Kolejní sraz 2021 aneb sejdeme se online

Velkolepé setkání, velkolepí účastníci, velkolepá témata. A taky trocha drbů. Co, že se to jednoho lednového dne vlastně dělo?

Zatímco se mudlové dobrovolně i nedobrovolně vězní ve svých příbytcích, na hradě to žije! (Ne, nebudeme si nic nalhávat, ve Velké síni bylo do příchodu lososů vcelku ticho po pěšině, ale alespoň se tam smí potkat i více jak dvě stvoření, že). Problém nastane, když zrovna obýváte svá mudlovská stanoviště, ale stesk po svých kolejních spolupachatelích vás přemůže. Ven společně nemůžete, a tak nezbývá než oprášit poznámky ze Studia mudlů a objevit mudlovské kouzlo online videohovorů.

Plán byl velkolepý. Osm hodin zírání do monitorů a představ o tom, že osoby na druhé straně jsou vlastně s vámi u stolu. Realita byla drastičtější... Někteří těch hodin zvládli 13!

**

Kapitola první: Začínáme! aneb švábi se schází na máslový ležák.

 

V hlavních rolích:

Myker, hostitelka celé intergalaktickoprostorové seance oplývající spoustou nápadů, co všechno bychom mohli, aby řeč nestála.

Grace, pokladnice našich srdcí, tedy účtu (toho kolejního). Pošli srpec, potěš Candora (a Grace)!

Lessien, mírně opožděná (rozhodně na duchu), ale stále v TOP 3 v kategorii Přijdu včas! tohoto setkání.

Zendaer, snaže se  o připojení ponejprv ze svého mudlovského vozu, který, jak podotkl, „řval jak hipogryf“, a následně o hodinu (a kapitolu tohoto článku) později účastně se již z podstatně tiššího prostředí.

Aimée, primuska našich modrých duší, virtuos našich modrých duší, modrá duše našich modrých duší.

Betria, kapitánka havraspárského famfrpálového družstva, jež zaletěla jen na skok, neboť její rodinné zázemí ji přitahovalo jako zlatonka chytače.

 

Stručný obsah ranného setkání

Víte, co významného se stalo v den, kdy jste se narodili? Výše jmenovaní už ano! A řešením těchto událostí se zvládli zabývat celý začátek srazu, neboť toho bylo zcela jistě mnoho. A ačkoli nikdo ten den či o rok později nepřemohl Voldemorta, pár pikantností se přeci jen našlo. Chtěli byste je slyšet? Smůla! Stejně jako já můžete akorát sklapnout paty a příště se na sraz připojit včas. Budete o pár poznatků chytřejší a o hodně vysmátější.

*

Kapitola druhá: Nás mnogo

V hlavních rolích:

Dříve zmínění +

Sidney, jehož zážitek s vlakem by vydal na román. Podrobnosti níže!

Aya, hlavoun hlavounů tohoto kolejního plátku, jejíž poznámky teď předkládáme. Bděte a čtěte!

 

Z deníku Ayi

Hlavními vypravěčkami historek byla Myker a Lessien. Myker nám pověděla spoustu vtipných historek o její mudlovské babičce a Lessien se nám zase svěřila, že má dojem, že má modrou krev a vlastní zámek.

Po těchto pozoruhodných příhodách se hodně vzpomínalo na staré časy, především na starý famfrpál. Jedni nechápali, jak to mohlo lidi bavit, druzí se slzou v oku vzpomínali na tréninky trvající 24 hodin a odumírající zápěstí z nesmírně dlouhých zápasů. Když byla řeč o vzpomínání, zjistili jsme, že Lessien má špatnou paměť. Představte si, že si nepamatuje roky, kdy byla prefektka a primuska. „Vše mi to splývá dohromady,“ snažila se hájit své přicházející projevy stáří. Tomu ale neutečeš, Lessi!
Do třetice všeho dobrého ještě k Lessien. Určitě víte, že má sestru Tessu, jež studuje v Nebelvíru. Na sraze říkali, že je to tajné, ale redaktoři takové slovo neznají, takže ... Lessien se domlouvala s Myker a p. Zenem, že jí přetáhnou do Havraspáru za úplatek. Pustil by pan kolejní nějaký majetek? Jak by se na to tvářil Nebelvír? Prodala by nám madam Eillen Tessu do koleje? To už jsme se merlinužel nedozvědli, začalo se povídat o mudlech.

Přesto, že se na sraz nejelo mudlovskou dopravou, neodpustil si Sidney a Myker vložku v programu, kde si stěžovali na vlaky. Sidney s nimi má špatné zkušenosti. Představte si, že mu kdysi ujel vlak přímo před nosem i s předem zarezervovaným a koupeným místem. Peníze, co nechal za nevyužitou jízdenku, pak projel v autě. Ještě teď se tomu směji. Když projednou vlak stihl, jel jím až 7 hodin a celou dobu musel stát.  Příště by se asi vyplatilo koště. Ač většina účastníků během debaty mlčela, jistě s tím souhlasila. To samé v případě nefunkčnosti mudlovské pošty během svátků, na kterou také došlo. Mudlům ale sovu nepošleš...

Debata se od mudlů stočila opět do kouzelnického světa a posteskli jsme si nad nešťastným osudem, který potkal náš kolejní web. V samém závěru nabízel Sidney svou krysu. Dá nám ji i zadarmo. Nebo vám. Chcete? On ji totiž nenávidí. Dostal ji dárkem a byl to „pěkně zákeřný dárek“, když budeme Sidneyho citovat. Krysa se jmenuje Levák Bob, možná i to je příčina toho, přoč neustále kouše Sidneymu oblečení a on nemá pak v čen chodit. Přesto, že nám je to v hloubi duše líto, i této Sidneyho příhodě jsme se smáli. Vlastně jsme se celou dobu buď jen smáli, nebo vzpomínali na časy hogwartské minulé.

*

Kapitola třetí: Po páté

Ve vskutku magickém čaje sedmnácté hodiny jsem se připojila konečně i já. (Hanba mi, bez čaje!)

V hlavních rolích (včetně krátké rekapitulace):

Myker, jež si dopřávala vskutku skvostný narozeninový dort, po kterém se mohli všichni u svých obrazovek právem uslintat. Já z něj slintám kupříkladu doteď.

Grace, tou dobou pod útokem škrken, které ji co chvíli nahlodávali připojení, takže pokud už byla slyšet, nebyla vidět.

Aimée pod tyranskou nadvládou matematických poznatků, které si snažila nacpat do hlavy, což ji nikdo z účastněných ani na moment nezáviděl. Všechny ovšem udivovalo, jak zvládala oboje, diskuzi i matematiku - je to hlava havraspárská!

Lessien, užívajíc si svůj lahodný rudý nápoj, jehož název raději nebudeme zveřejňovat, hýřící dobou náladou a entusiasmem.

Zendaer, náš drahý kolejní využívajíce křesla s kolečky. (Ani jedno kolečko však neměl navíc.) Jezdil po pokoji tam a zpátky, aby nás vždy v pravou chvíli před obrazovkou obohatil svou mo(u)drostí a pohledem na věc.

Réza, má maličkost. Tou dobou obklopena blahem, které mi poskytovalo Bun bo nam bo a posléze společenství modrých kreatur.

Nesmíme zapomenout ani na sibiřskou kočku Queenie, vyhřívajíc se pod modrou září monitoru, na Pana Dobrůtku, což je morčák mrňavý a na jeho parťačku Pivoňku, což je morčák ultra maxima nadměrný.

Obsah setkání po páté

Nechceme propadat předsudkům o havráspárských studentech, ale téma školy a knih se neslo vlastně celým videohovorem. Nebyla to ovšem žádná intelektuální nuda! Vlastně by sa dalo povědět, že jsme díky smíchu absolvovali i fyzické cvičení ve formě námahy břišních svalů. Podařilo se nám mimo jiné doporučit si navzájem četbu i doporučit si oblíbené předměty. Nad tématem kvality výuky jsme se pak zastavili ne na krátkou dobu. Mluvilo se i koleji. Diskuze to byla vskutku plodná! Návrhy padaly a proslýchá se, že se prý podařilo nalákat nějaké ty tvořivé duše do kolejního časopisu. (Já jen doufám, že jsem tímto článkem Corvinovi nepropadla...)

Kromě jiného jsme si neodpustili trochu nostalgie, a jelikož se z některých zúčastněných brzy stanou (pokud už nestaly) hradní mumie, zavzpomínali jsme do doby dávno minulé, srazy dávno proběhlé, postavy dávno smazané... No, znáte to. Občas musíte i slzu zamáčknout, bránici utišit či tu nebezpečně tepající žilku na vašem spánku vrátit do své obvyklé tepové frekvence. Žádnou cenzuru v našem plátku jistě nechceme, pro klid zúčastněných si však konkrétnější (a mnohdy velmi pikantní) informace necháme zašité pro sebe.

Jak hodiny minuly, na povrch vyvstávala i Potterovská témata. Napadlo vás například, jak moc byl Harry vlastně týrané dítě? Jak je možné, že si toho nikdo v jeho mudlovské škole nevšiml? Jak hluboká musela být jeho sociální deprivace? A proč jeho případ coby skutečně malého zanedbávaného dítěte nikdo nikdy nenahlásil? Jaká je vaše teorie?

Po půlnoci nás zůstalo jen pár. S dohady o fugování nejrůznějších fiktivních světů a rozličných univerz a s debatou o věcech budoucích i těch, co nás na tom hradě vlastně tíží a těší ze všeho nejvíce a s víčky těžšími než dospělý skvorejš jsme se s pomocí magického tlačítka v podobě červeného sluchátka odpojili a odpadli do peřin.

**

A jak zhodnotit tento počin? No poslechněte sami!

„Myslím si, že náš první online sraz se moc povedl. Možná jsme nestihli všechno, co jsem původně zamýšlela, ale třeba příště se nás sejde zase o něco víc a půjde to snáz,“ nechala se slyšet usmívající se organizátorka Myker.

Slovy chvály nešetřila ani Grace a na otázku, jaký byl podle ní sraz odpověděla: „Určite skvelý! Len keby ma tá prekliata muklovská technika tak nedráždila!“

I Sidney byl spokojen. „Hrozně rád jsem viděl známé tváře a rozhodně jsem pro zopakování,“ podotkl.

A co na sraz říká naše šéfredaktorka Aya? „Online sraz byl skvělý nápad a řekla bych, že se i vydařil, ale osobně preferuji "offline" srazy, což asi každý,“ zhodnotila.

„Havraspárský online sraz bych zhodnotila jako krásnou sešlost plnou zajímavých konverzačních témat a jako den, kdy mi Réza vymluvila mé iluze, že ještě zářím mládím,“ pronesla Lessien. Co dodat, stáří dožene každého. (Vážně, podívejte se do zrcadla.)

***

Závěrem jen dodat slova našeho kolejního Zendaera Amattise: „Byl to rozhodně příjemný experimentální zážitek vhodný k brzkému zopakování.“ A nezbývá než souhlasit! Seberte trochu dobré nálady, ždibec odvahy a naviděnou příště!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář