Kdo vládne zimě?

Je únor a za okny poletuje jen pár smutných sněhových vloček. Přitom by právě nyní měla krajina být přikrytá bílou peřinou a odpočívat, aby nabrala sílu na další rok. Ne nadarmo se říká „únor bílý, pole sílí.“ Existuje spousta dalších pranostik, které jen potvrzují, jak důležitý mrazivý únor je pro nás je.

V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.

Rampouchy na stříšce – hojnost mléka v dížce.

Únorová voda – pro pole škoda.

Tak proč to venku vypadá, jakože se jaro rozhodlo přijít dříve, než je zváno? Jistě, mudlové nám nabídnou spoustu velmi vědeckých a ověřených teorií o globálním oteplování, ozónových dírách a dalších škodlivých lidských činností, které narušují přírodní zákon. Ale my kouzelníci moc dobře víme, že všemu kolem nás vládnou mnohem větší síly, než je člověk. Máme tu magii, která si umí přizpůsobit lecco. A pak tu jsou různá stvoření – a můžeme jim klidně říkat i bohové a bůžkové – kteří mají určitě situace na starosti a nějakého lidského pokroku se nezaleknou.

„Bůh existuje pro toho, kdo v něj věří.“ —  Albert Einstein

Jenže v posledních letech se zdá, že je dění na zemi zajímá čím dál, tím méně a je to na světě kolem nás znát. Anebo je to tím, že se lidé nezajímají o ně? Společnost se v této moderní době často odklání od tradic svých předků, od jejich víry i jejich rad. Stará životní moudra nahrazuje technikou a schovává se za vědu. Pokrok je sice fajn, ale neměli bychom pamatovat i na to, co lidé znali po staletí? Ignorovat znalosti, které vzešly z dlouhodobé praxe se nevyplácí. A proto se ptáme, jestli to s námi už božstva vzdala. Nebo bez naší víry v ně nemají dost magických sil, aby mohli zasáhnout? Co si myslíte vy drazí čtenáři? Na tomto souboru pohyblivých obrázků níže se můžete podívat, jak moc se naše příroda mění. Říká se, že nic není nemožné, když v to dostatečně věříte a máte odvahu pro to něco udělat. Jak bychom tedy mohli přivolat lepší zimu? Níže se dočtete o pár vybraných vládců zimy a také o tom, které rituály, či kouzla by mohli vyslyšet.

**

Skadi (Sk-aa-d-ee)

Severská obryně, neboli Jötunn, která je též nazývána jako bohyně zimy, hor a lyžování. Ano, i lyžování má své božstvo. Skadi je výborná lyžařka, která ráda sviští ze zasněžených svahů dolů. Často sebou nosí svůj luk, neboť je skvělá lovkyně. Říká se, že její šípy zabijí vše, čeho se dotknou. Ale taky pomáhá všem, kteří ztratili svou cestu v horách.

Jako obětinu k ní lidé přinášejí maso koz nebo divoké zvěře, černý chleba a také dobře vychlazenou vodku v křišťálovém poháru. Ale nebojte, můžeme ji oslavit i jinak. Na její počest se po světě pořádají lyžařské festivaly (sice určené spíše ženám, ale určitě se na mužské lyžaře zlobit nebude). A že není žádná taková akce ve vašem okolí? Nevadí, můžete si najít ještě zasněžený svah a ji oslavit i single jízdou. Nebo přiberte kamarády.

… když v horách vlci vyjí, pod polární září přijíždí na sněhu Skadi…

*

Heikki Lunta

Postava z finsko-americkými kořeny, která byla vytvořena v roce 1970. A nebo ne? V Horním Michigenu se měly konat závody na sněžných skútrech, ale nebyl dostatek sněhu. David Riutta tak vymyslel píseň, známou jako Heikki Lunta Snow Dance Song, kde vzýval bohyni sněhu, aby jim pomohla. No jeho původním záměrem bylo lidi přesvědčit, aby přišli podpořit závody, i když není sníh. Však poté, co písnička zazněla v místím rádiu, začalo silně sněžit. A ironií je, že napadlo takové množství sněhu, že závody musely být zrušeny. Je tedy Heikki Lunta smyšlená, ale David byl možná trochu více kouzelníkem než mudlou, a věděl něco víc? To už posuďte sami.

Ovšem pokud také toužíte po záplavě sněhu, možná by nebylo na škodu, si takový sněhový tanec vyzkoušet.

*

Cailleach

Nebo také Bheur, Beira či Caillagh ny Gueshag – záleží, ve které zemi se s ní setkáte.

Keltská bohyně zimy, co bývá popisována jako stará žena s modrou kůží, třetím okem a dlouhými bílými vlasy vlajícími ve větru. Přináší sebou první sněhy, vytváří vánice i mrazíky. Ale zároveň i chrání vše živé, aby se jim povedlo přežít zimu. Možná proto je s ní spojován jelen nebo vlk. Zima v jejím podání není temnota a krutost, ale čas odpočinku a regenerace.

Chceme-li ji uctít v našem životě, respektujme, co nám říká – nemusíme zůstávat venku a bojovat s mrazem, ale že zima je prostor pro relax a čerpání nových sil. Proto můžeme zapálit bílou svíci; symbolizuje mír a očisťuje od negativních energií; a dopřát si chvilku klidu. Napustit si vanu? Zalézt pod deku? Usadit se před krbem? Všechno to jsou skvělé volby. Navíc to můžeme doplnit hezkou knížkou, neboť Cailleach je poněkud osamělá a má ráda příběhy. Jako obětina by se ji líbila pečená jídla nebo whiskey. Ale horká čokoláda funguje také skvěle (a Havraspár se jistě o své zásoby podělí).

*

Morana

Ať už zobrazená jako černovlasá dívka či stařena s kosou, je chápana jako slovanská bohyně zimy a smrti, proto se mluví často o upalování, vynášení či utopení Morany. Nicméně je i patronkou proměny, neboť je schopna zabít, aby vytvořila prostor pro nově příchozí život. Pomáhá nám ve všech životních situací, kdy ztrácíme sami sebe nebo se potřebujeme se vyrovnat třeba se ztrátou blízkého. Není jen ničitelkou, ale obnovuje přírodu tím, že ji uvrhne do zimního spánku a nechává ji tak odpočinout. Není jednoznačné, co bychom ji mohli obětovat, když sbírá po zemi duše zemřelých, ale možná si můžeme najít chvilku pro nové začátky. Využijme ještě poměrně dlouhcý večerů a najděme si něco, co můžeme změnit. Ne jen Nový rok je vhodný pro předsevzetí. Chcete přestat s nějakým zlozvykem? Naučit se něco nového? Změnit svůj život? Jen do toho – nabídněme Moraně obětinu v podobě smrti našeho starého života.

*

Poliʻahu

Vládkyně sněhu, jedna ze čtyř havajských božských sester, která sídlí na neaktivní sopce Mauna Kee. Její hlavní rivalkou je její sestra Pele, bohyně ohně, která vládne jižní části Havajského ostrova.  Podle legendy se Pele vkradla na severní část a vyzvala Poliahu k závodu v sáňování na zasněžených svazích hory, avšak skryla svou identitu. Poliʻahu vyhrála první dvě jízdy, ale během třetí se před ní objevila láva a roztála sníh. Poliʻahu tak poznala s kým opravdu závodí a stáhla se na vrchol hory. Pele si myslela, že vyhrála, jenže její zimní sestra se vrátila jako obří sněhová bouře. Vyhnala Pele zpět na jih a nadobro zmrazila jádro sopky Mauna Kee. A tak do dnešního dne jsou Havajské ostrovy překvapivých opozit, díky čemu zde můžete surfovat i lyžovat během jediného dne.

To, co můžeme Poliʻahu darovat, je naše pozornost a čas. Jak vidíte výše v textu písně, Poliʻahu svou lásku nenašla a tráví čas sama vysoko v horách. Chceme-li její náklonnost pro lepší zimu, vydejme se na horu. Nemusíte se nutně přemisťovat na Havaj. Stačí, když si vyhlédnete nějaký ten kopec poblíž vašeho bydliště a vydáte se na procházku nahoru. Můžete ji sebou přinést nějakou oběti v podobě části svačiny, či šálku čaje z termosky nebo si s ní nahoře zazpívat. A cestu dolů můžete naplánovat na sáňkách, které miluje.

***

Jak vidíte, božstev, které mohou sněhovou nadílku ovlivnit je více. A to jsme si zmínili jen opravdu částečku z nich. Doufám, že si nějaký ten zimní rituál vyberete. Nebo máte nějaký vlastní a nebojíte se o něj s námi podělit? Dejte nám vědět, ať nasbíráme, co nejvíc možností, jak si zimní bohy uctít. Naše příroda to jistě potřebuje a neměli bychom ji nechat na holičkách. A pokud znáte nějaké další a nechcete, aby se na ně zapomínalo, připomeňte nám je v komentářích.