Kolejní kuchyně I.

V naší redakci se nově objevila místnost – kuchyňka – kde se usídlila má maličkost. Takže se ys mnou vydejte na cestu magických receptů, zvláštních příprav, vtipných momentů a magického kuchtění. V tomto vydání si připravíme vánoční piškot, co doslova exploduje, a nějaké to dobré grilované masíčko. Hůlky dolů a chuťové pohárky na maximum.

Vítejte v mé kuchyňce u nás v redakci havraspárského časopisu. Nebudu lhát, musel jsem hodně orodovat za to, abych měl také své místo a ne jen nějaký obyčejný stůl někde v rohu. Mnozí z redakce to nazvali jako nejpodivuhodnější místo na hradě. Nechápu. Každá redakce či kolej by přeci měla mít svou kuchyň. Už od dveří voní levandule, káva.. ehm… lehce spálený lekvar, který by si snadno někdo spletl s oblíbenou polévkou madam Barb.

„Ach jo, zase tady Magda vařila bláto,“ řekl jsem nahlas. „Kolikrát jí budu připomínat, aby nepoužívala mou kuchyň na své pokusy o zelené kartičky.“

Uprostřed místnosti se nachází můj nejlepší kamarád, mluvící sporák Topík, která je velmi spolehlivý, ale stále má nějaké připomínky. Jako nedávno, když na mě ječel: „Tu omeletu jsi měl otočit o dvě sekundy dříve, třeba by to nevypadalo jako dračí kůže.“ Jako bych ho zase slyšel ve své hlavě.

Vidím, že zrovna vtrhla do kuchyňky Charlie, nejspíš pro další šálek kávy, než začne zase halekat na nováčky, jak mají správně odevzdávat úkoly. Musím se smát. Koukám, že se právě seznámila s mými běhavými hrníčky, které často skáčou po policích. Ale chytit jeden z nich je horší než chytit zlatonku. „Jsem hrníček na výpravě,“ vykřikuje jeden z nich. No nic, necháme je spolu bojovat. Za zvuků křiku a zběsilého házení rukou, což lehce vypadalo, jako kdyby Charlie nacvičovala nové taneční kreace, jsem prošel kuchyňkou do přední části.

Uprostřed kuchyně můžete vidět samoprostírací ubrus, který ale vypadá podle toho, jakou má náladu. Jako třeba posledně, když byl mrzutý a pokryly ho zelené puntíky. Zajímavostí však je, že pokud se u stolu někdo naštve a zařve nahlas, tak okamžitě uprostřed vyroste váza s květinami. Avšak pokud ho urazíte, omotá se kolem vás, že pak vypadáte jako jarní závitek. Jediné, co jsem nepochopil, proč u toho vždycky syčí. Podle mě má můj ubrus problém s identitou. Vzpomínám si, když naposled omylem omotal Aurelii za to, že na něj položila nějaký projekt z Alchymie. Plazil se s ní po celé redakci až do společenské místnosti, kde ji vyplivl a zase odešel. Občas nechápu, co má za problém.

A nejlepší část? Podívejte se. Tady v rohu mám můj poslední výtvor, dort „Povídačka“, který když rozkrojíte, tak začne vyprávět náhodné historky o hradu. Jen nesmí povídat moc dlouho, protože pak se unaví a začne chrápat. Hlavně mu nedávejte nic na hyperaktivitu, protože jinak tu pusu nezastaví. Naposledy vyprávěl celý víkend o tom, jak mu spadla šlehačka a jak mu to připomíná bradavickou reformu, protože mu ze srandy Aya dala energetickou tyčinku.

No nic, přistupte, ať vám předvedu první recept, ale hlavně vnímejte každý krok. Dopředu chci určitě říct, že tento recept nebo i ty budoucí nejsou žádným útokem na kolejní mazlíčky či osoby. Ale kdysi dávno byla jiná doba a vařilo se všelico. A nikdy jsem netvrdil, že recepty dávných dob jsou pro všechny. Občas jsou brutální. Ale jak říkala moje babička: „I když je jídlo někdy kruté, důležité je, aby bylo chutné.“ Koukám, že sem zabloudil mrzimorský jezevec. „Tady pro tebe nic není, ale můžeš koukat,“ řekl jsem mu a zvedl ho na pracovní desku.

Recept: Grilované tapíří kousky s odhodlanou omáčkou
(počet porcí: 4 hladové čarodějky a 1 naštvaný troll)

Ingredience:

• 1 tapír (Musí být dobře vychován a vybrán za souhlasného vrčení, a čím vykrmenější, tím lépe.)
  
• 2 hrsti čarovného koření „Odhodlání“ od firmy „Šup tam s tím“
  
• 1 lahvička esence “Zapomnění” (Pro případ, že by tapír trpěl nebo dělal drahoty.)
• 2 ubrečené cibule, co roní slzy samy
• 6 kouzelných mrkví
• 1 kotlík (hluboký, vel. 3 a nepřipálený)
• lektvar Optimismu
• 1 láhev dýňového ležáku (Pro kuchaře, ale pššt.. Ne, dělám si srandu.)
• 2 kapky oleje z chapadla Ďasovce
• bylinky ze zahrádky, sebrané za rozbřesku

Příprava:

1. Nejzákladnějším prvním bodem je tzv. uklidnění tapíra. Nejprve jemně a s úctou vysvětlete tapírovi, že bude součástí vašeho „kulinářského výtvoru“. Pokud se tváří odmítavě, nabídněte mu doušek esence Zapomnění. Ze své zkušenosti mu to prostě nalijte do krku. Není čas se dohadovat hodiny s tapírem, zda bude obědem nebo večeří. Až bude vše hotové, tak si můžeme rovnou připravit z něho kousky, které pak budeme používat na gril.

2. Do velkého kotlíku dejte dvě kapky oleje z chapadla Ďasovce a počkejte, až bude olej rozpálený. Poté přidejte ubrečenouou cibuli a smažte do barvy zlatavé. Poté vše zalijeme lektvarem Optimismu. Přidejte kouzelnou mrkev a 2 hrsti čarovného koření. Vše necháme povařit minimálně 20 minut.

3. Mezitím si rozpalte gril – doporučuji dračí uhlí. No a vydržte, dokud na grilu neuvidíte napsáno „horko jako v pekle“. Poté položte na rošt tapíří kousky. Jemně vše obracejte, dokud nezačne maso vypadat chutně, nebo alespoň nepřestane syčet. Grilujeme zlehka a pomalu.

4. Mezitím do našeho kotlíku přidáme láhev dýnového ležáku. A nechte znovu vařit 10 minut na mírném plameni, aby naše směs byla hutnější.

5. Tapíří kousky nezapomeneme otáčet, nejlépe očarovanou kuchyňskou vidlicí, která se normálně používá na obranu proti agresivním bylinkám. Když se maso lehce nafoukne a začne „prskat“ jako ropucha, tak jsme na dobré cestě a blížíme se do finále.

Servírování: Vždy podáváme na dřevěném prkénku s odhodlanou omáčkou, kterou jsme si připravili v kotlíku. Občas můžeme připravit ještě navíc salát Odpuštění (hlavně pro ty, co vám nechtějí odpustit grilované tapíří maso), ale není to podmínkou. K pokrmu doporučuji také ležák nebo víno či naservírujte paměťové kouzlo, aby každý zapomněl, co vlastně jedl.

**

Vypadá to opravdu nádherně. Ukazuje pyšně svůj výtvor. Jezevec kouká lehce vyděšeně a zase mizí ve dveřích. Nerozumím, co se mu stalo. No a co vám říct na závěr, než přijdou ostatní na večeři. Asi jen nějaké to moudro šéfkuchaře. Pokud tapír během vaší přípravy uteče, tak nikdy nezoufejte. Vezměte si lektvar Optimismu a napijte se, obraťte kotlík dnem vzhůru a využijte ho jako buben na hraní uklidňujících písní. A kdo ví. Třeba se vrátí, nebo vás uslyší jiný tvor s větší dávkou trpělivosti a plně připraven na grilování. *usměje se nervózně* A na závěr? Bon appétit aneb hezké grilování a pozor na tapíry. *vidí jak ho porozuje Ashley a  Nicolette a kroutí nevěřícně hlavou* Bože, vy mě nechcete nechat jít? Co mám připravit dál? Nějaký vánoční dezert na závěr. No není problém. *holky nechápaly jak ten pohyb hlavou mohl vzít jako souhlas a raději zmizely jako pára nad hrncem, ale to Magnus nevnímal* Tak se připravte a nechte mě představit vám další delikatesu:

Recept: Explodující vánoční piškot
(počet porcí: nikdo neví, asi podle počtu výbuchů)

Ingredience:

• 2 hrníčky mouky, co se nepřipálí
• 3 vejce od ohnivé slepice (Může být i obyčejná, ale to nemá tu správnou chuť.)
• 2 šálky mléka od Skokrávy (Její mléko má chuť po skořici.)
• 1 špetka rychloprášku (Či mudlovská jedlá soda, když nejste pravý čaroděj.)
• 5 lžíc másla, co si nestěžuje, když teče
• 1 kapka vánoční esence (Můžete i vanilku, ale bylo by fajn, kdybyste nic nenahrazovali.)
• Cukr dle toho, jak sladké to máte rádi
• 2 kapky slin třaskavce

Příprava:

1. Před začátkem celé přípravy tohoto dezertu vezměte hůlku a proneste: „Nebouchajíc Dezertus!” Pokud to nefunguje, tak mějte blízko trouby pár kýblů s vodou. No nikdy nevíte, kdy vám vyletí ohňový krab z trouby.

2. Vezměte si mísu (ale ne normální, očarovanou – ty normální moc žárlí) a smíchejte mouku, cukr a rychloprášek. POZOR! Hlavně opatrně, někdy ta směs utíká po pracovní desce, nebo má tendenci se proměnit ve vázu, nevím, proč nechápe, že není hlínou. Kdo ví.

3. Přidejte vajíčka, mléko, kapky slin a kapku vánoční esence. Poté řekněte: „Piškotum Lehkus Chutnus“. Směs by měla pomalu začít vibrovat a probublávat. A co to pro vás znamená? Že vás těsto vzalo na milost.

4. Nalijeme směs do cínové formy (nezapomeňte vymazat máslem, co si nestěžuje, nebo si budete stěžovat vy, až vám směs skočí na obličej a nebude se chtít pustit), nejlépe ve tvaru draka nebo hvězdy, a vložíme do naší trouby na příjemných 180 stupňů. Kdo neví, co to znamená, tak to je váš problém. Nastavte si to hůlkou! Mudlové a motáci, bože. Člověk aby jim všechno vysvětlovat.

5. Během pečení hlavně vše pozorujeme. Jakmile piškot začne zpívat „Tichá noc, kouzelnická moc,“ tak máme hotovo a rychle vyndaváme.

Servírování: Můžeme podávat s horkou čokoládou, doporučuji tu havraspárskou. Především krájení našeho piškotu si nechejte až ke stolu. Aby nám to hezky bouchalo, až budeme všichni společně, protože jako bonus nedostanete jen výbuchy, ale i sladkou vůni Vánoc po celé místnosti.

***

A to už je vážně vše. *uslyší nadšený potlesk od Charlie, která už se těší na první výbuch* A pamatujte si, že nezáleží, jestli piškot vybuchne. Hlavní je, že můžeme Vánoce strávit společně. A jak říkám já? Když se něco připálí, tak přidejte víc šlehačky.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář