Ohlédnutí za strašivečírkem

Strašivečírek proběhl v posledním říjnovém dnu, tedy přímo na Halloween. Z patnácti pozvaných jich na akci dorazilo třináct a už na začátku akce se hosté pustili do dobrot a nápojů, které si pro ně přichystal zombie v baru U Kocoura.

Nejvíce naše hosty ale zaujalo kolo štěstí a podivně vyhlížející osoba, ve které zanedlouho poznali pouťového vyvolávače z Prasinek, jehož nevýhodnou smlouvu na začátku podepsali. Mort, jak zní jeho skutečné jméno, ve skutečnosti nebyl pouhým pouličním vyvolávačem, nýbrž převozníkem mezi světem mrtvých a živých. Díky němu mohli návštěvníci proklouznout za brány našeho domu a hosté strašidelného večírku mohli naplno poznat jeho skromnou a introvertní povahu.

**

Povzbuzení je potřeba, avšak ne vždy se ho dočkáme, jak bychom si přáli…

Zakřičte: „Roztoč to kolo, svalnatý muži!“ *vyvolávač vypne hruď a očekává salvu lichotek*

Bertranda Hooki: Roztoč to kolo, svalnatý muži.
Leontina Střípková: Roztoč to kolo, svalnatý muži! *povzbudivě tleská a volá*
Enola Gatito: Roztoč to kolo, chcíplino!

*

Po gratulacích za odvahu a vytrvalost následovalo pro některé z hostů malé překvapení – většina návštěvníků totiž neobjevila vše, co dům nabízel. V jedné z chodeb se nacházela nepatrná prasklina, která vedla do obří jámy pod domem. Tam čekal na pouhé tři návštěvníky malý bonusový úkol. Jámu objevily pouze tři dámy, z nichž pouze dvě bonusový úkol splnily. Jako první propadla podlahou madam Oresta McCollin Vianueva, a to ještě tentýž den, kdy byla samotná soutěž spuštěna. Madam je zkrátka neuvěřitelně rychlá a pozorná! Jako druhá a poslední splnila úkol z jámy Princess Star. Oběma znovu třeseme naší pravicí, dobrá práce, dámy!

Ale co by byl večírek bez hudby a uměleckého zážitku? Hostům v průběhu večírku hrála do uší velmi povědomá hudba. Netrvalo dlouho a texty hitů Škola pro vlkodlaky, Noční můra šprtů a 17 dalších chytlavých písní poznali i jejich autoři. Celý playlist si můžete poslechnout i vy, a pokud jste plnili moji koledu, určitě budete jednu z písní dobře znát – jste totiž jejím autorem.

*

Když dorazíš na večírek značně unaven, zdřímneš si a pak se moc nechytáš…

Nicolette Marique Leroy: *poslouchá rap a směje se* madam Dawsonová…
Any Dawson: Co já? *diví se*
Meningitida Epidemica: Madam, řekla bych, že Nic naráží na jednu na velmi povedenou pasáž o Vás v jedné z písní. *směje se*
Any Dawson: Jo ona je tam víc než jedna písnička? Aha, já jsem dneska marná, sorry. *směje se*
Enola Gatito: *podá madam Any duchcake na vzpruhu*
Any Dawson: *strčí hlavu do kapůča* Tohle spíš pomůže. *zasměje se s pěnou na nose*

*

Aaa! madam se nám probrala!

Any Dawson: Ten playlist je lepší, než co hrajou v rádiu Bonton, co musím kvůli šéfové poslouchat. *směje se*
Meningitida Epidemica: To ráda slyším! *zubí se*
Any Dawson: To zkusím někdy pustit v kanclu. *řehtá se*

*

Hostům byla připravena k nahlédnutí také galerie strašidelného domu, ve které byly vystaveny všechny obrazy z koledy pro Magnuse. Tedy… Všechny, až na obraz Freyi, neboť ten byl natolik umělecky vydařený, že si jej Mort odnesl do světa mrtvých. Nyní už ale visí zpět na svém místě a vy si můžete prohlédnout mistrovská díla znovu, v obklopení blyštivých rámů.

Po uměleckém zážitku následoval zážitek literární, neboť prohlídka strašidelné knihovny zanechala v našich hostech velké množství otázek a o něco menší množství odpovědí. Kniha pohádek a Kompendium o Temném hnusu by rozhodně nemělo chybět ve vaší knihovně, tedy pokud máte při čtení rádi pocit strachu, utrpení a beznaděje. Ale koneckonců, napsali jste si to sami, takže stížnostem nebude vyhověno!

*

Není peklo jako peklo…

Freyo, než roztočím kolo, pověz nám, kde jsi přišla k tomuto jedinečnému výtvarnému umu? Je to dar od Boha? *odplivne si na zem, která zasyčí*

Freya Reeves: *zakření se* To seš moc vysoko… *zadívá se někam dolů* Hádej znovu!
Enola Gatito: To je prokletí od ďábla. Já to mám s básničkami. *směje se*

Dar od mých bot?

Freya Reeves: *podívá se na ošuntělé boty* No.. asi jo… je to svým způsobem taky druh pekla...

*

Hlavním bodem večera bylo samozřejmě kolo štěstí. Hosté si vytočili krásné odměny, někteří dokonce neváhali a svou odměnou ihned mrštili po ostatních. Krásné večerní róby tak doplnily strašidelné doplňky, kusy oblečení inspirované Halloweenem a také samotné dýně na hlavách některých hostů. Mort, který obsluhoval kolo štěstí, si zakládal na aktivním povzbuzování přítomných, které v některých probudilo téměř frustraci.

*

Pro jistotu, když má teď madam oko navíc, si připomeneme jednu důležitou věc: Sovami se nehází!

Další, kdo prošel celým domem, je madam Any Dawson! A začalo mi chybět povzbuzování, tak do toho!

Any Dawson: Roztoč to kolo, chci dárek! *směje se*
Meningitida Epidemica: Roztoč to kolo, dokonalý muži!
Nerissa Metz: Krasavče, roztáčej kolo! *křičí*

Perfektní, díky! *culí se a začíná roztáčet kolo*

Any Dawson: Ooo, tak teď uvidím úplně všechno! *směje se*

Třetí oko? No to je snad osud! Přísahám, že to byla náhoda!

Beatrice Ristezze: Tak to je opravdu osudové!
Elysion Blackmoorová: Ale to oko je jen jedno, nepoperete se o něj s Dawsonkou, madam Any? *směje se*

*

Kdo se bojí, nesmí na havraspárskou párty…

Tak pojďte, pojďte, zbývá nám vytočit ještě čtyři ceny! A první z nich si vytočí Ema Talia *mrkne na Emu a snaží se cestou pro odměnu nezakopnout o rýč!* Mám roztočit kolo?

Ema Talia: Rýč?! Merline! Kam jsem to došla, Freyo, oni nás tady zakopou!!! *hledá východ*

*

Rukocože?

A řekněte pětkrát za sebou Rokurokubi, protože poslední přítomnou, která roztočí kolo, je Nikola Kety! Ne, vážně, řekněte to pětkrát za sebou, a já vám roztočím kolo!

Ema Talia: Rokurokubi Rokurokubi Rokurokubi Rokurokubi Rokurokubi
Nerissa Metz: Rokurokubi Rokurokubi Rokurokubi Rokurokubi Rokurokubi
Nicolette Marique Leroy: Rokurokubi Rukorukobi Rukarokrabi Rakurukobi Krabiroruka *vysype ze sebe*
Nicolette Marique Leroy: Ještěže jsem si dala na té výslovnosti tak záležet. *spokojeně se usmívá*

***