Putovní knihovna: O červících, dracích a pokladech

Havraspárská putovní knihovna je na cestě už velmi dlouho. Ke mně doputovala začátkem listopadu a rozhodla se uložit k zimnímu spánku. Ale některé články jsou jako víno – před konzumací se musí dobře uležet. A jak všichni víme, i Inspirace je poněkud labilní víla a nejde ji jen tak donutit přijít na zavolání – v tomhle je vlastně tak trochu jako kočka. Čekání se mi vyplatilo, když ke mně přišel nápad – proč se zaměřit jen na jednu knihovnu? Vždyť na hradě je tolik lidí, tolik čtenářů a jistě ještě více knihoven.

Knihovny v našem životě na sebe berou různé podoby. Jsou malé, obrovské, barevné i čarovné. Někdy jsou dokonce nehmotné a uzavřené v jediném démonku! Pevně ale věřím, že každá v sobě ukrývá nějaký poklad. Ať už citovou či finanční hodnotou, stářím, či svou jedinečností. Pro mě je to třeba série Jana a Dana od Věry Řeháčkové, na které jsem vyrůstala a vždy mě dokázala rozesmát. Bohužel knihy byly jen vypůjčené, k prodeji nikde nebyly, ani antikvariáty obejít nepomohlo. Až jednoho dne jsem je čirou náhodou objevila v knihobudce! Určitě si umíte tu radost představit.

Knihy samotné pak jistě vládnou podivuhodnou magií. Jak jinak by nás dokázaly pevně uchopit, vtáhnout do svého nitra a přenášet nás různými světy? Jak je možné, že díky nim se mění a formují naše duše, mysl i srdce? V písmenkách se nachází ohromná síla a záleží jen na každém z nás, kdy to kouzlo poznáme. Někdy se s takovou knihou setkáme jako děti, někdy až ve stáří, většinou je to ale v momentě, kdy ji opravdu potřebujeme. Která kniha je pro vás ta magická, drazí čtenáři? Nezapomeňte se o ni podělit v komentářích, možná přinesete trochu toho kouzla i na ostatní.

Knihovny a knihy – to nám do rovnice chybí ještě čtenáři. I těch je však mnoho druhů a poddruhů, a to by jistě bylo na samostatné povídání. Vybrala jsem si teda jen dva.

Bookworm vs. Bookdragon

Bookworm je v překladu knižní červík, český ekvivalent by byl knihomol, ale posuďte sami – nezní červík líp? Nemusí totiž vůbec létat, naopak pěkně sedí zalezlý pod dekou a prokousává se jednou knížkou za druhou jako papírovou svačinkou.

Bookdragon znamená knižní drak a k tomu teda český výraz nemáme (aspoň zatím). Draci stránky nehltají po stovkách, spíše si je užívají. Knihy opečovávají, sbírají a kochají se pohledem na své papírové bohatství.

Čtenáře pak většinou můžeme přiřadit k jedné, nebo druhé skupině. Samozřejmě, že existují jedineční hybridi, co třeba hodně čtou, ale sbírají jen určitý typ knížek; nebo červík, který sbírá vše, co jen přečte, a nikdy se žádné stránky nevzdá.

Máme na hradě draky, nebo červíky? A jaké poklady skrývají? Pár obyvatel jsem si na chodbách odchytila a vyzpovídala, přeci jenom, co by takhle o prázdninách bez úkolů dělali.

**

Corvinus Declaratio: Jsi bookworm, nebo bookdragon?

Summer Night: Spíš bookworm. Půjčuju třeba z knihovny, a když se mi to libí, tak pak to teprve koupím. *směje se* Možná u gamebooku jsem sběratel, ale to je skrz to, že teď nemám na čtení moc čas.

Magda Vrtošivá: Hlavně čtu. Nemám problém poslat knížky dál. Ať už do knihbudky, nebo dceři.

Amanda Wright: To ani neznám ty pojmy – ale spíš číst! I když vybírám knihy často podle obálky *směje se* Takže možná od každého něco.

Nikola Walker: Spíš bookworm. Sice nemám tolik času teď číst, ale když už ten čas najdu, tak si to užívám. Za sběratele bych se nepovažovala, protože si ráda přečtu i knihu z knihovny a půjčenou knížku od mamky nebo kamarádky *usmívá se*

Meningitida Epidemica: Bookdragon, stoprocentně. Mám dokonce knihovničku v obýváku s tituly, které jsem sice nečetla všechny, ale tvoří mi nějakou společenskou intelektuální (a samozřejmě falešnou) vizitku vzdělance. V zadních knihovnách mám knihy, které jsem ve valné většině četla, ale nejsou tak obdivuhodné.

Arietty Liella Minette: Hm, asi od každého trochu. Ráda čtu, ale zároveň své oblíbené knihy a série ráda sbírám v rámci různých typů vydání a ty nejoblíbenější jsem vždycky chtěla mít opravdu i fyzicky, nejen na čtečce. Těžko říct, co aktuálně převažuje.

Sarin Coyle: No během léta jsem sběratel, protože jsou knihy ve slevách, ale v zimě čtu a čtu, protože není co dělat a pod dekou je teplo a hezky se čte *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Máš v knihovně nějaký kousek, který bys označil/a za svůj poklad?

Summer Night: Ty jo, asi bych určitě našla nějakou hooodně starou knihu, ale musela bych jít na půdu a kouknout do krabic. Ale určitě budu mít jedno z prvních vydaní HP.  *usmívá se* Kupovala jsem ho ve škole, když to ještě opravdu nikdo neznal.

Magda Vrtošivá: Nemám, bohužel. Ale můžu se alespoň pochlubit, že rodiče mají poklad. První vydání Draculy v hodnotě 20 tisíc.

Amanda Wright: Rozhodně kniha Malý princ.

Nikola Walker: Za svůj poklad bych označila sérii Cormoran Strike, kterou J. K. Rowling píše pod pseudonymem R. Galbraith. Peněženka dost brečela, ale ta série pro mě má velkou hodnotu. Mimochodem, netrpělivě čekám na 7. díl, který vyjde už 3. 2. *směje se*

Meningitida Epidemica: Mám originální výtisky Hosta do domu z let 1960–1971. Občas si je vezmu a čichám k nim, protože tohle promlouvá i vůní staroby. Pro lidi, kteří studují češtinu, je tohle naprosto úžasný náhled do světa literatury z minulého století.

Arietty Liella Minette: Mám hodně ráda svoje francouzské vydání Hunger Games, koupila jsem si ho ve Francii sama a jednou bych se ráda naučila dost na to, abych ho zvládla přečíst. Jestli to přijde, stále nevím. *uchichtne se*

Sarin Coyle: To si mám vybrat jen jednu? To je podvod! *směje se* Mám knížku Nekonečný příběh, protože jsem viděl film a musel si sehnat knížku. To je prostě srdcovka. Pak mám ještě Červeného trpaslíka, poslední knížka, co byla skladem tehdy, když jsem šel náhodou okolo. A pak mangu Fullmetal Alchemist, za kterou jsem dlouho bojoval, aby u nás v ČR vyšla.

*

Corvinus Declaratio: Kterou knihu by si podle tebe měl přečíst úplně každý a proč?

Summer Night: Tak to asi takhle všeobecně nedokážu říct, ono každý má rád něco jiného. Já si pamatuju, že na mě zapůsobilo ve škole My děti ze stanice Zoo. Ale třeba z fantasy Pán prstenů, HP samozřejmě, to jsou kultovky už...

Magda Vrtošivá: Hmm, tak to je těžké. Mě osobně hodně oslovila kniha Sedm let v Tibetu. Nejen, že je příběh sám o sobě poutavý, ale je v něm neskutečná síla, odvaha, pokora, dobrosrdečnost, velká přátelství... Nespojovat s filmem. To je neuvěřitelný paskvil.

Amanda Wright: Právě Malého prince, protože v ní každý najde něco jiného, ale přesto cenného a můžete ji číst kolikrát jen budete chtít a v každé situaci v ní i vy sami naleznete něco jiného.

Nikola Walker: Malého prince od Antoina de Saint-Exupéryho. Kniha potěší jak děti, tak i dospělé, které si ve filozofických myšlenkách najdou to své. Nabízí zamyšlení nad přátelstvím, láskou, zodpovědností a smyslem života. Unikátní je i jeho nadčasovost

Meningitida Epidemica: Uf, tak to je hodně těžká otázka, řekla bych tak třicet a stejně bych se cítila jako zrádce. Ale asi Nekonečný příběh. Je to zvláštní volba i pro mě, protože miluju hlavně českou literaturu, ale tahle kniha má neskutečný metanarativ a až nedávno jsem si uvědomila, jak neskutečně propracovaná z hlediska výstavby je. Zvlášť, pokud ji čtete jako dospělí. Navíc slouží jako taková „příručka“, jak číst knihy.

Arietty Liella Minette: Tyjo, bude to možná problematická odpověď, ale za mě je to asi normálně Bible. *usměje se* Přijde mi, že ze spousty příběhů se dá vzít něco i do vlastního života, ať je člověk věřící, nebo ne. A hlavně mi přijde docela pro Evropu důležitá i kulturně a historicky, tak snad svou odpovědí moc nepohorším.

Sarin Coyle: Kolo času, protože to má čtrnáct knih, vydrží to na dlouho a je to podle mě fantasy, které překonalo i samotného Tolkiena – ještě aby ne, když má o tolik knih navíc. *směje se* Je to úžasný příběh v úžasným světě, ale autor sám zemřel dřív, než stihl dopsat poslední knihu. Našel se však jiný autor, který deset let věnoval studiu jeho knih a pak to za něj dopsal. Za mě šíleně neuvěřitelné gesto a nestojí už jen za to tomu dát šanci? Ale možná měla být odpověď Harry Potter přece. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Máš nějakou oblíbenou knihu z dětství, na kterou rád/a vzpomínáš?

Summer Night: Hele já měla ráda i Disney pohádky, pořád je mám. Nebo Princ s dřevěným mečem, pořád si pamatuju, jak na obrázku měl obrovské modré oči.

Magda Vrtošivá: Jako úplně z dětství? Asi Čarodějná mošna. Je to soubor pohádek od různých autorů. Poupravil je Jiří Horák a ilustroval Jiří Trnka. Když tak na to teď vzpomínám, některé byly spíš pěkný horor. Jako třeba pohádka Čarodějnice na stříbrných horách. *směje se*

Amanda Wright: Já jsem měla nejraději asi Kubulu a Kubu Kubikulu. Doma někde určitě bude, otázka je kde. U babičky jsem pak vždy šáhla po Honzíkově cestě, byla to snad jediná dětská kniha, co měla – a já knihy zbožňovala odmalička. Podle mě jsem ji četla kdykoliv, kdy jsem u babičky trávila nějaký čas. A nebyla to z nouze ctnost, byla to opravdu hezká knížka.

Nikola Walker: Vždy mě bavilo listovat knihou Hračky ve škole a jiné příběhy. Líbily se mi tam obrázky a později, když jsem se naučila číst, tak jsem si ji skoro pořád četla. Stále ji mám doma ve své knihovničce. Myslím, že se ji jen tak nevzdám. *směje se*

Meningitida Epidemica: Jo, mám doma miliardu dětských knih, jako malá jsem nic jiného skoro nedělala. Pro mě je ta s číslem jedna Hobit. Poprvé jsem si ji sama přečetla v asi osmi, táta mi ji četl už asi v šesti. Otevřelo mi to bránu do světa imaginace, pokud to tak jde říct.

Arietty Liella Minette: Moc ráda vzpomínám na sérii Emilovy skopičiny. Naši nám je předčítali, když jsem byla malá, a mám s nimi spojené krásné vzpomínky. Ráda bych je jednou předčítala vlastním dětem. Mám doma všechny tři díly a ráda si je nechám napořád!

Sarin Coyle: Moje první kniha, kterou jsem přečetl v pěti letech. Byl to Robinson Crusoe ve slovenštině a po prarodičich v salátovém stavu, takže i když jsem se snažil, nakonec tu knížku mamka vyhodila.

***

Nakonec jsem všechny poprosila o obrázek jejich domácí knihovny. Nesešly se bohužel všechny, jedna byla ještě v přestavbě, ale koukněte na tu krásu. Schválně, dokážete přiřadit, komu která knihovna patří? Své tipy ve formátu 1 = JMÉNO mi můžete zaslat do sovy.

1)

2)

3)

4)

5)

6)

Tímto je má putovní knihovna uzavřena. Budu se těšit na její pokračování v rukou některého z dalších redaktorů Corvina Declaratio.