Famfrpálové vedení v průběhu věků

Famfrpál má na našem hradě dlouholetou tradici. Každoročně se noví nadějní sportovci snaží dostat do týmů svých kolejí, zatímco ti zkušenější odchází do profiligy. O to, aby se s tím kolej dokázala dobře popasovat a na zápasech se mohla vždy blýsknout, se stará zejména famfrpálové vedení. Ne vždy to je procházka růžovým sadem – a co si budeme povídat, ne vždy se našemu týmu dařilo, ne vždy mu přálo štěstí. Přesto tu ale vedení bylo pro svůj tým a snažilo se pracovat s tím, co mělo, a a dělat hru zábavnou.

Podíváme se na famfrpálové roky Havraspáru nejen pomocí statistik, ale zejména očima některých kapitánů a zástupců, protože to občas říká více než pouhá čísla. Ve svých odpovědích vzpomínali na to, jaká pro ně funkce byla, jak se jim dařilo plnit cíle, pracovat s týmem nebo se ohlédli za oblíbeným momentem.

**

Zima 2006 – Léto 2006

Z tohoto období se mi merlinužel nepodařilo dohledat záznamy o žádném famfrpálovém kapitánovi, pouze výsledky ze zápasů. První sezónu se Havraspáru nedařilo, se třemi prohrami se umístil na posledním místě. Vstřelil 61 gólů, ale nezabránil 161 střelám. Pro porovnání, třetí Nebelvír proměnil 131 a dostal 153. V Létě 2006 se zadařilo více, když se modrým podařilo chytit zlatonku a vyhráli nad Zmijozelem 150:30. Získali tak bronz.

*

Zima 2007 – Léto 2007

Petula Laskavá vedla famfrpálový tým dva roky a hned první se jí s týmem podařilo získat pohár, Havraspár prohrál jen proti profesorskému týmu při závěrečném zápasu sezóny. Byly to radostné okamžiky, jak slečna vítězství popsala v článku Do třetice všeho famfrpálového aneb havraspárské výhry v ŠFM.

V Létě 2007 už se merlinužel tolik nedařilo, modří letci doletěli na druhý konec tabulky, když nevyhráli ani jediný zápas. Proti Nebelvíru dokonce nezískali žádný bod a prohráli 0:1810.

*

Zima 2008 – Léto 2008

Galton De Nitris byl kapitánem rovněž dva roky, stres z vedení při zápasech si užil však jen ten první, jelikož v Létě 2008 neproběhlo žádné oficiální utkání. V Zimě 2007 ale s týmem dosáhl o příčku výš, když vyhrál nad Mrzimorem 3240:1820. Prostřelit brankáře se střelcům podařilo 449krát, což ale nedosahovalo ani do poloviny obdržených gólů – zde se číslo vyšplhalo až na 1100.

*

Zima 2009 – Léto 2009

V tomto období se vystřídali dva kapitáni. První z nich, Martin Javor, však nedokončil celou sezónu a kapitánskou pásku 7. 12. 2008 předal dál. I přes změnu těsně (dva týdny) před zápasy se Havraspáru podařilo obhájit třetí příčku v tabulce. To už se merlinužel nedá říct o Létu 2009, kdy se modří opět propadli na konec tabulky. Neznamená to však, že se tým nesnažil, od tehdejšího kapitána víme o opaku.

*

Zima 2010 – Léto 2010

I tyto roky se opakoval vzor prvně třetí, poté čtvrté místo. Za zmínku stojí, že se modrým při výhře nad Mrzimorem podařilo nastřílet 520 gólů, což je více, než se týmu zatím podařilo v součtech za celé dosavadní sezóny. Je to také nejvíce střel, co kdy Havraspár proměnil v jediném zápase.

Eressiel de Naso: Přiznám se, že za těch pár let už mám ty vzpomínky trochu zamlžené, ale dodnes si pamatuji na ten ohromný pocit vzrušení, když mi kapitán navrhl, jestli bych po něm nechtěla tuto funkci převzít. Chvíli jsem váhala, byla to opravdu velká zodpovědnost, ale musím říct, že jsem svého rozhodnutí nikdy nelitovala. Každopádně bez podpory všech skvělých lidiček z Havraspáru bych do toho nikdy nešla, vždy mi byli obrovskou oporou a myslím, že jako tým jsme byli vážně nejlepší!

Na hřišti bylo veselo, zasmáli jsme se i s ostatními kolejemi. A i když občas už byly zápasy opravdu dlouhé, všichni se snažili dávat do hry maximum. Opravdu ráda na toto období vzpomínám, tu atmosféru při zápasech jsem milovala. A nejlepší zážitek? Rozhodně chycení zlatonky! To byl ten nejlepší pocit, na který se nezapomíná. *usměje se*

*

Zima 2011 – Léto 2012

Když tým převzala Lilien Emity Meissed, nastalo jedno z nejdelších období, pokud bychom si je dělili dle havraspárských kapitánů. Na postu totiž zůstala 4 školní roky. Sice si tým udělal reservé na čtvrtém místě, neznamená to však, že si neužil spousty zábavy. A to je důležitější!

Lilien Emity Meissed: Chm… *zamyslí se, hodně se zamyslí* To je už tak dávno, že už mi to trochu vybledlo. *směje se* Přebírala jsem funkci po Eressiel de Naso. Tenkrát se hrál ještě starý, klikací famfrpál. Člověk nemusel být dokonalý myslitel a stratég, aby mohl vést tým… *směje se* Tehdy na tom náš tým nebyl úplně nejlépe. Néé, že bychom neměli schopné hráče, ale bohužel jsme měli dva základní nedostatky… chyběl nám vytrénovaný chytač a velké množství nalítaných terčíků… na rozdíl od Nebelvíru a Zmijozelu – týmů, které spolu zápolily o pohár. Uměli jsme si famfrpál užít, ale dost často jsme to vnímali jako nutnost odehrát (odklikat) zápas.

*začne se prohrabávat fotografiemi od pana Paštičky* Hele, tohle je památná fotografie!

Havravír a Nebelspár – fotografie, která vznikla po skvělém zápase z Nebelvírem. A hele, tady je fotografie tří famfrpálových kapitánů! *směje se*

A hele, modrý tým...

*rozplývá se* Během tréninků, ale i zápasů jsem zažila spoustu hezkých zážitků jak s modrým týmem, tak i s „protihráči“.

(pozn. redakce: Odpověď slečny pokračuje v reakci na otázku, zda by se její působení lišilo po změně systému famfrpálu.) Určitě by se mé působení při novém famfrpálu lišilo. Při starém famfrpálu šlo o terčíky, chytače a jinak hlavně o atmosféru při hře *pousměje se* při klikání). Nejsem ten typ kapitána, který by byl nějak technicky založený a zvládal taktizovat s atributy a tak, já byla ráda, že jsem chápala tehdejší „jednodušší“ verzi. *směje se*

*

Zima 2013 – Léto 2013

Se změnou kapitánky přišla v tomto období i změna umístění – Havraspár se posunul k bronzové příčce. V obou sezónách toho tým dosáhl po výhře s Mrzimorem.

Eliah Tailesová: Přiznám se, že já asi nebyla prototyp nejvíc nadšenýho kapitána týmu. Pamatuju si, že jsem se do pozice dostala z jednoduchého důvodu. Nikdo jiný to dělat v tu chvíli nechtěl. Celkově si pamatuji, že kolej v té době nebyla do famfrpálu moc nadšená. Furt jsme prohrávali a cokoliv, co bylo aspoň trošku podobné remíze, bylo úspěch. Na druhou stranu ale vzpomínám, že všechny ty tréninky a zápasy znamenaly hroznou srandu, spoustu nových kamarádství a zážitků. Tak nějak jsme v té době věděli, že v našem případě nemá cenu jet na úspěch, ale na zábavu. Což zpětně hodnotím vlastně docela fajn.

Nejvíc vzpomínám na ranní vstávání a nekonečné klikání na jedno místo. Tenkrát ještě byl trochu jiný styl hraní. A bylo to neuvěřitelně jednotvárné, takže chápu, že jsme se to snažili zpříjemnit různými vtípky. *zasměje se*

Na druhou stranu vím, že když jsem končila, tak se tam začala objevovat nová nadšenější generace. Nevím, jak teď kolej hraje, ale pokud se u toho i nadále tak baví, tak to musí být super. *usměje se*

*

Zima 2014 – Léto 2014

Tyto roky se modrým nejspíše zase zastesklo po čtvrtém místu, protože se vrátili na konec tabulky. Pokud bychom se podívali na góly, první rok Havraspár dokonce měl jako jediný mínusový rozdíl vstřelených a obdržených gólů. Ten byl -86, téměř přesně opačně od prvního Nebelvíru s rozdílem +81. V Létě se to o něco zlepšilo, rozdíl se přiblížil k nule na -55. V tomto období stála v čele týmu Michaela Mary Enigmatic.

*

Zima 2015 – Léto 2015

Poslední dva roky starého famfrpálu havraspárskému týmu vládla Effie Melissa Jayce. Modří zachovávali do posledního dechu tradici posledního místa, ale pomalu se začínalo blýskat na lepší časy, když v koleji pozvolně rostl zájem o famfrpál. K dispozici už měla pomocnou ruku zástupce – první rok pozici zastávala Elysion Blackmoorová, druhý ji nahradil Wayna Wayra Tlaloc, jenž dříve pracoval na neoficiální pozici poradce. Na tu nově nastoupil Edmund Heusinger.

*

Zima 2016

S modernizací na tzv. nový famfrpál, s novým kapitánem i změnou umístění – třetí příčka – se Havraspáru pomalu začínalo dařit při snaze se dostat na úrovně soupeřů. Na pozici zástupce i tento rok setrval Wayna.

Edmund Heusinger: I když si asi nevybavím už všechny detaily, vzpomínám si na svůj rok ve funkci kapitána celkem dobře. Byla to totiž velmi specifická doba. Funkci jsem převzal v době, kdy byl spuštěn nový systém famfrpálu s individuálními tréninky (které byly úplnou novinkou, stejně jako atributy a podobně), také byla zavedena profesionální liga a Havraspár, který se dlouhou dobu umisťoval na poslední příčce ŠFM, měl šanci dohnat to, co mu v předešlých letech uteklo.

V té době to bylo náročnější i po organizační stránce, protože nebylo možné mít souběžně víc kolejních tréninků, takže jsme my kapitáni a naši zástupci museli vzájemně domluvit na časech, ve kterých si zamluvíme hřiště. V Havraspáru došlo také ke změně kolejní soutěže zaměřené na famfrpál, vznikla Famfrpálová příručka a celkem podrobná evidence hráčů, to, jak trénují a podobně.

Můj úkol byl jasný, kromě organizace a dalších náležitostí vychovat, respektive začít s výchovou nových hráčů, které měl převzít další sezónu můj nástupce (byl jsem kapitánem na dobu určitou) a z krátkodobějšího hlediska byl náš společný cíl po mnoha letech zvítězit alespoň v jednom zápase, kdy jsme měli největší šanci proti Mrzimoru.

Myslím, že se povedlo obojí. Sice museli dostat přednost úplní nováčci, kteří se zdáli slibní (a možná to bylo právě proto), před veterány kolejního týmu, kteří léta makali, ale blížil se konec doby jejich spotřeby *pousměje se* a měli přestoupit do profesionální ligy. I když to někteří starší hráči možná nesli těžce, doufám, že pak pochopili, proč byla učiněna určitá rozhodnutí. Jinak ale na hřišti ať už při individuálním, nebo kolejním tréninku, i během zápasů vládla vždy skvělá atmosféra a z Havraspáru (který byl paradoxně kolejí neletců, kteří spíš používali mopy) se stala kolej, kde podstatná část koleje byla zapálená pro famfrpál. Společně jsme strávili mnoho hodin a tou největší odměnou bylo vytoužené vítězství v jednom zápase. Ten okamžik, když najednou zmizí z košťat všichni hráči a naše skoré bylo konečně jednou vyšší než soupeřovo, patří k mým nejhezčím vzpomínkám na Hogwarts a při této vzpomínce bych vykouzlil asi nejsilnějšího patrona. Navíc to bylo těšně před Vánoci a v den našeho kolejního srazu a pro mě to byl ten nejhezčí dárek, který jsem mohl dostat.

Samozřejmě to nebylo vždy růžové, ale jak jsem říkal, byla to velmi specifická a neopakovatelná zkušenost, a i po těch pár letech se před veterány kolejního týmu i před nováčky, kteří se pak zasloužili o poháry, klaním a tleskám jim. Dal jsem do toho srdce a vrátilo se mi mnohem víc.

*

Léto 2016 – Zima 2017

Léto 2016 se stalo něco, na co dlouho modří hráči ani nepomysleli – Havraspáru se podařilo získat famfrpálový pohár! Převaha je ve statistikách znát jak u zlatonky, tak u camrálu, týmu se dokonce podařilo vyhrát proti Mrzimoru 310:0. V tento rok měla Saphira Crystal k ruce Ginevru Eleanor Zauberinovou. I tentokrát vás mohu odkázat na článek s kapitánčiným vyjádřením k zisku poháru.

Další sezónu se modrým sice nepodařilo obhájit pohár, stejně se však nepropadl a poprvé v historii zkusil také stříbrnou příčku, když prohrál zápas se Zmijozelem. Tento rok kapitánce zástupcovala Ellison Grant.

*

Léto 2017 – Léto 2019

I nové famfrpálové vedení začalo výhrou famfrpálového poháru. Dlouhou vládu Ayi Watanabe s její levou rukou Angelou QuickBow si již mnozí pamatují, tým kromě vítězství také dovedly ke třem stříbrům a jednomu bronzu.

Aya Watanabe: Na funkci famfrpálového kapitána vzpomínám s hřejivým pocitem v srdci a slzou v oku. Chybí mi to. Milovala jsem to období. Bylo to to nejlepší, co mě tady potkalo. Přesto jsem prvně nabídku tehdejšímu primusovi Edýmu odmítla. Bála jsem se. Bála jsem se, že nebudu dostatečně dobrá, protože moje předchůdkyně Saphira byla výbornou kapitánkou. Ukázalo se, že když jsem skočila do neznáma a nabídku nakonec přijala, byla jsem více než „dostatečně dobrá“. A stačilo „jen“ to moje nakažlivé nadšení pro famfrpál, jak mi tehdy zpětně bylo řečeno. *usměje se* Famfrpál miluji, žila jsem pro něj, do práce kapitána jsem dala srdce, energii, nadšení a havrani mi to vrátili natisíckrát. Hned první rok mého kapitánování (Léto 2017) se nám podařilo vyhrát ŠFM a já nemohla být s tímhle týmem šťastnější. Byl to dream team a dream team byla i dvojice, která ho vedla – Aya a Angela, partners in crime. Lepšího parťáka jsem si přát nemohla. S ní bych šla až na konec světa a nenudily bychom se ani minutu naší cesty.

Myslím si, že za těch pět let se mi povedlo splnit vše, co jsem chtěla. Nešla jsem na post kapitána s nějakými jasně stanovenými cíli, ale když se ohlédnu, vidím skvělá umístění každý rok v ŠFM (nikdy jsme ho se mnou neprohráli), spoustu nových lidí v týmu, kdy většina se odvolává na to, že začala hrát kvůli mně nebo Ang, systém domlouvání tréninků i statistiky KT, podle kterého se jede doteď, novou vnitrokolejní famfrpálovou soutěž, co jsme s Ang vytvořily,… No málo toho není a jsem na nás obě pyšná. A hlavně na Ang. Kdyby každý měl takového zástupce, byl by nejšťastnějším kapitánem na světě. A to já byla. *usměje se*

Nejraději vzpomínám na výhru ŠFM v Létě 2017 a na každý náš famfrpálový rozhovor s Ang, na každičké plánování taktiky a počítání atributů. Ale nejdůležitější je samozřejmě ta výhra poháru. Tehdy v týmu zavládla vlna euforie, nadšení a slz štěstí, když Hazel Jane Morion, moje dobrá kamarádka a famfrpálová parťačka už od samých začátků, chytila svou třetí zlatonku a zajistila Havraspáru výhru poháru. Tehdy jsem si řekla, že jsem to dokázala, že po mně něco v koleji zůstane. Nechtěla jsem totiž z postu kapitána odejít a být zapomenuta. Hazel se postarala o to, že se to nestane. Díky, Haz! *zasměje se*

*

Zima 2020 – současnost

Posledním obdobím se dostáváme do současnosti. Po Aye převzala kapitánskou pásku Betria Carson, zatímco jí Aya byla ještě dva roky k ruce jako zástupkyně. Po jejím odchodu do profiligy kapitánce v roce Zima 2021 pomáhal Sidney Lardev. Po něm se do famfrpálového vedení dostala tehdy studentka druhého ročníku, Addie Hazel. Nyní začíná svůj třetí rok jakožto zástupce. Zatímco se měnilo vedení, ani umístění nezůstalo konstantní. Za toto období si Havraspár zatím může připsat dvě čtvrtá místa, dvě druhá místa, ale také pohár z Léta 2021.

Betria Carson: Práce kapitána mě naplňuje. Když mě Aya oslovila s tím, jestli bych funkci nevzala, moc jsem nevěděla, co vše to obnáší. Musela jsem se toho hodně naučit, ale stojí to za to. Je pro mě radostí vést tak skvělý tým. Sice je pravda, že kapitánskou roli neplním s takovou lehkostí, jako můj velký vzor Aya, která se snad s kapitánským srdcem narodila a bude ho mít navždy, ale snažím se pracovat nejlíp, jak zvládnu.

Nejtěžší pro mě je vést tým při zápasech, kdy je těžké rychle hrát, sledovat hru a dávat pokyny svým hráčům. Nechápu, jak to moje předchůdkyně tak v pohodě zvládala, ale naštěstí i když občas dělám chyby, mám skvělý tým a hráči sami vědí, co nejlíp dělat. Líbí se mi, jak je náš tým skvěle sladěný. Taky mám báječnou zástupkyni, která je mi k ruce a pomáhá mi. Už si ani nedokážu představit, že bych ji neměla.

Popravdě, život bez kapitánské funkce si moc představit nedovedu. Naplňuje mě, spojuje s týmem a mám pocit, že tím můžu aspoň trochu své milované koleji vrátit, co mi život v ní přináší. Čímž neříkám, že pokud by kolej viděla na ten post někoho lepšího, nevzdala bych se ho. Chci dělat, co je pro kolej nejlepší.

Aya Watanabe: Jsem moc ráda, že jsem mohla být Betrie zástupkyní ty své poslední dva roky, co mi ve famfrpálu zbývaly. Neumím si totiž představit, že bych někdy byla mimo famfrpálové vedení a před každým zápasem nepočítala atributy. *zasměje se* Zástupce jsem dělala hlavně pro to, aby měla Betria jednodušší vstup do funkce. Mě tam totiž tehdy, jak se říká, hodili a řekli „Plav“, ale já plavat neuměla a křidélka nebo kruh by se mi tehdy více než hodily. *zasměje se* Nechtěla jsem, aby se to stejné stalo Betrie, a tak jsem jí do funkce uvedla a myslím, že dobře a že je za to i vděčná. Každopádně post kapitána mě bavil mnohem více, bylo to takové moje a s Ang jsme byly sehraná dvojka, u Bet mi přišlo, že jsem spíše chtěla jen „dokončit“ svou práci a svého nástupce na kapitána řádně uvést. Samozřejmě jsme ale také měly spoustu skvělých chvil, na naše dvouhodinové porady před zápasy vzpomínám doteď s širokým úsměvem na tváři. *usměje se*

Addie Hazel: Podle mě se zástupce kapitána moc neliší od kapitána, i když to nemusí být tak vidět. Povinnosti máme společné, takže závisí jenom na nás, jak si je s kapitánkou rozdělíme. Jediný rozdíl vnímám to, že kapitán k tomu všemu má i povinnost reprezentace týmu.

Myslím si, že práce zástupce není na veřejnosti tolik vidět. Sama jsem v prvním ročníku myslela, že vše zastává kapitán. Ale teď si uvědomují, že by na jednu osobu toho bylo mnoho, páč to není jenom o přípravě atributů na zápasy. Máme štěstí, že s kapitánkou se ve vedení skvěle doplňujeme, ať to je v rámci přípravy tréninku, tak i v kreativní části famfrpálu.
Už teď mám i momenty, díky kterým vím, že to, co dělám, tak má smysl! Bez některých momentů by to pro mě nebyl famfrpál, třeba takové stězovani si nejmenované odrážečky na ranní vstávání je klasika! *směje se* Ale určitě zážitek, na který budu dlouho vzpomínat, je vítězství famfrpálového poháru během Léta 2021.

Upřímně si nedokážu představit být bez této funkce, i když nejsou všechny dny růžové!

**

Článek už je i tak dlouhý až až, přesto se nemůže obejít bez vzkazů pro naše hráče. Někteří kapitání své přání zakomponovali do svých odpovědí, od některých mám však vzkaz oddělený a mohu ho přidat na vyhrazené místo. Havraspárský týme, pokud jsi v průběhu ztratil na pozornosti, nyní je čas znovu zbystřit!

Addie: Milí havrani!
Jsem ráda, že můžu být součástí vedení v takhle skvělém týmu! Famfrpál není jenom o tvrdém tréninku a statistikách, ale taky o přátelství, čokoládě a skvěle atmosféře v rámci týmu! A to je přesně to, co v našem týmu je! Myslím si, že právě v tom tkví ten náš úspěch!
Věřím, že i přesto, že se nám v ŠFM letos nedařilo, tak to nevzdáme, ba naopak ještě více společně zapracujeme a budeme bojovat o nejvyšší příčku!
Krááá, havrani!

Aya: Užijte si každou minutu na koštěti, profesionální liga přijde rychleji, než si myslíte, zvlášť, když se dobře bavíte a máte kolem sebe partu úžasných lidí, a to rozhodně máte. A co jiného ještě vzkázat? Jak říkám na každém zápase a jak zní starý havraspárský pokřik, co mě naučili coby prváka: Kráá na ně, harašníci!

Betria: Pro svůj tým mám jediný vzkaz: Buďte stále tak úžasní, jednotní, pilní a zanícení a uvolnění. Jsem na vás hrdá.

Edmund: Co říct současnému týmu asi přesně nevím… Popravdě ani nevím, kdo dnes v týmu je, ale vím, že nastoupit do zápasu v havraspárském dresu musí být pro každého čest, a i když přicházejí prohry a zklamání, pořád můžete zvítězit sami nad sebou, což je to nejvzácnější vítězství. V týmu jsme měli takový pokřik, takže: „Krá na ně!“

Eressiel: I když už pár let žiju za zdmi hradu, tak věřím, že jste všichni stále tak skvělí a famfrpál si náležitě užíváte, je to skvělá hra. Držím Vám palce, Havraspár do toho! *usměje se*

Lilien: Užívejte si současnosti, važte si své éry… nic netrvá věčně, tak ať máte na co vzpomínat. Jsem pyšná na to, kam až se modří famfrpálisti dostali… a teď nemluvím jen získaných pohárech, ale hlavně o tom, že je vidět, že famfrpál zbožňujete.

***

Závěrem bych ráda poděkovala všem kapitánům i zástupcům za jejich usilovnou práci, stejně tak každému hráči, který kdy vložil úsilí ke zlepšení havraspárského týmu a který si hru užíval. Speciální poděkování patří Aye, slečně Lilien a panu kolejnímu Zendaerovi, díky kterým jsem mohla vyslat sovy i za zdi hradu.