Angela QuickBow: „Astronomie se stala mou vášní. Kdyby byly další ročníky, vystudovala bych je všechny klidně třikrát.“

Angela QuickBow na hrad přišla v Zimě 2016. Od té doby pravidelně vysedává v hostinci u Rosmerty, se kterou si už bez pochyby tyká. Velkou část svého života také strávila hraním famfrpálu a jako zástupkyně famfrpálové kapitánky. Nyní ukončila své povinné studium zkouškou OVCE a spolu s Corvinem se ohlíží zpět a vzpomíná na své roky na hradě.

Angela QuickBow je jméno, které dodnes děsí několik chytačů a střelců. Její přesně mířené potlouky zanechaly modřiny na tělech nejednoho teď už profesionálního famfrpálového hráče. Angela totiž byla výborným odrážečem Havraspáru. To ale není vše. Od Léta 2017 do Léta 2019 byla také zástupkyní kapitána a to z ní dělá nejdéle úřadujícího zástupce kapitána v historii koleje. Jeden zápas dokonce kvůli mé absenci vedla z pozice kapitána. Svou snahu během let zkusila Angela propůjčit i kolejnímu plátku, ale poté, co jeden článek psala 4 školní roky (ne-li déle, ale napsala ho), seznala, že redaktořinu raději přenechá jiným. V neposlední řadě jsme ji mohli zahlédnout také v Sedmiboji Léto 2018, kde její soutežění ale merlinužel nemělo dlouhé trvání. Zato jsme si ale dlouho počkali, než se odhodlala složit zkoušky OVCE, ale čas se konečně nachýlil. Její ústní zkoušce ještě tedy předcházely dlouhé hodiny přemítání, že raději onemocní a nedojde tam a strachování, že tu zkoušku určitě neudělá a „co bude dělat, když se jí zeptají na něco, co nebude vědět“. Nakonec si vedla výborně, přesně tak, jak jsem jí říkala před zkouškou. Neměla se čeho bát. A stejně jako se nevyhnula své ústní zkoušce, nevyhnula se ani tomu rozhovoru, i když se o to snažila.

**

Corvinus Declaratio: Ang, v prvé řadě ještě jednou gratuluji ke zkoušce OVCE, byla jsi při ní úžasná. *zavzpomíná na ústní část, kde se Angele skvěle dařilo* Jak bys zhodnotila uplynulý rok Zima 2022?

Angela QuickBow: Mnohokrát děkuji za gratulaci i za podporu u zkoušky. *usměje se* Uplynulý rok byl trochu hektický, ale i přesto jsem si ho náramně užila. Poslední dobou jsem neměla na studium moc času, takže jsem ho většinou trávila u tučňáků. Teď jsem si ale dala za cíl udělat vše pro to, abych tenhle ročník dokončila a zvládla složit zkoušku OVCE, už taky bylo načase. *zasměje se* V jednu chvíli to vypadalo, že se mi to ani letos nepovede, mudlovský přístroj se rozhodl odejít na dovolenou do věčných lovišť, takže jsem poslední úkoly, eseje a závěrečnou práci psala, jak se říká, „na koleně“ a nebyla si úplně jistá, jak to všechno dopadne. Mnoho věcí, které jsem chtěla do zkoušky dodat, jsem kvůli tomu nemohla dokončit, což mě mrzelo. Nakonec vše dopadlo dobře a já jsem za to ráda.

*

Corvinus Declaratio: Tvoje písemná část OVCÍ byla skvělá, a tak když se teď dozvídám, žes ji psala „na koleně“, jsem opravdu ohromena. *uznale pokývá hlavou* Teď už to ale vezmeme pěkně od začátku. Na hrad jsi přišla v létě 2015, to už nějaký ten pátek bude. *zazubí se* Pamatuješ si, jaké byly Tvé první chvíle na hradě, jak jsi je prožívala a jaký na tebe hrad udělal dojem?

Angela QuickBow: No, už je to hodně dlouho, to máš pravdu. *zasměje se* Pamatuji si, že jsem byla první dny hodně zvědavá a chtěla jsem co nejdřív vše prozkoumat. Vyzkoušela jsem snad všechny dveře, které jsem našla. Bylo to fascinující! Nemohla jsem se dočkat, až začne výuka!

*

Corvinus Declaratio: Třetího září téhož roku jsi byla Moudrým kloboukem zařazena do Havraspáru. Datum si nepamatuji náhodou, tehdy mě klobouk zařadil společně s tebou. Od začátku ve všem spolu, co? *mrkne na kamarádku* Jak na tebe Havraspár zapůsobil? Jak jsi prožívala první chvíle v koleji? Vzpomeneš si třeba ještě na svou patronku, kterou jsi v tom roce dostala a měla Tě provést prvním ročníkem?

Angela QuickBow: V Havraspáru byli všichni od začátku moc milí. Dostali jsme krásné přivítání a tunu čokolády. Já ale nikdy nebyla moc na ty velké davy, spíš jsem se držela v pozadí. Pamatuji si, jak ke mně ještě v ten večer přilétla sova od Mary, mé patronky. Mimo jiné mě v ní pozvala k posezení U Tří košťat, kdykoliv budu mít náladu. Od té doby jsem většinu svého času trávila tam, na tom samém místě jako poprvé.

*

Corvinus Declaratio: To je pravda, U Tří košťat Tě vídám neustále. *zasměje se* Krátce po zařazení jsi se začátkem sezóny objevila i famfrpál. Pamatuješ si na svůj první kolejní trénink? Jak se od té doby formoval tvůj vztah k famfrpálu?

Angela QuickBow: To spíš famfrpál objevil mě. *směje se* Byla to opět má patronka, která mě k němu přivedla. Jednou mi napsala, že právě probíhá trénink a zda bych se nechtěla přijít podívat. První trénink byl však pro mě velkým zklamáním. Posadili mě na střelce, kde jsem byla celý trénink. Ani jsem pořádně nevěděla, co mám dělat a nikdo mi to tehdy nevysvětlil. Říkala jsem si, že to nebude nic pro mě, vůbec mě to nebavilo. *zasměje se* Nakonec mě patronka přemluvila, abych tomu ještě dala šanci a zkusila třeba odrážeče, který je zábavnější. Vše mi vysvětlila a od té doby jsem se od pálky nehla. Stala se součástí mého každodenního života.

*

Corvinus Declaratio: Jsem tvojí patronce moc vděčná, že tě přesvědčila. Famfrpál si bez tebe neumím představit. *usměje se* U famfrpálu ještě chvíli zůstaneme. Na zápasech jsi začala hrát poměrně brzy, na koště ses během nich podívala už v prvním ročníku. Famfrpál jsi měla v krvi i ve hvězdách, nešlo se mu vyhnout. *s úsměvem pokrčí rameny* O to ses koneckonců ani nesnažila, neboť jsi svůj 4. ročník zahájila z pozice zástupce kapitána po mém boku. Pověz čtenářům, jak jsi na mou nabídku zástupcování reagovala? Když se ohlédneš zpátky, jsi ráda, žes ji přijala? Já samozřejmě ano! *zasměje se*

Angela QuickBow: No, byla jsem překvapená, nikdy bych si nemyslela, že by zrovna mě někdo chtěl na zástupce, vždy jsem se snažila být spíš neviditelná, nežli viditelná moc. *směje se* Dlouho jsem přemýšlela, zda zástupce vzít, nebo ne. Tehdy to bylo trochu komplikovanější a já si nechtěla někoho znepřátelit. Nakonec jsem se rozhodla nabídku přijmout a když na ta léta vzpomínám teď, myslím, že jsem udělala správnou věc. Určitě jsem ráda. Tahle zkušenost mě hodně posunula v mnoha ohledech a já bych dnes nebyla tím kouzelníkem, kterým jsem dnes. I když pořád nechápu, proč sis vybrala zrovna mě.

(Angela ve vedení koleje v roce Zima 2018)

*

Corvinus Declaratio: To bylo jednoduché, byla jsi aktivní na hřišti. Přemýšlela jsem popravdě prvně o tvé odrážečské kolegyni Evanlyn, ale nějak, už si nepamatuji jak přesně, jsem to ihned změnila, když mi došlo, že tam máme vlastně ještě tebe. A udělala jsem moc dobře. *usměje se* Byly během našich pěti let, co jsme spolu famfrpálové družstvo vedly, chvíle, kdy sis přála naše role vyměnit a dělat kapitána? Nebo jsi byla maximálně spokojena na zástupci a popředí Ti nic neříkalo? Vím, že jsi jeden zápas místo mě vedla, nezalíbil se Ti tedy post kapitána více než post zástupce?

Angela QuickBow: No, aby bylo jasno, já ten odznak u sebe měla oficiálně, takže jsem kapitán byla doopravdy, i když jenom na den. *zasměje se* Ale nechtěla bych být kapitánem pořád, to určitě ne. Určitě jsem si někdy řekla, že kdybych byla kapitánem já, udělala bych to a to jinak, ale to k tomu patří asi vždy. Pozice kapitána nese s sebou velkou zodpovědnost. Každý váš čin ovlivňuje jednotlivce, tým a také celou kolej jako celek, proto není vždy lehké rozhodnout se správně, aby to některé z těch skupin neublížilo. Kolikrát to ani nejde. Když se ohlédnu zpátky, jsem nakonec ráda, že jsem mohla dělat právě tu „levou ruku“, která stála vždy při tobě a pomáhala ti, jak jen mohla a věděla.

*

Corvinus Declaratio: A byla jsi ta nejlepší levá ruka, co jsem si mohla přát!. *usměje se* A co Ti naše pětileté vedení týmu dalo? Jak na to období vzpomínáš?

Angela QuickBow: Určitě bych neřekla, že to bylo jednoduché. Ze začátku jsem měla obavy, abych nebyla jenom „ta navíc“ a vlastně nebyla vůbec potřeba. Jsem moc ráda, že to tak nebylo. Pracovaly jsme jako tým a to nás hodně spojilo. Po pár měsících jsme si začaly číst myšlenky, to je velká výhoda, ušetří to spoustu času a nervů. *směje se* Naučila jsem se, jak se zachovat v určitých situacích a líp poznávat lidi. Také se ve mně zrodil Bubák, který je již nedílnou součástí mě a vznikly puntíky, které mám pořád pečlivě zapsané v bonzbločku a jsou prostě moje. Tyhle dvě věci se zrodily během mého působení coby zástupce a jsem ráda, že jsou jedinečné, jediné a jenom moje. Jo a taky nejdelší zástupce všech dob, ale kdo by to počítal, že jo. *zatváří se nevinně* Bylo to krásné období, ale momentálně jsem ráda, že si mohu v klidu užívat důchod.

(Společná fotografie kapitánky a zástupkyně z konce Léta 2017)

*

Corvinus Declaratio: Na Tvé puntíky budou hráči ještě dlouho pamatovat. *zasměje se* Teď už se od famfrpálu posuneme k výuce, i když vím, že bychom si o famfrpálu dokázaly povídat hodiny. *zazubí se na Ang* Výuka nikdy nebyla Tvá nejsilnější stránka a raději jsi trávila čas na koštěti. Přesto sis ale určitě našla nějaké oblíbené předměty a profesory. Prozradíš nám, co Tě bavilo studovat a kdo byl Tvým oblíbeným učitelem?

Angela QuickBow: Nuže, famfrpál je v podstatě jediná věc, která mi kdy na hradě šla (pokud nepočítám strašení lidí a krade… ehm ehm, vypůjčování čokolády), takže je jasné, že by to byl nekonečný rozhovor. *směje se* Ale ovšem, výuce jsem se, pochopitelně, také nevyhla, i když nemohu říct, že jsem byla pilný student. Od prvního ročníku mi do mého studia zasahovali hodně mudlové a proto byl pro mě velký oříšek v klidu a zodpovědně studovat. Časem bylo toho času tak málo, že jsem byla víc u tučňáků než ve škole. Povedlo se mi ale vystudovat dva ročníky Astronomie, ta se stala mou vášní a kdyby se během mého studia vyučovaly další ročníky, můžeš si být jistá, že bych je vystudovala všechny. Třikrát, kdyby to šlo!

Mou druhou vášní a oblíbeným předmětem se staly Lektvary. Madam Barbara je skvělá profesorka a já si ji velmi oblíbila.

*

Corvinus Declaratio: Pro absolventskou zkoušku sis vybrala právě svoji milovanou Astronomii, kterou jsi studovala u pana Epanse Mc Brooma a madam Betelgeuse Orionis, ani jeden Ti merlinužel zkoušku ale vést nemohl, a tak jejich místo zastala paní profesorka Niane z Libelusie. Jak ses s touhle výzvou popasovala? Nebyla jsi ještě více nervózní z toho, že Tě vedoucí zkoušky vůbec nezná a může se Ti to vymstít třeba u ústní zkoušky?

Angela QuickBow: Určitě jsem ze začátku byla hodně nervózní. Nevěděla jsem tak úplně, co můžu čekat, byla to pro mě velká neznámá. Jsem velký introvert, takže nedokážu moc dobře vést konverzaci s lidmi, které neznám, i když se to po letech ve famfrpálovém vedení o dost zlepšilo. Madam Niane byla však ohromná, dokonce jsme si vyměnily před zkouškou i několik sov a mohla jsem s ní konzultovat cokoliv jsem potřebovala, což bylo skvělé, protože zde na hradě neznám nikoho jiného, kdo by se o astronomii zajímal a s kým bych mohla konverzovat. Pak už jsem si byla jistější a věděla jsem, že se u zkoušky nemám čeho bát, ale nějaká ta nervozita tam přeci jen byla, pochopitelně. *pousměje se*

(Angela se zkušební komisí její zkoušky OVCE)

*

Corvinus Declaratio: Jsem ráda, že volba vedoucího zkoušky nebyla žádnou překážkou. U ústní části zkoušky ještě zůstaneme. V písemné jsi zpracovávala Mars a expedice na něj. Na ty přišla řeč i u ústní zkoušky. Vedoucí zkoušky madam Niane příseděla v komisi madam Barbara Arianne Lecter a Tobě do té doby neznámá madam Isabella Anne Swan. Jak jsi byla s jejich otázkami během zkoušky spokojena? A jak se Ti celá ústní zkouška líbila? V jednu chvíli jsme se dokonce i srdečně všichni zasmáli, když madam Barbara proměnila zkušební místnost v černočernou tmu. *při vzpomínce se uchechtne a dál pokračuje už poněkud vžněji* Ale měla jsi úsměv na tváři celou dobu, nebo byly chvíle, kdy sis přála se vypařit?

Angela QuickBow: Černá díra byla skvělá, ti, kdo ji neviděli, neví, oč přišli! *zasměje se, jen co si to představí* A také zákusky, obrazy, model Sluneční soustavy madam Niane… *zasní se* Celá zkouška byla naprosto dokonalá a nad očekávání. Všechny otázky, které jsem dostala, byly výborné, dalo se tolik toho o nich říct! Na úplném začátku zkoušky jsem se chtěla celkem jistě vypařit, vůbec jsem nenacházela slova a byla jsem děsně nervózní, takže jsem si tam jenom tak byla a doufala, že to někdo řekne za mě. *zakření se* Za pár okamžiků to však ze mě opadlo a já úplně zapomněla, že jsem u zkoušky, tak výborná komise to byla. Tři hodiny uběhly jako voda a já si poté hned řekla, že bych si to klidně zopakovala znova. *zasměje se*

(Faux pas madam Barbary na Angelině zkoušce)

*

Corvinu Declaratio: Vidíš, já Ti říkala, že ses neměla čeho bát. *zasměje se* Během ústní zkoušky Tě madam Niane na konci požádala, abys k jejím kolegyním v komisi přiřadila jednu z planet sluneční soustavy. Mě by zajímalo, jakou bys přiřadila sobě a proč?

Angela QuickBow: Hodně váhám nad touhle odpovědí. Z toho, co vím o planetách v naší Sluneční soustavě… *zamyslí se* Nejspíš by to byl Merkur. Je sám, od počátku věků, nemá ani měsíc, který by mu dělal společnost. Dopadá na něj tolik různých věcí, od různých těles až po sluneční vítr, přesto je mnohdy opomíjen a zapomíná se na něj. A přitom hraje tolika různými barvami, skrývá mnoho tajemství, které dosud nikdo neobjevil. Možná, že jeho největší nevýhodou je, že je až příliš blízko Slunci.

*

Corvinu Declaratio: To jsi moc krásně popsala a musím uznat, že takhle v Tobě ten Merkur vidím. *usměje se* Madam Niane z Tvé ústní zkoušky byla vyloženě nadšená. Ty ze svého úspěchu zajisté také. Udělala jsi krásnou tečku za svým povinným studiem v Bradavicích. Proto se více než nabízí otázka – Co teď? Kam budou směřovat Tvé kroky? Bude to fialová, máme očekávat „slečnu Angelu“ nebo snad „paní profesorku Angelu“?

Angela QuickBow: V době, kdy vyjde tenhle článek, už bude nejspíš odpověď na Tvou otázku jasná. *tajemně se usměje* Ač je studentský a kolejní život velice krásný a naplněný všemi různými aktivitami a možnostmi, momentálně jsem si již podala žádost o vstup do zaměstnaneckého poměru. Je čas udělat krok dál a projít do další kapitoly. Uvidíme, co mě tam bude čekat. Prozatím si dám chvíli pauzu od pravidelných povinností, potřebuji si utřídit pár věcí v mudlovském životě, takže si budu užívat důchod. Časem chci určitě najít téma, na kterém bych mohla vystavět můj vlastní předmět. Ještě přesně nevím, co to bude, ale určitě to bude plné bubáků a zmatku, smíchu, no... nech se překvapit. *mrkne na ni*

(Vyhlášení výsledků Angeliny zkoušky ve Velké síni)

(Předání diplomu za OVCE na Závěrečné slavnosti Zimy 2022)

*

Crovinus Declaratio: Merline! Tak to jsi mě překvapila. *udiveně se zadívá na Ang* Vím, že jsme se o tom bavily, ale tak brzy jsem to nečekala. Takhle na konci si ještě zavzpomínáme na jednu jedinečnou událost ve tvém studentském životě – Sedmiboj. Vím, že je to pro Tebe docela ožehavé téma, ale jak na něj teď po letech vzpomínáš? Šla bys do něj znovu?

Angela QuickBow: Nešla. Zkusím to trochu rozvést. Sedmiboj byl a je skvělá soutěž a jsem ráda, že jsem mohla být jeho součástí – i když většina koleje mě za to nejspíš proklíná a hodně vztahů jsem si svým předčasným odchodem zničila. I když se teď ohlédnu zpět, vím, že bych se rozhodla stejně. Každý může dát jen tolik, kolik má. Víc jednoduše nejde. A já v tu dobu víc neměla. Nikdy jsem neměla ráda hraní si na něco, co nejsem, jen abych někoho nezklamala, protože „on by to na mém místě zvládnul a nevzdal“. Nikdy jsem nebyla dokonalá a jsem si toho vědoma, nebojím se to přiznat. Bylo to tak, jak to mělo být a byla to další zkušenost, která mě v životě posunula dál. Teď už bych se do Sedmiboje ani nepřihlásila. Z jednoho prostého důvodu: tehdy jsem měla alespoň ten čas, teď už je toho času hrozně málo a vím, že bych to nezvládla právě z časového hlediska. Ráda však budu povzbuzovat všechny, kteří se do Sedmiboje přihlásí, bude-li ještě někdy možnost. *usměje se*

(Angela a další dvě havraspárské účastnice Sedmiboje Léto 2018)

*

Crovinus Declaratio: Naprosto tomu rozumím a popravdě Tě obdivuji už jen za to, žes do toho šla, já na to neměla odvahu ani jednou ze dvou příležitostí, kdy se Sedmiboj konal. Ale co třeba Bradavická čtyřka? Tu bys zkusila, nebo tato calohradní klání už raději přenecháš „mladším“?

Angela QuickBow: Myslím, že soutěžení jsem si užila dost a máme v koleji plno mladých tváří, které jsou šikovnější než já. Já budu ten fanoušek tam vzadu s mávátkem a horkou čokoládou v ruce, který jim bude držet palce od začátku až do konce.

*

Corvinus Declaratio: To je rozumné, ono to stáří už dělá svoje. *zasměje se a pošťouchne Ang* Děkuji Ti za rozhovor. Pokud chceš ještě něco vzkázat našim čtenářům, máš prostor. *usměje se*

Angela QuickBow: Také moc děkuji za příležitost zavzpomínat si na dobu, kdy jsme ještě byly mladé a krásné... teď už jsme tedy jenom krásné. *směje se* Něco vzkázat... Buďte jako já. Nebojte se říct ne. A čtěte Corvina! Corvinus Declaratio je super! Jo a také komentujte! Za každý komentář máte u mě hrnek horké čokolády či čokopotlouk! Jen do vyčerpání zásob, tedy, pak budu muset někde něco ukrá.. ehm ehm, vypůjčit si. *odkašle si* Bu bu bu!

Pozn. redakce: Angela k tomuto vyjádření nebyla donucena, ani jsme ji nepodplatili. Zprávu ale schvalujeme všema deseti!

***

Angela si krásně zavzpomínala na svou dosavadní hradní kariéru a jak zmínila k jeho konci, čeká ji teď její úplně nová část, a to fialový hábit. Přeji jí mnoho štěstí a hlavně ať je spokojená. Závěr bych ještě ráda řekla, že je mi ctí, že jsem s ní mohla být pět let ve famfrpálovém vedení a že se z nás staly tak dobré kamarádky.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář