Vztahy na hradě I: Sourozenci

Můj zájem o hogové příbuzenské vztahy trvá již dlouho, ale teď nabral na intenzitě, když se u nás v Havraspáru objevila dcera madam Lilien. Rozhodla jsem se tehdy, že prozkoumám tři oblasti hradních vztahů – sourozence, manželské páry a potomky profesorů – a ráda se s vámi, čtenáři, ve třech článcích podělím. Zároveň budu moc ráda, pokud mě doplníte, když na něco zapomenu.

**

Nejprve jsem se tedy pustila do zmapování sourozenců. Momentálně máme na hradě aktivní sourozence ze 7 rodin, jmenovitě rodiny Arrow, Cuthbert, Lecter, Taygeta, Orionis, Reeves, Star a Thompson. Jim patří většina tohoto článku.

Sourozenci současných studentů nebo profesorů, kteří z naší školy odešli, je těžké vypátrat. Pokud víte ještě o někom, koho nezmíním, budu moc vděčná, když připíšete tuto informaci do komentářů!

Nakonec je tu třetí kategorie a tou je shoda jmen. Tito kouzelníci se sice maskují jako sourozenci, ale ve skutečnosti jimi nejsou. Jde o tyto studenty:

• Suzzy Blackwood a Morrigan Blackwood
• Jacob Griffin Lee, Abby Lee a Yrotho Lee
• James Kelly Johnson a Clare Elizabeth Johnson
• Arizona Fox a Veronica Fox
• Luna Sparrow a Eli Sparrow
• Bella Moon a Hayley Moon
• Selena Enail Smithová a Kelly Smithová
• Tery Poe a Lenore Poe
  

Trochu komplikovanější kapitolkou jsou Lecterovi, jsou tu totiž dvě nezávislé rodiny Lecterových. Madam Barbara Arianne Lecter tu kdysi mívávala bratra Chárona, ale ten přestoupil na jinou školu. Slavný Hannibal Lecter je jejich bratránek, avšak se současnými studentkami Havraspáru Magnólií a Aronií Lecterovými příbuzní nejsou. Havraspárská děvčata naopak mezi sebou ano.

*

A teď se pojďme už vrhnout na naše současné sourozence. Po otázce zda vůbec jsou příbuzní, jsem se krátce ptala na věk, vzájemný vztah, preferenci koleje a život v ní a na nějakou perličku ze sourozeneckého života.

Jako první jsem vyzpovídala madam Mintaku Orionis, jelikož její příbuzenstvo zde na hradě je početné a rodokmen rodiny Orionis mne opravdu zajímal.

ORIONISOVI
Betelgeuse, Filius, Mintaka, Uhnilti a Tarabas

Já jsem ve stejné koleji jako Filius a Betelgeuse určitě být chtěla a jsem šťastná, že se mi mé přání splnilo. Ještě jsem byla ochotna akceptovat Havraspár, ale další možnosti už mi tak sympatické nebyly. To takový Uhnilti dlouho připouštěl i variantu, že by ho Moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu. A asi by byl spokojený i tam.

V koleji jsem cestičku trochu umetenou měla, ale nemyslím, že by to bylo nějak extra významné. Jen jsem se tam nijak extra nemusela stydět a vtírat se k někomu úplně neznámému, abych se necítila sama. Sourozenci mně v začátcích hodně pomohli. Na druhou stranu pro určité osoby byla příslušnost k Orionisům stigma vedoucí k tomu, že se s vámi ani bavit nezačaly. Ale za mě ta orionisovská pomoc rozhodně převažuje případná negativa. Ono totiž bylo i fajn, že máte někoho, kdo s vámi sdílí podobné zážitky atd. Takže dodnes vzpomínám na jeden Silvestr, kdy jsme si já i Filius dohlásili na poslední chvíli nějaké další předměty (tehdy to ještě šlo) a celý večer jsme skládali básně jako o život. Nebo na společné hraní famfrpálu, to mě bavilo hodně a samotná bych se k tomu asi nikdy nedokopala.

No a Filius mi vlastně pomáhá pořád, protože na rozdíl ode mě zná hrad jako své boty a ví, co a jak funguje a nefunguje, takže když něco nevím, obvykle otravuji jeho jako prvního. Teď například bych potřebovala bahno na lektvar, případně už hotový lektvar na tu neestetickou pleš, co mám pořád na hlavě.

*

CUTHBERTOVI
Marylin, Malwen a Merlin

Malwen Cuthbert: Já, Merlin a madam Marylin jsme sourozenci, madam Marylin je však o dost starší, již dlouho nosí fialový plášť. Druhá jsem já a Merlin je náš benjamínek.

Rozhodně jsme všichni chtěli do Mrzimoru! Kam jinam? Vztahy máme naštěstí moc dobré, podporujeme se, píšeme si upozornění, kdy která soutěž končí, který seminář je zajímavý, kde nakoupit jaké krásné věci a tak. Nejsoutěživější a nejabicióznější je z nás Marylin, což je také poznat z její profesní dráhy tady. My ostatní si tu jen tak proplouváme.

Nemyslím ale, že bychom díky madam Marylin měli v koleji jednodušší nebo naopak náročnější průlez, to ne. Profesoři jsou zde skvělí v individuálním přístupu a nekoukají tolik na jméno ani na barvu.

STAROVI
Princess a Cinex

Princess Star: Starší jsem já, do Bradavic jsem nastoupila o tři roky dřív než Cinex. Avšak díky mé neochotě pustit se do OVCí mne ve studiu dohnal a v současné době jsme oba v sedmém ročníku.

Náš vztah bych popsala asi tak, že se mi vyhýbá, jak může, protože moc dobře ví, že každé naše setkání znamená otázky typu: „Už máš hotový úkoly? Půjdeš na večírek? Nechceš si udělat nějaký soutěže? Nechtělo by se Ti poslat na kolejní konto nějaký peníze?”, takže se mu vlastně ani nedivím.
Pak jsou ale i takové chvíle, kdy za ním chodím a škemrám o diplomy do vnitrokolejky, o plakát k večírku, o tradiční nebelvírské srazové kartičky, protože grafika a já prostě nejsme kamarádky. No a to si pak zase vychutná on mne.

Určitě jsme chtěli být ve stejné koleji. Nebo takhle… Já jsem chtěla být v Nebelvíru vždycky, ale myslím si, že kdyby se Cinex nerozhodoval podle toho, kde jsem já, tak by teď ve sklepení rozmazloval Ferdinanda.

Nemyslím si, že bych mu v koleji prošlapala cestičku, naopak jsem chtěla, ať si na všechno přijde sám a nijak jsem ho nikde neprotlačovala. Ale jeho patronkou jsem, to zase jo.

A na závěr jedna hradní perlička ze sourozeneckého života. Panu Tadovi, u kterého Cinex pravidelně studuje, si totiž dlouho nemohl zapamatovat, že je Cinex kluk, a tak z nás na pár měsíců udělal sestry Starovy. Se smíchem na to vzpomínám. Nutno ale říci, že po uvědomění si svého omylu, se mu pan Tad omlouval snad skoro v každém hodnocení úkolu, které Cinexovi od té doby od něj přišlo.

THOMPSONOVY
Sarah a Amren

Sarah Thompson: Amren je moje mladší sestra, takové malé škvrně ještě. Náš vztah je rozhodně všelijaký, moc rády se šikanujeme. Nebo alespoň já ji. Ale i přes ty klasické sourozenecké neshody máme vztah pěkný, mám ji ráda. Amren je už od narození zelená, stejně jako já, takže Zmijozel byl jasný pro nás obě. Ale o koleji jsem Amren moc věcí před nástupem na hrad neřekla, neptala se a ani moc nechápala ty základní informace, takže by to bylo naprosto zbytečné. O nějakou perličku z našeho soužití bych se ráda podělila, ale žádná mne nenapadá. Celé naše sourozenectví je taková perlička.

*

U této nepřehlédnutelné dvojice jsem si říkala, že by bylo zajímavé porovnat odpovědi od obou slečen, protože všichni víme, že jsou jak oheň a voda. Tak nejprve třeba Envy.

REEVESOVY
Envy a Freya

Envy Reeves: Kdo z nás je starší? Bez komentáře. Pokaždé, když na tohle odpovím, dostane se mi hlasité výtky z druhé strany, že to musím pořád předhazovat. Oběma nám je 13 let a hotovo!

Jsme sestry. To myslím vystihuje mnohé. Vím, že se na ni kdykoliv můžu spolehnout a ona ví, že se kdykoliv může spolehnout na mě. Každá z nás vyniká v něčem jiném, samostatně jsme nedokonalé, ale společně tvoříme dokonalý tým. Jinak se stačí podívat na náš souboj v SK, mlátíme se hlava nehlava, ale máme se rády!

Do stejné koleje jsme nechtěly, já jsem chtěla do Havraspáru, Freya do Nebelvíru. Jak jsme si přály, tak se stalo a neměnily bychom. Jedna Reeves je už tak dost na jednu kolej.

Co nevíme, nepovíme… Ne, dělám si srandu. Ačkoliv jsme z jednoho těsta, každá srdcem patříme k jiné koleji a svá kolejní tajemství pečlivě chráníme. To ovšem neplatí na drby!

Jednou jsme se jako malé účastnily konkurzu do dětského famfrpálového družstva, ve kterém se uvolnilo místo odrážeče. Obě jsme nadšením nemohly ani dospat. Jenže! My byly dvě, místo jen jedno. Trenér nemohl vědět, co způsobí, když nás obě nasadí do stejného týmu a oběma dá odrážedla. Nejenže ani jedna z nás místo nezískala, ale dostaly jsme také zákaz vstupu na tamější hřiště a ještě k tomu jsme si odnesly spoustu modřin a šrámů. Od toho dne nás vždy při jakýchkoliv aktivitách stavěli proti sobě, protože, i když jsme byly v jednom týmu, jsme šly vždycky po sobě. A to je vlastně i důvod, proč jsme každé v jiné koleji.

Co na to Freya? Vidí sourozenectví podobně?

Ve stejné koleji jsme nikdy být nechtěly. Envy je odjakživa prostě modrá, havraspárská. Já patřím do Nebelvíru. Věděla jsem, že neskončíme ve stejné koleji a asi je to i dobře. Obě jsme svým způsobem cílevědomé a myslím si, že bychom si akorát lezly do zelí. No kolikrát slyším, že dvě Reevesové v jedné koleji by byla absolutní pohroma.

Jsme sestry, takže je přirozené, že si své úspěchy či trable navzájem sdělujeme. Co se však týče těch kolejních tajemství, obě respektujeme soukromí té druhé. A záležitosti z vedoucích pozic mezi to soukromí rozhodně patří.

Sesterské hašteření nás doprovází od vždycky, třeba jednou musela Envy zůstat doma, když jsme měli jet na pouť, protože snědla sýr, který obsahoval laktózu. Envy ji totiž nesnese. Samozřejmě mě hned nařknula, že jsem jí sýr v sendviči vyměnila, abych mohla na všech těch kolotočích jezdit sama. Tuto vinu absolutně odmítám! Cožpak nejde vidět, že já jsem ta hodnější sestra?

ARROWOVY
Rain Bow a Laurie Elenie

Rain Bow Arrow: Se slečnou Laurie jsme sestry. Jak už napovídá naše momentální zařazení na hradě, já jsem o mnoho let starší než ona. Dovolím si zde citovat Laurie, která na tuto Vaši otázku odpověděla takto: "Sestry?! Jen to ne, to že máme stejné rodiče se přece nepočítá...". Dovoluji si podotknout, že při tom měla zděšení zračící se v očích i hlasu.

Několik let jsem si vcelku poklidně žila v nebelvírské koleji, s občasnými návštěvami mrazáku, ovšem spokojeně. Pak přišel onen osudný čas, kdy má sestra oslavila 11. narozeniny a dostala svou pozvánku ke studiu do Bradavic. Přála jsem jí to, koneckonců je to skvělá škola. Říkala jsem si, že tu je dost kolejí na to, aby mohla být v té, která je jí nejbližší. Ovšem to mě ještě nenapadlo, že to bude právě ta moje!

Ale tak nakonec mi to přišlo jako fajn nápad, že se naše rodinka bude dělit o jeden prostor. To bylo ze začátku, pak už to ale začalo být horší. Já už byla v rozšiřujícím studiu a tedy měla jsem prostornější ložnici a celkově hezčí výhled, no nejen že se mi tam pořád kvartýrovala, promenádovala, ale ještě po mně loudila sladkosti! A aby to nestačilo, vodila si tam i své kamarády a mazlíčky. Nakonec to vypadalo jako její pokoj a já přespávala často u krbu ve společenské místnosti. Do toho mi neustále chodilo množství sov od mých rodičů a ptali se, jak se Laurie vede (jí se přece ptát nebudou, neboť jako puberťačku by ji jen otravovali)... No po pár měsících jsem si řekla, že už delší dobu toužím po fialovém hábitu, a tak jsem požádala pana ředitele o své tmavé zfialovění a takticky jsem se stáhla do jiných prostor hradu. Ony dvě Arrow začaly být pro nebelvírskou kolej velice namáhavé.

Slečna Laurie a já jsme jako voda a oheň, takže toho mnoho společného nemáme. Ona je na rozdíl ode mě nadána i v oblasti famfrpálu a tak se stala ceněnou posilou kolejního družstva. Těší mě, když mohu fandit nebelvírským a zároveň ještě i své sestře. Jsem na ni hrdá. I tak ale mám všechny své laskominy raději chráněny kouzly, aby se k nim nedostala. Snad ještě nenašla hradní kuchyni, jinak lituji ty malé nebohé skřítky, byla by u nich pořád...

TAYGETA
Čuuči a Ťasendi

Čuuči Taygeta: S Ťasendi jsme byly dvojčata. Měly jsme stejný odstín pleti, stejné oči, stejný účes a mnohdy i stejné oblečení. Bylo to fajn.

Od začátku trvala na tom, že chce být zvěromág nebo rovnou vlkodlak, takže jsme si po příchodu na hrad sehnaly měsíc a na noc jsme se vždy převlékaly do hodně roztrhaného a špinavého oblečení. Na krku jsme nosily vlkodlačí zub. Byla docela legrace, jak se nás na to všichni ptali a my jsme byly strašně tajemné a hrozně mlžily.

Také jsme spolu docela soutěžily a hodně se předháněly. Uzavíraly jsme spolu nejrůznější sázky atd. Byla v tom nejen sesterská soutěživost, ale i soutěživost kolejní, jelikož já jsem byla ze Zmijozelu a ona z Nebelvíru.

Původně jsme chtěly být ve stejné koleji, a to ve Zmijozelu. Krátce před přijetím na hrad si to však Ťasěndi rozmyslela a rozhodla se, že chce raději do Nebelvíru. Byla to taková červená ovce rodiny. Kolejní tajemství jsme mezi sebou nesdílely, leda tak kolejní drby. Obě dvě jsme respektovaly to, že jsou určité věci, které by měly zůstat v koleji. Občas jsme si ale povídaly o tom, jaká je u nás zrovna akce nebo jak se nám líbil večírek.

Jenže pak ji bohužel sežrala ta chobotnice. Na otázku, co jsem dělala já, odpovídám vždy: „Stála jsem na břehu a jedla popkorn.“ A dál? „Dál nic. Šla jsem dělat úkoly. Přece nebudu truchlit pro sestru, která se nechá zabít něčím takovým, jako je chobotnice!“

Bývaly jsme si velmi blízké a bavilo mě dělat kravinky a „blbnout“ s ní. Jinak sama jsem o hodně introvernější a v podstatě se moc do věcí nepouštím. Ona byla v naší dvojici ten tahoun.

***

Mezi nevyzpovídané, ale právoplatné sourozence ještě patří slečny Ankaret Riannon Sarkany a Arianrhod Hanna Sarkany, stejně jako Susan Bouchy a Loverose Bouchy. Stejná příjmení se vyskytují ještě u dalších osobností našeho světa, ale mé sovy se od nich bohužel vrátily s nepořízenou. Všem, co ale odpověděli, tak moc děkuji, já osobně se cítím velice obohacena o zkušenosti ze rodinných vztahů.

Přeji vám, sestrám a bratrům, mnoho krásných společných chvil a peprných zážitků, věřím, že jich bude plno a že se má hrad na co těšit. Pokud byste s námi chtěli ještě cokoliv sdílet, máte prostor v komentářích.