Tak přísahám!

Psal se den 21. hladena, kdy byli nedávno modře zbarvení lososi povoláni ke shromáždění za účelem oficiálního zařazení do řad Havraspáru. V kolejní místnosti vesele tančil oheň, díky němuž bylo ve věži příjemně teplo a kolem dokola byly rozmístěny polstrované židle a naducané pohodlně vyhlížející polštáře. Iniciační večírek odstartovala primuska Ewenlia Lerche, která s úsměvem na rtech začala před plápolajícím krbem svůj proslov směrem k novým havránům. Ti, usazení ve svých křesílkách, ani nedutali a hltali každé slovo.

Dle tradice musí každý člen modré koleje složit Roweninu přísahu, a to v klášteře, ve kterém sama zakladatelka strávila mnoho času v rámci učení se duševní magie. Samozřejmě, že cesta k tomuto místu není jednoduchá a tým nejmladších studentů se tak musí proplétat spletitými odbočkami a plnit záludné úkoly.

Výpravy ke svatyni ukrývajícím se na utajeném místě se v letním ročníku roku 2022 účastnila Destiny Dark, Kassandra Whitecrow, Matteo Atticus a já, Katie Haleki. Museli jsme aktivně zapojovat mozkové závity, zvládat nevyhnutelnou nevolnost při přenášení na jiná místa i odolávat všemožným strachům. Bylo to vskutku dobrodružství, které nás však dovedlo přesně tam, kde nám bylo souzeno být. Po náročných zkouškách jsme dorazili k sousoší Roweny, kde na nás už čekal Zendaer Amattis, kolejní ředitel a opat chrámu, se svými pobočnicemi. Během jeho promlouvání k našim duším začalo kolem nás, nových studentů, proudit modré světlo. S odříkáváním přísahy a za hlasitého znění slov „Tak přísahám!“ světlo narůstalo na síle, až přešlo v hustou modravou mlhu. Socha Roweny se při rituálním zapalování svíček začala probírat k životu a s jasným zábleskem jsme se ocitli zpět v kolejní místnosti. V té panovala veselá atmosféra a stoly se prohýbaly pod nejrůznějšími pochutinami a hlavně pravou a nefalšovanou havraspárskou čokoládou.

Z rituální a přísně střežené povahy iniciace se bohužel nedozvíte podrobnosti. Jedná se hlubokou až intimní záležitost zahalenou vysokou mírou tajemství, která musí zůstat skryta všem cizím očím. Co vám však může poskytnout, jsou výpovědi některých letošních účastníků a vzpomínky péčkového vedení.

**

Corvinus Declaratio: Nejprve se obracím k nováčkům – Jak se vám iniciační večírek líbil? Čím vás překvapil? Jak moc jste si museli lámat hlavu při hledání odpovědí? Je něco, co byste chtěli sdělit organizátorkám?

Destiny Dark: Jak se mi to líbilo? Byla to bomba. Nejvíc se mi líbilo, že se sešlo hodně modrásků na jednom místě, protože se většinou nijak nesetkáváme. Celá atmosféra byla strašně super. Chvilku se člověk bál, pak se radoval, prostě tam bylo úplně všechno. Jak jsem si lámala hlavu? Některé otázky mi přišly strašně jednoduché, např. poskládání slov z písmen, ale co se týče kvízu, tak jsem se totálně ztrácela. *směje se* Ještě že nás nováčky zachraňovaly Kat s Kass. Příště by celý večer mohl proběhnout například v KNP, která může večírku dodat na tajuplnost (a taky se mnohem lépe zvládají mudlovské technikálie *mrkne*).

Kassandra Whitecrow: Iniciační večírek se mi moc líbil. Jak jsem byla nadšená, když mně klobouk zmodral, tak oficiální přijetí složenou přísahou byla třešnička na dortu. Tajemná atmosféra dokreslovala celkový zážitek a bylo to prostě boží. Hádanky jsem si užila a i když jsem ne vždy odpověděla správně, necítila jsem se trapně. Ti, kdo tuto cestu vymysleli a vedli, mají můj velký obdiv.

*

Corvinus Declaratio: A co členky našeho vedení – Vzpomínáte si na váš iniciační večírek? Jaké jste z něho měly pocity? Změnilo se za Vašeho působení něco zásadního? Jak vnímáte iniciační večírek z pohledu vedení?

Ewenlia Lerche: Na svoj iniciačný večierok vám veľmi pekné spomienky a vždy ma zahreje pri srdci, keď si naň spomeniem. Vnímam to skutočne ako magický moment kedy sa nováčik stáva právoplatným havranom a nejde len o formalitu. Iniciačný večierok je tradícia, rituál, ktorý sa snažíme naprieč generáciami študentov zachovať. Z tohto dôvodu sa tak žiadne zásadné zmeny nekonajú. Z pohľadu vedenia iniciáciu vnímam ako kúzelnú tradíciu, a keď pozorujem nováčkov ako si počínajú, som na nich pyšná a vždy mi to vykúzli úsmev na tvári. *usměje se*

Penelopa Parren: Upřímně můžu říct, že je můj iniciační večírek už tak daleko, že si ho nepamatuju.  Jsem na tom s pamětí dost špatně. *smutně se zadívá* Ale jinak si jako člen vedení iniciacni večírky moc užívám, nováčci jsou vždycky skvělí! Vždycky je trochu jiný tak, jak si ho nováčci udělají a ta atmosféra je neuvěřitelná! *usměje se*

***

Jste-li modří čtenáři, byli jste na iniciaci v prvním ročníku přítomni? Pokud ano, jak na to zpětně vzpomínáte? A co vy ostatní – dodržujete své přísahy tak, jak jste slíbili a vzpomínáte na svůj den D s úctou a potěšením? Zanechte nám vaše dojmy v komentářích, nejen my si je rádi přečteme!