Jak vznikl název našeho časopisu?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak vznikl název našeho časopisu? My na Modrém večeru, pravidelné sešlosti havranů, ano. Vy si nyní můžete přečíst, na co jsme přišli!

Corvinus Declaratio. Zní to hezky, že? Nám se název našeho časopisu také líbí. Koneckonců je s nápady od pradávných začátků tohoto modrého plátku. Ale jak tento název vůbec vznikl? Kdo s ním přišel a jak ho to napadlo? Zeptali jsme se několika havranů a ti zapojili svou fantazii a pokusili se vymyslet, jak to s názvem našeho časopisu bylo.

**

Addie Hazel

Corvinus Declaratio. Vzhledem k tomu, že název pro časopis vznikl mnohem později, než samotná kolej, tak bude pocházet z moudrých hlav našich předchůdců. Aby název seděl s kolejí, tak chtěli vybrat jméno, které je spojené s Havraspárem, a tak zvolili jméno jednoho havrana ze Sedmera, a tedy Corvina, patrona Důvtipu. Tedy jedné ze sedmi vlastnosti, která je pro havraspárké typická a která se skvěle hodí ke psaní článků. Přeci jen je nutné nějak vymyslet, jak zpestřit rozhovor, aby nebyl každý stejný. A druhou část zvolili Declaratio, kde pocházeli nejspíše z anglického declaration, čili nějaké prohlášení.

*

Annie Helene Green

Jednoho krásného dne, chvíli po založení hradu, si havraspárští studenti řekli, že by mohli založit kolejní noviny. Denní věstec byl sice skvělý, ale neinformoval dostatečně o jejich koleji. Dlouze přemýšleli, jak ho pojmenovat. Nemohli na nic přijít a okolo jména kolejních novin se strhla veliká hádka. Chtěli mít něco chytrého, protože Havraspár je nejchytřejší kolej. Hledali proto ve všech jazycích, jak noviny pojmenovat. Nakonec se rozhodli pro jazyk vzdělanců a tím je latina. No jo, ale nastal problém, co tam latinsky dát. Přemýšleli proto celé dny a noci a nakonec na to přišli. Jelikož milují havrana, musí být určitě ve jméně havran a havran je latinsky corvinus. Tak na to po dlouhém přemýšlení přišli. Co ty noviny pojmenovat havranův projev a to je po přeložení do latiny Corvinus Declaratio? Všem se to líbilo a všichni se na tom překvapivě schodli. Od toho dne se havraspárské noviny jmenují Corvinus Declaratio.

*

Anseiola Jasmis Rawenclav

Seděla jsem v kolejce, zkoumavě koukala po každém havranovi a čekala, co z koho vypadne. Když padl název budoucího Corvina, zpočátku jsem nebyla pro. Nějaký český název nevymyslíme? Se zlámanou hlavou jsem večer uléhala do postele s modrými závěsy. Tohle bude ještě oříšek. … Ale jak šel čas, Corvinus přirostl k srdci i mně. Najednou jsem pochopila, jak krásný název to je. Poselství havrana, přeloženo z latiny. A kdo jiný by měl mít tak učený název časopisu, když ne my? Havraspár si tohle zaslouží, řekla jsem si. Články budou boží, autoři taky… Co víc si přát než pěkně kreativní kolej? Vždyť já sama tohle jedu taky. V Corvinovi se havránci vyřádí a pak nebudou tolik hyperaktivní, mnula jsem si ruce. Všechno bude modré, zalité sluncem a havránci budou v klidu po večerech odpočívat. Jen tak dál. Dokonalý plán. Cože, jaká čokoláda?

*

Any Dawson

To se tak jednou vymýšlel název časopisu. Jako obvykle se kreativní část nechala až na poslední chvíli. Chvíli před půlnocí, kdy už byl deadline, vypadala kolejka následovně: všichni tak nějak napůl spali na polštářcích přežraní havraspárskou čokoládou. Mozkové buňky byly předávkované cukrem, takže stávkovaly. I napadlo někoho dát tomu název AB, podle prvních dvou písmen v abecedě. Zbytek havranů začal protestovat, že jsou přeci ta mo(u)drá kolej a první dvě písmena v abecedě jsou tak nějak... nemo(u)drá. Takže havrani vzali třetí a čtvrté písmeno v abecedě. Po odevzdání ale přišla studená sprcha, protože bylo třeba něco delšího než zkratka. V rohu pod hromadou obalů od čokolády lehce zaprášený se povaloval latinský slovník. Slepené stránky neumožňovaly moc listování, a tak se slovník náhodně někde otevřel a vzala se dvě čitelná slova. Tehdy vznikl název Corvinus Declaratio.

*

Ashley Watfar

Jedné noci, bylo to při úplňku, objevil se znenadání v modré kolejní místnosti svazek pergamenů. Ze všech stran popsaný. Nikdo netušíc, jak se tam objevil. Jen jedna osoba, v koutku u krbu se krčící, s unaveným pohledem, ač veselým úsměvem a prsty od inkoustu, sledovala to hemžení kolem tajemného svazku pergamenů. Samozřejmě všichni přítomni nejdřív trochu bojácně na pergameny hleděli, ale posléze se osmělil chlapec a jal se svazek prozkoumat. I vzal jej do rukou a přejel očima přes vrchní stranu svazku, rázem se usmál a zašeptal: „Corvinus Declaratio, časopis modré koleje, magie slova, ráj fantazie a pramen informací.“ Chlapec se rozhlédl, pohled jakoby ho táhl do koutu u krbu. Všichni jeho pohled následovali a spatřili malou nenápadnou dívenku, která je obdařila tím nejkouzelnějším úsměvem, jaký kdy viděli. Chvíli na sebe navzájem hleděli, když v tom se stalo to, co nikdo nečekal... dívka se zcela náhle proměnila v havrana a v jasné záři se rozplynula, jakoby nikdy ani nebyla. Byl to výplod jejich fantazie? Byla to skutečnost? Ano, či ne, jedno je jisté, to ona byla na začátku havraspárského časopisu, který naplňuje sny všech pisálků i čtenářů.

*

Eilonwy Ellesméry

I zakrákal Staroušek: „Ale jak bychom pojmenovali svá důležitá sdělení?“

„No jak, přece po nás!“ odpověděl Vran. „Třeba Sedmero moudrostí.“

„Ale to by pak vycházelo co týden, ne?“ otázal se Corvus. „A máme na tak častá vydání vůbec lidi?“

„No tak co třeba Havraní krákání?" zkusil to Ouzel.

Ale bylo ouvej. „To ne! To nezní důstojně našich sdělení! To zní jako snůška drbů a potlachů.“ rozezlil se Hremm.

Hraban si zobákem pročechral peří. „Nu a co něco z jazyka vznešeného, i když mrtvého? Aspoň to bude znít sofistikovaně.“

„Správně,“ přitakal Woron, „co takhle něco jako Corvinus Declaratio?"

„Ale to je doslova Havranovo hlášení?“ podivil se Staroušek. „Přesně tak. Je to k věci.“ uzavřel to Vran.

*

Envy Reeves

I přes všechny své cnosti má naše skvělé Sedmero havranů samozřejmě i nějaké ty neřesti a vrtochy. Každý z nás ví, že Sedmero si prošlo velkým vývojem a trvalo, než se utvořilo do podoby, jak jej známe dnes. Původní význam „Corvinus Declaratio“ se váže právě k samotným začátkům Sedmera. V začátcích to byl doslova boj, každý havran se chtěl ocitnout na vrcholu pyramidy, nebáli se zajít až do krajních mezí, bojovali i mezi sebou. Rowena, která předpověděla nesnadné začátky, zanechala instrukce, co v takovém případě dělat. Aby havrani mezi sebou dosáhli harmonie, museli se oprostit od všech svých vrtochů a tužeb, a proto každý do očarovaného pergamenu musel zapsat všechny své prohřešky a „očistit své tělo i mysl“, aby se mohl stát právoplatným členem. Sami havrani jej nazvali Corvinus Declaratio, tedy „prohlášení o vině havranů“. Postupně se tento pergamen stal jakýmsi záznamníkem jejich skutků a myšlenek. Havrani nakonec předali své „postupy a učení“ modrým studentům, kteří svými texty a komentáři utvořili první podobu dnešního časopisu. (Pozn. autorky: prosím odpuštění za zprznění latinského významu a pokřivení historie a vzniku Sedmera. *zasměje se*)

*

Ginevra Eleanor Zauberinová

Corvinus Declaratio je takový sdělovač zpráv už dloouho, slyšte, jak vznikl. Ve starověkém Římě měli, jak každý ví, senát, shromáždění moudrých/bohatých, kteří rozhodovali o tom, kam se bude říše ubírat. Jeden z mnoha senátorů měl kdysi ochočeného havrana, kterého s sebou nosil všude na rameni. Havran se tedy stal velmi učeným, jelikož jeho pán se zajímal o kde co. No a v senátu vždy pilně naslouchal a zapamatoval si vše, co bylo řečeno. Když zasedání skončilo, vyletěl ven a, protože se jako chytrý opeřenec, jenž dělal čest svému pánu, naučil napodobovat lidskou řeč, usazen na sloupu rozhlašoval po celém náměstí čerstvé novinky a rozhodnutí ze zasedání. Žádný redaktor by to nedokázal ani seřadit chronologicky, ale havran, ten měl vždy ihned v hlavě zpracovaná shrnutí, napínavé detaily i vtipné momenty. A co víc, rád se o ně dělil s lidmi. V Římě mu začali říkat Corvinus (zdrobněle havran) Declaratio (mluvčí), protože co řekl, to jistojistě od někoho slyšel.

*

Charlie Ann Whitaker

Kdysi za dávných časů, kdy se kolejní časopis teprve měl narodit, přemýšleli havraspárští nad jeho jménem. A že to byly hlavy mazané a kreativitou oplývající, rozhodně o dobré návrhy nebylo nouze. Jenže jak to všichni dobře známe, dohodnout se na jednom jediném nápadu je ve většině případů zhola nemožné. Aby se předešlo hádkám, přizvali na poradu moudré Sedmero. Což se zcela minulo účinkem. Hodinové ručičky se vesele protáčely a havrani vetovali jeden návrh za druhým. „Staroušek prohlašuje, že jméno Modrým brkem je nenápadité.“ „Corvus prohlašuje, že název Havrokronika je k smíchu.“ „Hremm prohlašuje…“

„To by stačilo,“ vložil se do toho tichý Woron a otáčí zobák na studenty. „Nechť se nový časopis jmenuje tak, jak kolegové předvedli – Havran prohlašuje.“

***

Odborná porota na Modrém večeru jako nejlepší příběh zvolila ten od paní profesorky Any Dawson. Jaký se líbil nejvíce vám? Nebo máte jiný nápad, jak vzniklo jméno našeho časopisu? Podělte se o to s námi v komentářích!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář