Havraspárská Cesta Poznání - dějství prvé
Havrani se shromáždili v koutku a začali se o něčem usilovně dohadovat. Modří na ně sice vrhali udivené pohledy, ale nikdo se neodvážil zeptat, co se vlastně děje. Až druhý den večer se Sedmero usadilo okolo plápolajícího krbu a vyčkávalo. V tu chvíli už Havraspárští věděli, že se něco děje, a pomalu se začali scházet v kolejce. Vzhledem k pokročilejší době večerní zde bylo jen několik odvážných, ale to nemohlo pokazit atmosféru, která kolejku prostoupila.
Než konečně dorazili všichni, vytáhla Madí z kapsy hábitu modrý pergamen a brk a prosebně je přistrčila k Hremmovi, který si ji chvilku měřil pohledem a nakonec jí přidal jeden ze svých autogramů do sbírky. Potom už ale Hraban začal být netrpělivý, takže jen několikrát klapnul zobákem a vyhoupl se na krb. Všechny přítomné přehlédl pevným pohledem a začal vyprávět.
Pověděl nám o tom, jak se Sedmero vydalo uprostřed zimy na dlouhou Cestu Poznání, ze které se nakonec zrodil náš nový Corvinus Declaratio. Putovali tehdy do dalekých krajin, až k hrobce Roweny z Havraspáru. A až teď usoudili, že je celý Havraspár připraven podniknout tuto Cestu Poznání. Proč se jí tak říká? Protože v Rowenině hrobce se zrcadlí nejniternější tajemství duše člověka a havrani tak mohou poznat sami sebe.
Když jsme se trochu zděsili, kam až se budeme muset trmácet a John byl šokován tím, že s sebou nemůže vzít své oblíbené křeslo, byli jsme uklidněni. Hrobka totiž mění svoje místo a právě teď se nachází někde v okolí hradu. Ulevilo se nám, ale ne nadlouho. Hraban nás totiž neopomněl škodolibě ujistit, že Cesta bude mít celých sedm úseků a jen pokud se budeme snažit, dokážeme ji dokončit do konce prázdnin… pokud ji tedy vůbec dokončíme a všichni přežijeme, že. Každý úsek se bude odehrávat na jiném místě a naším úkolem bude – samozřejmě mimo mnoho jiných – zjistit, kde vlastně máme pátrat.
Sedmero však není úplně bezcitné a když všichni havrani uviděli výrazy na našich tvářích, Hraban se nad námi slitoval a podal Larrie pergamen.
--------------
První ze záhad a první v koleji
Jdou ruku v ruce, společně kráčejí
Kdo je u nás modrásků velikým pánem
S elánem vůdce a s vlčím chřtánem?
Pozři si lísteček o jeho osobě
Dozvíš se o jeho zájmové podobě
Pak nahlédni níže a ihned zříš
Kde první dějství je, to už teď víš
--------------
Odpověď na tuto otázku hbitě našla Linn. Když si zjistila něco více o zájmech našeho pana kolejního, objevila tam i zmínku o archivech starého Corvina. A právě tam se mělo odehrávat první dějství našeho putování. Než ji však Hraban stačil pochválit, ozvalo se zahřmění a všecko zhaslo. Po chvilce paniky se světla sice znovu rozsvítila ale v kolejce už nebyl nikdo, kdo by mohl chválit – havrani zmizeli. Tedy, mysleli jsme si to, dokud nevykoukl ze stínů Woron. Lehkým konverzačním tónem nám oznámil, že duch zakladatelky naší koleje, Roweny, si přivolal ostatní bratry a že se k nám vrátí další jen v případě, že prokážeme Woronovu ctnost – Rozhodnost. Do Linnina sovince pak byl doručen pergamen, který obsahoval další zprávu.
Hádanky nás… řekněme trochu zaskočily. Ale jen na chvíli. Po rozhodnutí, že ráno je moudřejší večera, jsme se odebrali na kutě. Druhý den se už od brzkých ranních hodin v kolejce luštilo. Hned nám došlo, že každá hádanka nás odkazuje na nějaký článek v archivu starého Corvina a řešením každého je nějaké jméno. Schválně, zkuste do archivu (http://corvinus.darkwind.cz/archiv) zabrousit taky a hádanky si sami vyluštit.
Odpovědi byly brzy vyřčeny, nutno říci, že do této části hádání se zapojily především Avreya, Katelyn a Thasa. Linn jako první hlavní luštitelka pak krasopisně sepsala odpovědi a poslala je do kumbálu, kde je Woron pečlivě překontroloval. Potom předal Larrie další pergamen s hádankou, kterou naše primuska pečlivě odrecitovala.
------------
Každé ze jmen velikánů skrývá jednu literu
jež součástí je přesmyčky, co teď pomůže Sedmeru
Tohle jedno písmenko však najdeš jenom s pomocí
Šifry, která skrývá místa těch písmene vědoucích.
Dám vám jednu nápovědu, tak poslouchejte pozorně
Když držet se jí budete, zvládnete vše výborně
Ta přesmyčka je skrýší jména jedné duše koleje
Její jméno jízdenkou je téměř k cíli aleje
Vyřkněte to jméno nahlas, věřím, že to zvládnete
Tak staniž se a uvidíte, že k portálu dojdete.
------------
Woron následně dodal i zmíněnou šifru.
I-4;II-8;III-10;IV-5;V-1;VI-18;VII-3;VIII-6;IX-2;X-2;XI-7;XII-1;XIII-9
Ta změť čísel nás trochu zmátla…. Tedy, jen některé z nás. Pokud se vám samotným nechce nic řešit, vězte, že na odpověď tentokrát přišla Thasa. Správně uhodla, že římská číslice ukazuje na číslo každé z hádanek a číslice arabská zase na písmeno z tajenky, které musíme vybrat. Ve výsledku jsme pak dostali změť písmen, která po přesmýknutí dala dohromady jméno naší exdušice, tedy Irma Pletichová.
Když bylo jméno sděleno Woronovi, opět nám chtěl udělat velké kázání, ovšem byl přerušen. V kolejní místnosti se zase trochu zešeřilo a za Roweninou sochou se objevil tajemný průchod. Havraspárští projevili svou odvahu a poté, co jim Woron přislíbil, svůj doprovod, vydali se v čele s Thasou do chodby. Na jejím konci už na ně čekal Woron usazený na vrcholku záhadného zrcadla.
Tajemně na Thasu zakrákal jen „Zamysli si nad tím, jak je toto zrcadlo spojené se jménem Irmy Pletichové, archivem Corvina Declaratio a naší Cestou Poznání. Podej svědectví ostatním a společně se zamyslete nad tím, k čemu zrcadlo slouží“ a rozplynul se ve stínech.
Thasa na to – jak jinak – nakonec přišla. Mezi starými články v zaprášené místnosti bývalé redakce objevila i ten, který potřebovala. „No, pokud se nemýlím, mělo by jít o jisté zrcadlo z Nekropole, které záhadně zmizelo. Jedná se o zrcadlo, pomocí kterého se můžeme dostat do podsvětí, do říše mrtvých, kde by se měla nacházet i Irma Pletichová, možná by nás mohla dovést i k samotné Roweně, která by tam také měla někde být. S archivem je zrcadlo spojené tak, že se tam v jednom článku o něm píše. No a s cestou Putování je spojené asi tak, že je to další krok, který musíme udělat, abychom se posunuli na cestě dál...“
Upadla nám čelist, a to doslovně. Říše mrtvých? Dělá si z nás Sedmero legraci? I ti statečnější měli co dělat, když jim Larrie předala ten zmíněný starý článek (http://corvinus.darkwind.cz/clanek/264/tajemstvi-ztracene-v-case). Woron nám nasadil do hlavy pořádného chrobáka, když ještě spiklenecky dodal, že „Vás nyní čeká nejtěžší část prvního úseku Cesty Poznání. Aby se vrátil havran Corvus a vy jste započali druhý úsek, musíte prokázat mou havraspárskou ctnost, což je Rozhodnost. Je nyní na vás, abyste se společně rozhodli, zdali zrcadlem projdete či ne. Rowena je po smrti, tedy v Říši mrtvých, tudíž bychom tam možná nalezli odpověď na to, kde se nachází její hrobka. Ale zrcadlo je nebezpečné a kdo ví, zdali bychom se vrátili. Tak jaká bude vaše volba?“
A teď babo raď. Nebo Roweno. Nebo Worone, to je vlastně jedno. Nejprve se ozývaly výkřiky, že pokud budeme váhat a nikam nepůjdeme, nic tím nevyřešíme, ale pomalu modráskům docházelo, co to vlastně znamená. Vydat se do hlubin zrcadla, které příchozí nejspíš zabíjí. Když bychom se do něčeho takového vrhli po hlavě a ani nevěděli, jestli se vrátíme živí, bylo by to snad havraspárské? Nebylo. A tak jsme se rozhodli, že na tohle sami nestačíme. Že se do zrcadla vydáme, ale potřebujeme něčí pomoc. A na koho jiného se obrátit než na Worona, který po nás tajemně pokukoval a okázale si čechral peří?
Naše rozhodnutí schválil a uvolil se k tomu, že se vydá na putování společně s námi a v případě potřeby nám podá pomocnou ruku… tedy křídlo! Díky naší rozhodnosti, kterou jsme prokázali, se také navrátil Corvus jakožto patron dalšího úseku našeho putování, na který právě čekáme. A kdy další část putování vypukne? Víte co? Tak si to vyluštěte sami!
---------------
Když rozhodl ses k mrtvým vkročit
Své štěstí tak k risku stočit
Drž se planet plovoucích
Do budoucna vedoucích.
Až luna dojde plné krásy
Mrtvých říše říci dá si
Portál skla se otvírá
Nová duše skomírá.
Vyčkej nyní této chvíle
Kdy je měsíc v plné síle
Již to bude za mžik oka
Pozor však na tvého soka.
---------------
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Janel WeilVydáno: 23. 7. 2010
