem skákala radostí a byla nadšená ze všech těch modrých duší, které nás vřele vítaly. Hned od prvních chvil jsem nabyla pocitu toho domova. Místa, kam se člověk rád vrací, kde si může odpočinout, kde mu rozumí a kde vždy najde někoho, kdo mu nabídne pomocnou ruku.

*

Corvinus Declaratio: Postupem času jsi byla v koleji aktivnější a aktivnější. Co jsem se dočetla, nebyl nikdo, kdo by tě v koleji neznal. *zasměje se* Mezi tvé zájmy patřilo mimo jiné i kreslení, nemám pravdu? Je tomu stále tak, pořád kreslíš ráda?

Brianag Mac Coileáin: To je pravda. Tehdy jsem v kolejce byla vidět každý den. Měla jsem spoustu energie na rozdávání, zápal do boje, chtěla jsem neustále něco objevovat a zapojovat se do různých aktivit, které kolej nabízela. Klasické zvídavé dítě. *zasměje se* Ti lidé v kolejce byli úžasní, což jsou ostatně i teď. Moc ráda jsem s nimi trávila čas a dokonce mě potěšilo, když mi nedávno jedna modrá duše řekla, jak si mě pamatuje ještě jako malé děvče. Kreslení mezi mé zájmy patří stále, přestože nyní kreslím méně a méně. Kreslení jsem se chtěla věnovat i profesně, nicméně jsem zjistila, že některé věci nás baví jako práce a jiné jako koníček.

*

Corvinus Declaratio: A nepodělila by ses s námi o nějaký tvůj obrázek? Zkus vybrat něco aktuálnějšího s čím jsi nejvíce spokojená a něco nám o tom pověz. *usměje se*

Brianag Mac Coileáin: Mohu nabídout dva. První obrázek je dělán technikou linoryt. Tématem bylo „Kam až to povede...“. Z obrázku je určitě jasné, co mě jako první napadlo. *zasměje se* Tento obrázek mě hrozně bavil, přestože to nebylo jednoduché. Člověk musí udělat několik linorytů na jednotlivé vrstvy a barvy a potom se to tiskne jednotlivě na sebe. Trefit se tak, aby se to pasovalo a udělalo to požadovaný výsledek, je oříšek. Zajímavé na tom obrázku je, že to vyjevení v jiném smyslu odráží to, čemu se věnuji teď, a to je lidské tělo. V tu dobu jsem vlastně ještě netušila, že změním obor. Ale už tehdy mě to fascinovalo. Druhý obrázek je na Nový rok tak trochu aktuální. Tento obrázek je dělán naopak technikou suché jehly. Jednalo se o obrázek krávy a sovy, které jsem poté dala dohromady. Nakonec z toho vzniklo PF, které říkalo, že se máme v dalším roce chovat a rozhodovat moudře a nechovat se jako dobytek.

(Kam až to povede)

(PF)

*

Corvinus Declaratio: Oba obrázky jsou velice působivé. *nepřestává je obdivovat* S kreslením souvisí i tvá realizace v rámci koleje a jejího vedení. Jsi správkyní naší kolejní obrazárny. Vzpomeneš si, jaké pocity a myšlenky se ti honily hlavou, když ti byl post nabídnut? Nebo jsi o něj žádala sama? Jak to probíhalo, jak na to vzpomínáš?

Brianag Mac Coileáin: To už je velice dávno. *zamyslí se* Post mi byl nabídnut bývalým správcem obrazárny – Justinem, který se přesouval na pozici jinou, takže se obrátil na mě.  Pamatuji si, že jsem byla trochu nejistá. Já obecně nejsem člověk, který by se na vysoké pozice hnal, a tudíž jsem si nedokázala sama sebe představit v nějaké funkci. Nicméně to byla výzva, které já většinou přijímám. Nejsem úplně člověk, který by kývl na všechno a řítil se do všeho po hlavě, ale jsem pro zábavu, ráda se zapojím do akcí, či s něčím pomůžu. Takže jsem se rozhodla tuto pozici přijmout.

*

Corvinus Declaratio: Je dobře, že jsi do takové výzvy šla. Určitě ti to mnoho dalo. *mrkne* Uskutečnila se za dobu, co spravuješ naši obrazárnu nějaká větší zásadní změna, nebo byla obrazárna i před tolika lety taková, jakou ji známe dnes?

Brianag Mac Coileáin: Určitě se kolejní i školní obrazárna změnila. Bohužel musím říct, že to šlo spíše tím špatným směrem, než že by vzkvétala. Dříve byla obrazárna dosti vidět. Denně se na její stěny přibíjely nějaké obrázky, fotky ze srazů nebo samotné fotky hradních obyvatel. Dříve jsem i v rámci kolejní obrazárny organizovala soutěže o posílání obrázků na nějaké téma. Dnes je již obrazárna téměř prázdná, pokrytá pavučinami a vlastně nefunguje. Ale věřím, že se ji svítá na lepší časy, ostatně se na tom pracuje.

*

Corvinus Declaratio: Budu tedy obrazárně držet palce, aby se znovu probudila. *usměje se* Co se ale týče tebe, jsi na postu i po těch 17 letech spokojená? Baví tě stejně jako před lety, nebo to bereš jako rutinu a spravuješ obrazárnu z jisté setrvačnosti?

Brianag Mac Coileáin: Věřím, že spoustě lidí se bude jevit tako funkce jako málo významná či dokonce zbytečná, ale je to funkce z nějakého důvodu. Spravovat obrazárnu je jakýsi stereotyp, jelikož je to vlastně stále to stejné. Neustále nosíte v kapse hřebíky a kouzly zatloukáte nové výtvory do zdi. Nicméně se můžete neustále kochat těmi výtvory a žasnout nad tím, jak jsou lidé talentovaní, nebo se můžete dívat, jak si lidé užívali na srazu a tak.

*

Corvinus Declaratio: Tím jsem trochu nakousla následující otázku. Jak zmiňuji v úvodu, správkyní obrazárny jsi již neuvěřitelných 17 hogových let, což je rovných 8 mudlovských. Co tě tam celou tu dobu drželo a vůbec stále drží? Uvědomuješ si vůbec, jakou dobu obrazárnu spravuješ? Byla někdy chvíle, kdy ti přišlo, že už jsi tam dlouho a chtěla jsi skončit? *se zájmem se zadívá na Brianag*

Brianag Mac Coileáin: Spravovat obrazárnu je svým způsobem jednoduché, ale určitě to není práce pro každého. Myslím si, že člověk musí mít trochu umělecké cítění a smysl pro kreativitu, aby tu práci dostatečně ocenil. Je to pro člověka, který se rád kochá a prochází se sály, které jsou plné uměleckých děl různého charakteru. Pro člověka, který se před ten obraz postaví nebo posadí a prozkoumá každý jeho detail, zamyslí se nad jeho vyobrazením a popřemýšlí nad jeho smyslem. Na celém tom umění je krásné, že přestože ho autor stvořil s nějakým významem, člověk si ho může přebrat po svém, může v něm najít jiný smysl, může ho to přivést na nové myšlenky. A to mám já právě na tom umění ráda. A myslím si, že jsem tedy hodna této funkce a je to i to, co mě na ni drží.  Jsem si určitě vědoma, že jsem tu dlouho a určitě jsem měla myšlenky na to skončit. Ale pokud mám na té funkci skončit, bude to znamenat nejspíše můj absolutní odchod.

*

Corvinus Declaratio: Dle toho co píšeš, jsem si jistá, že ty jsi právě tím správným člověkem pro tuto funkci a doufám, že nám na ní ještě dlouho zustaneš. *usměje se* Jelikož jsi ve vedení obrazárny taková léta, tuto otázku zodpovíš ze všech správců obrazárny napříč hradem asi nejlépe. Jak náročné je tedy obrazárnu spravovat? Děje se tam po takových letech vůbec něco, nebo si naopak z vlasů taháš obří těžké pavučiny, když zabloudíš mezi prastaré obrazy?

Brianag Mac Coileáin: Myslím, že na tuto otázku už jsem trochu dala odpověď v těch předchozích. Ale spravovat obrazárnu má svoje specifika. Celý ten proces je jednoduchý, ale trochu zdlouhavý. Víš, ono vlastně, ne každý obrázek jde do obrazárny hned vložit. Ta obrazárna je někdy taková strašná ženská, která má svoje pravidla, přes které nás prostě nepustí. Takže se prvně musí obrázek zpracovat, musí se na jeho rám dát název a jméno autora a teprve, až je obrazárna spokojená, tak udělá na své stěně trochu místa a obrázek se může kouzlem zavěsit. Jak už jsem řekla, obrazárna momentálně nefunguje, protože je ve fázi stěhování. Takže ji možná v brzké době uvidíme v novém kabátku. *mrkne*

*

Corvinus Declaratio: Netušila jsem, že je ten poces takhle, dejme tomu, náročný. *řekne zamyšleně a následně pohlédne na Brianag* Nepřemýšlela jsi ve svých mladších studentských letech o jiném postu ve vedení? Neměla jsi někdy pocit, že na obrazárně ztrácíš čas a tvůj potenciál mohl být využit jinak, lépe? A čím jsi chtěla být, když jsi do koleje přišla? Viděla ses opravdu hned na správci obrazárny? *usměje se*

Brianag Mac Coileáin: Já jsem vlastně nikdy nepřemýšlela o tom, že bych nějakou funkci vykonávala, ani jsem si to nedokázala představit. Nejsem typ člověka, který by měl tak vysoké cíle, že by chtěl vést lidi, spravovat vysoké funkce a tak. Nejsem tedy žádný kariérista. Když jsem přišla do koleje, chtěla jsem být součástí dění, podílet se na vytváření té kolejní atmosféry, zapojovat se do soutěží, bojovat o pohár, být ve famfrpálovém týmu, psát články do CD, popřípadě něco organizovat. Ale nejvíce ze všeho, jsem si do koleje chodila odpočinout. To, že jsem se postupně dostala do zasedačky, nastoupila na pozici správce obrazárny a zastávala ještě další funkce, byly nabídky, které jsem přijala na základě toho, že jsem si řekla, že je to velice zajímavé a že to chci zkusit a být ještě více součástí toho kolejního dění. Nešla jsem za těmi věcmi cíleně.

*

Corvinus Declaratio: To je možná ten nejlepší postup; nehnat se za svými cíly příliš přímočaře, ale užít si tu cestu a přirozeně svých podvědomých cílů dosáhnout. *usměje se*Vzhledem k tomu, že jsi na hradě již velice dlouho a všechny tvé vrstevnice, co s tebou skládaly OVCE, již nějaký ten čas nosí fialový hábit, nepřemýšlela jsi nad dráhou profesorky či zaměstnankyně také?

Brianag Mac Coileáin: Bohužel o ničem takovém momentálně nepřemýšlím. Vím, že jsem dříve, asi tak před 5 mudl roky, přemýšlela, že bych fialový hábit oblékla a dokonce měla i představu o tom, co bych chtěla učit, ale jinak ne.

(Brianag s diplomem za OVCE na letním výjezdním smeináři)

*

Corvinus Declaratio: Proč ne? Co tě drží ve studentském hábitu a co se ti na studentském životě tolik líbí? Vážně tě po těch letech ani trochu nenudí?

Brianag Mac Coileáin: Nastaly okolnosti, které mi vzaly čas, a já jsem svou aktivitu zde na hradě omezila. Hrad se pro mě stal místem, kam nechci a ani nemůžu vkládat tolik svého času. Nakonec se přeci jenom hrad stal místem, kam si chodím občas odpočinout, a na to je studentský hábit dobrý. A také jsem trochu více začala lidi z hogu vídat mimo jeho zdi než uvnitř něj. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Myšlenkou, že hrad je místo, kam si lidé chodí odpočinout, bych to ukončila, neboť má opravdu něco do sebe. *mrkne* Chceš-li něco vzkázat čtenářům, jen do toho! Myslím, že mnoho z nich právě zjistilo, že opravdu existuješ, tak se toho neboj a něco jim řekni. *zasměje se*

Brianag Mac Coileáin: Děkuji moc za pozvání, Ayo. Moc ráda jsem našim čtenářům přiblížila nejsem sebe, ale i funkci správce kolejní obrazárny. Na závěr bych chtěla všem vzkázat, ať se nebojí zde na hradě, ale také v životě, přijímat výzvy a nabídky, které vůbec neočekávali. Mnohdy jim do života vnesou cenné zkušenosti. *usměje se*

***

Jak jsem nakousla v poslední otázce rozhovoru, někteří z vás zjistili, že nějaká Brianag vůbec existuje, že je to žijící osoba a že na pozici správce havraspárské obrazárny není to jméno jen tak. Je tam z nějakého důvodu a je jedině dobře, že je to jméno právě Brianag. Z článku jste se dozvěděli, jaká Brianag je, a tak i vám musí být jasné, že v Havraspáru byste těžko lepšího správce obrazárny pohledali. Brianag je na své funkci dlouhá léta, je zde spokojená a hlavně je s ní jakýmsi výjimečným poutem spojená. Obrazárna k ní patří a ona zas patří k obrazárně.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář