Perličky z Velké síně
Postrádá se pan kolejní!
To jsem jednou hledala pana profesora Werewolfa a jako na potvoru jsem ho nemohla nikde najít! Inu nezbylo mi nic jiného, než prozkoumat Velkou síň a zapřáhnout ostatní. Ale ani s pomocí Ginevry se mi nepovedlo sira kolejního najít, což je překvapující!
*
Lilien Emity Meissed: Uáá, najděte mi někdo kolejního!
Ginevra de Naga: *dívá se do koše* Tady není.
Lilien Emity Meissed: *jde prohledat dívčí umývárnu*
Ginevra de Naga: *dívá se pod pergamen na zemi* Tady taky ne.
Lilien Emity Meissed: Gin, mrkni se, jestli se neschoval do krbu *sleduje ten velký plamen*
Ginevra de Naga: A ty mě tam pak kopneš, co? *vyplázne na ni jazyk*
Lilien Emity Meissed: No... *zatváří se andělsky* Neuvažovala jsem o tom, ale teď, když jsi mě na ten nápad přivedla, tak o něm možná uvažovat budu *směje se*
***
Potřebuje profesor Werewolf reklamovat?
To se v síni zase jednou házely reklamní letáčky, jak to jen šlo. A jak vidíte, z několika nevinných slov by nám chtěli reklamovat kolejního. Říkává sice, že je přepracovaný, když usíná ve svém křesle v kolejní místnosti, ale reklamací pana ředitele obtěžovat nebudeme!
*
Teodorik Valdorius: Dneska tu bude samá reklama.
Lilien Emity Meissed: Fajn, tak já budu taky reklamovat. Čtěte a nenechte se rušit *směje se a rozhazuje kolem výtisky Corvina*
Lilien Emity Meissed: p. Johne?
Sirael de Gevaudan: John se nechává reklamovat?
Teodorik Valdorius: p. John má nějakou poruchu ?
Sirael de Gevaudan: Jo aha, ne John... časopis... *zběžně prohlédne obsah časopisu, vyplivne jeden havraní brk a odkládá časopis na vrch hromádky "k přečtení"*
***
Paul rád nakupuje!
V síni se dokonce konal výprodej! A Paul byl výprodejem velmi nadšen... Mělo to jen menší háček, výprodej se týkal věcí jedné studentky, zmijozelské Osiris Flemingové, která žádné chlapské oblečení neprodávala. I když myslím, že ta sukně by Paulovi slušela!
*
Osiris Flemingová: Výprodej! *ukazuje letáček s oblečením*
Paul Brewer: Osiris, myslíš, že by mi ty Černé dámské kozačky slušely?
Ywa od Roztodivných: Paule, že se do toho pletu, ale tobě cokoli z nabídky *mrkne a zasměje se*
Linn Rose Lairová: Paule, kup si radši bílou sukni *směje se*
Paul Brewer: Ywi, já vím, tak právě přemýšlím nad botami. Linn, sukně mi taky sluší, ale tahle je na mě.. ehm... moc odvážná*směje se*
***
Havraspárská studentka si neváží života!
Noxy v noci nejspíš flámovala s nějakými hady a teď se přišla do síně prospat, ovšem Barush byla trnem v oku, a tak modrá slečna začala pokoušet své štěstí. Ale jak vidíte, Barush z toho vyšla lehce, já osobně lituji ony nevinné bílé myšky!
*
Noxy Silverssson: *snaží se zaspat bolení hlavy a rozvaluje se na křesle s cedulkou "Nerušit, kouše!"*
Barush Talandie: Hi! *zazubí se a začne zkoušet cedulku "Nerušit, kouše!" a vysílá směrem k Noxy bílé myšky*
Noxy Silverssson: *vyskočí a vypískne* Fujky, kdo? *promění se ve svou hadí podobu a začne honit myšky po síni... ne, že by měla hlad, jen tak pro zábavu*
Barush Talandie: *nevinně si hvízdá*
***
Došly řízky?!
Už jste někdy přišli s řízkem na funus pozdě? Já tedy nee, ale jak to tak vypadá, někdo očividně ano! A jak to tak vypadá, v hradní kuchyni došly řízky, takže se po nějakou dobu musíme spokojit jenom s ovocem a zeleninou.
*
Noxy Silverssson: *obojí měla* Holt chodíte s řízkem po funuse *směje se a asi si půjde lehnou, je ji nějak bacilatě*
Barush Talandie: Kde jakej řízek? *směje se*
Kristie Smithová: Řízek? Kde?
Linn Rose Lairová: *HAM* řízek
Linn Rose Lairová: Hmm, došel.
Kristie Smithová: *HAM* řízek
Noxy Silverssson: *nebo to byl křížek??*
***
Chudej, ale se střechou nad hlavou!
Chvíli před půlnocí se začaly "rozdávat" domy v Godrikově Dole. I když profesoři získali svůj vysněný dům, pohled na jejich prázdné konto jim radost trochu zmenšil!
*
John Werewolf získal magíka s názvem "Patricij"
Kristie Smithová: Oo, gratuluji p.p. Werewolfe.
Elizabeth Lextrová: Wow, gratulace p-sore Johne.
John Werewolf: Muhe *směje se*
John Werewolf: A jsem zas chudej... *hystericky se zasměje*
Elizabeth Lextrová: Ale zase máte fešný dům!
***
I dveře umí trucovat!
Jak už jsem zmiňovala, domy jsou nyní v rukou jejich vlastníků, ale drobný háček to ze začátku mělo. Dveře do vysněného obydlí se ne a ne otevřít!
*
John Werewolf: Zatím mě tam nechtěj pustit, moc masivní dveře u toho srubu asi.
Elizabeth Lextrová: Do vlastního baráku? To je error teda *směje se*
Elizabeth Lextrová: Vycenit zuby a zavrčet!
Marguerita Laux: Bude párty?
Kristie Smithová: Marge, ještě se nedostal do baráku a hned párty? *směje se*
Marguerita Laux: Elíííz, spíš tam nejsou takový ty vrátka pro zvířata, jaký mívají vchodový dveře. Tak tam pan-sor nemůže vejít.
Marguerita Laux: Kristie, no se musí pokřtít, než se v něm dá bydlet. Polít koberec něčím červeným, převrhnout pár věci, rozbít lampičku a hlavně, něco si z domu odnést na památku.
John Werewolf: Slečno Marg, to je urážka profesorského majestátu, uvědomujete si to, že? *směje se*
Elizabeth Lextrová: Z toho být přímý přenos: Ano a profesor se pere s vlastními dveřmi, ty se nechtějí pohnout! Zkouší to mile, vyhrožuje a tváří se, že dveře brzo zakousne. Dveře jsou stále neústupné!
Marguerita Laux: Taky fakt, pane profesore! Měla jsem jít a prostě tam ty malý vrátka pro vlkodlaky udělat a nekecat tu o nich!
John Werewolf: Slečno Laux!
Kristie Smithová: Marge, na památku? Zabírám si ledničku!
Eliz, z toho by byl článek jak vyšitej *směje se*
Elizabeth Lextrová: A máte správné klíče?
Marguerita Laux: Co co já! Tady Elíííz má nevhodný řeči! *ukazuje na Elíííz*
John Werewolf: Že bych zkusil odemknout třeba ten velkej hnědej barák v luxusní čtvrti? Hm hm hm...
Elizabeth Lextrová: No, aby to nebyl klíč od kadibudky.
Marguerita Laux: Já myslela, že si pan profesor právě koupil kadiboudu.
Marguerita Laux: Nééé že by k němu nějak extra pasovala.... *směje se*
Elizabeth Lextrová: Mně by stačil palác, já náročná nejsem...
Kristie Smithová: Marge si koleduje o průs.. průšvih.
Marguerita Laux: Elííííz, hlavní je mít sloužící.
Elizabeth Lextrová: Pár sluhů, stačí tak stovka.
Marguerita Laux: A sloužili by, protože by pracovat chtěli. Bez finanční odměny *směje se*
John Werewolf: Asi rozdám pár trestů, jak vás tak poslouchám *směje se*
Marguerita Laux: Vy jste ještě tady? Ještě vás nepustili domů?
***
Hrníčky a sny!
A následovala i první návštěva a prohlídka domu, krásné nové usedlosti profesora Nekromacera. A dům byl řádně pokřtěn.
*
Petula Laskavá: *nechá doznít šálek čaje od Davida a sní o vlastním domě*
Cerridwen Lowra Antares: *také vychutnává poslední doušek*
Petula Laskavá: Slečno Cerri a neměly jsme mu tam nechat ty šálky?
***
Jak vidíte, na hradě se nikdy nemůže nudit, vždy se najde někdo, kdo plácá, až my ostatní umíráme, jak by řeklo pár studentek.
Pro dnešek je to vše a my opět jdeme sbírat nějaké ty perly.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 29. 7. 2010
Lilien | 29. 07. 2010
Kristie | 29. 07. 2010