Čtvrté kolo Na křídlech havranů

Krááá, obyvatelstvo!
Mé jméno je Hraban a jsem patron Cílevědomosti. Dnes se ode mne dozvíte zadání čtvrté soutěže! Ale ještě předtím si trochu pokrákáme, co vy na to?

Když jsem dneska prolétal hradem, uviděl jsem Lilien, jak pobíhá po hradě jako splašená, a tak jsem ji sledoval. Ne že bych jí nestačil, ale musel jsem ji chvíli stopovat, vždyť říkám, že byla jak poblázněná. Když jsem tu ztřeštěnou holku konečně našel, seděla ve svém pokoji nad nějakou zaprášenou krabicí.

Přilétl jsem blíž a uviděl uslzenou Lili, jak žmoulá nějaké fotografie a nevnímá okolí. Přihopsal jsem opatrně blíž, abych mohl nahlédnout do té krabice, ale uviděl jsem jen nějaké staré harampádí, pár pergamenů a pohyblivých obrázků.

Po chvilce mě zpozorovala a se zaslzenýma očima se na mě usmála. V tu chvíli jsem se musel tvářit jako naprostý blbec. Proč se proboha směje, když má oči plné slz? Lili se začala smát ještě víc, když viděla, jak na ni civím. To jsem si samozřejmě nemohl nechat líbit a jemně jsem ji klovl, aby s tím přestala a laskavě mi to vysvětlila.

"Inu, Hrabane, tomuhle všemu se říká vzpomínky. Dnes jsem prohrabávala své věci a našla v nich tuhle krabici, kterou jsem otevřela, a od té doby se tu probírám tímhle, jak by někdo řekl, harampádím."

Trochu jsem se lekl, že mi Lil četla myšlenky, ale pak jsem se uklidnil a dál ji poslouchal.

"Tyhle dvě fotografie jsou pořízeny celkem nedávno, podívej, na jedné jsem s Larr a na druhé s Janelkou."

"A podívej, třeba tady mám fotografii s Madí a s Eress před famfrpálovým hřištěm, bylo to krátce po tom, co se zde objevil pan Paštička, a jak na fotografii vidíš, byl tu i pan Koloděj se svou poutí. Škoda, že letos za námi nepřijel, snad příští rok..."

Prohlédl jsem si fotografii a už jsem zase zíral na Lili, která držela v ruce nějaký prapodivný klobouk.

"Vidíš tenhle klobouk?" pokračovala nepřítomným hlasem, "to je můj suvenýr z Karibiku, kde jsem minulý rok strávila několik krásných dnů. Naše malá tlupa tam potkala piráty, se kterými jsme si užili kupu srandy a oni nám při loučení darovali tyto klobouky," vypráví Lili a nasadí si klobouk na hlavu, ihned zase lovíc v krabici.

"A tady mám další fotky, vidíš... Na té první jsem s Justym a s Ann, s mojí svěřenkyní, byla to taková správná havranka, ale bohužel odešla zpátky k mudlům," ukápne jí slza, ale hned se vzpamatuje a ukazuje další fotku.

"Tady na té jsme my havraspárští, všichni budeme držet  spolu až na věky.

A myslím, že na tuhle dole si vzpomeneš i ty, zde jsme křtili našeho Candyho, havraspárský trezor. Měla bych ho zase zajít navštívit," prohodí jen tak ledabyle.

"A na té poslední jsem s profesorem Travtem, kterého jsem přemluvila k focení poté, co se Havraspár pyšnil pohárem a já ho dostala na chvíli k opečování." Podíval jsem se na Lil jako na blázna.

"Hrabane! Samozřejmě jsem opečovávala pohár, ne Travta!"

Chtěl jsem do té krabice nahlížet dál, ale Lili se podívala na hodinky a zděsila se, kolik času uplynulo při našem vyprávění, a tak zavřela krabici, schovala ji pod postel a na mě se usmála. Řekla mi, že můžu přijít jindy a ukáže mi další své vzpomínky, ale teď ať letím napsat článek do soutěže...

Zadání čtvrtého soutěžního úkolu

No a tak sedím tady, jsem naměkko a píši tyto řádky. A jakmile jsem se dostal k této části, tedy k vymýšlení soutěžního úkolu, hned jsem věděl, co vám zadám.

Napište mi své vzpomínky. Mohou se týkat čeho chcete a koho chcete. Ale jen bych byl rád, kdyby to byly vaše vzpomínky, které se vás nějak dotkly. Ať už v životě tady na hradě či u mudlů.

Svá díla zašlete opět Lilien do sovince (možno i do externího sovince, kdybyste chtěli nějakou úpravu, kterou sovy rozmáznou, na co chtějí).

Svá díla zasílejte do 14.8.2010.

A nyní už jdu hledat vlastní vzpomínky, tak se mějte krásně, kráááá!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář