Slavnost zařazování v plném proudu!

Pro někoho událost roku, pro jiného jen další z mnoha Zařazování, která během svého pobytu na hradě zažil. My jsme byli u toho!

Nevím, jaký je váš názor na Zařazovací slavnost, ale já se na ni každý rok dívám ráda. I přes to, že velké shromáždění lidí láká škrkny asi stejně jako mozkomory, hrad se celý otřásá a Norriska je ještě zákeřnější než kdy jindy, má to prostě svoje kouzlo. Jak už se říkalo mnohokráte, nováčci jsou jakousi novou krví, která se vlije kolejím do žil, tedy si něco takového nelze nechat ujít.

Už před začátkem slavnosti nováčci ovládli Velkou síň. Zpanikařeně pobíhali kolem a navzájem se ubezpečovali, že to dobře dopadne a že jim klobouk nic zlého neprovede. Někteří naopak šířili paniku a rozhlašovali, že jim klobouk určitě ukousne uši a kdesi cosi. Nebylo tedy nijak těžké uklidit se s brkem a s bonzbločkem do rohu místnosti a začít nenápadně pozorovat dění.

Studenti rozhodně nezaháleli a navěsili na sebe to nejlepší, co ve svém šatníku mohli najít. Plesovými róbami se to na hradě jen hemžilo a i nováčci si už stihli nějaké nakoupit. A pokud neměli šaty, vytáhli alespoň tu nejméně záplatovanou část oblečení, aby si neudělali ostudu.

***

Lucy di Vampire

***

Cassandra Aurora Nott

***

Zdálo se, že všichni starší studenti někam zalezli a nechávají lososové, aby se v tom pěkně plácali sami. Jen mrzimorská primuska Lucy Koralka neúnavě nováčkům vysvětlovala, že když klobouk požádá o ticho, opravdu by mělo nastat ticho a ne žádné šeptané dohady a diskuze.

Obvykle se všichni noví studenti radují, že se konečně zbaví té otravné nevýrazně béžové barvy, ale v letošním roce je tomu jinak. Nováčci se jen těžce loučili s lososovou, ze které se během prázdnin stal hotový fenomén. Jak ale minuty ubíhaly, i oni se začali těšit a odpočítávat minuty. Samozřejmě se našly i dobré duše, které jim to očekávání nijak neusnadňovaly.

Když se v 18:57 ozvalo odkudsi hlasité "BUM!", Velká síň zpozorněla. Škrkny? Pan ředitel? Konec světa? Následně zaburácel síní hlas. "Prosíme o klid ve Velké síni!"

Starší studenti jen nevěřícně kroutili hlavami. Žádná bradavická půlhodinka? Co se to děje? Pan řídící na sebe nenechal dlouho čekat a kvapně vešel do Síně a zamířil ke stolu profesorskému. Následovalo to, na co se všichni tolik těšili.

V proslovu pak pan řídící nabádal všechny k tomu, aby byli spokojeni s kolejí, do které je Moudrý klobouk zařadí, protože kolej je vždy taková, jakou si ji lidé udělají.

Poté pan ředitel zašátral, až se mu konečně v ruce objevil všemi milovaný, záplatovaný, odřený a senilní Moudrý klobouk. Přejel všechny přítomné vážným pohledem a pak prohlásil, že nezačne, dokud nebude absolutní ticho. Které samozřejmě nebylo, protože nováčci museli nahlas zhodnotit, že si takovou starou věc rozhodně na hlavu nedají a podobné závažné tentononcy. Pomalu se však Velká síň začala uklidňovat a když pak Moudrý klobouk hodil ze stolku jehlu, opravdu se ozvalo poměrně slyšitelné cinknutí. A tak jsme si zase po delší době mohli vychutnat další kolo kloboukové písně.

***

Zdá se vám, že jsem ošklivý -
myslete si co chcete,
chytřejší klobouk než jsem já
na světě nenajdete.

Nechte si svoje buřinky
i své klobouky z plsti -
jsem moudrý klobouk z Bradavic,
jenž vám nic neodpustí.

Každému vidím do duše,
vím, z jakého je těsta -
nasaď si mě a řeknu ti,
kam povede tvá cesta.

Možná tě čeká Nebelvír,
kde mají chrabrá srdce;
odvaha, klid a rytířskost
jdou u nich ruku v ruce.

Nebo tě čeká Mrzimor:
máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní
přiložit ruku k dílu;

či moudrý starý Havraspár,
pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví
vždy najdou čest a slávu.

Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvá chvíle -
ti ničeho se neštítí,
by svého došli cíle.

Nasaď si mě a neboj se
jen vlastní strach tě leká!
Já moudrý klobouk z Bradavic,
ti řeknu co tě čeká!

***

Jako obvykle si vysloužil ohromný aplaus, a dokonce se v současnosti čerstvě modrá Evelina van Eyck domnívala, že musí být jistě příbuzný s Elvisem Presleyem. Pan řídící pak vysvětlil, jak se to vlastně s tím zařazováním má, a mohlo se začít.

Celá Síň potemněla a ztichla a všichni upřeli zrak na Moudrý klobouk. Koho asi vyvolá jako prvního? Nemuseli jsme čekat dlouho.

"Yasmin Mia Madisson, kdepak je? Pojď sem…"

Yasmin se před zraky všech vydala na tu skoro nekonečnou cestu ke klobouku. Roztřesenýma rukama si ho nasadila na hlavu a pevně zavřela oči. Všichni vyčkávali.

"A helemese, nebyl tu už tatínek?" vykřikl klobouk do ticha. Napětí se dalo krájet.

"Snad se nedomníváš, že vás beru jako studenty bez vlastní osobnosti? Není to pravda. Právě svou osobnost nejlépe uplatníš v koleji HAVRASPÁR!" A strhl se potlesk.

Neváhala jsem a hned jsem si čerstvě modrou studentku odchytila.

***

Corvinus Declaratio: Byla jste první zařazený nováček, gratuluji! Jaké to je, konečně patřit do nějaké koleje?

Yasmin: Být v koleji? Bezva! Je to pár minut, co jsem modrá, zatím pořádně nevím, co se děje. *usměje se* Ale určitě je fajn, někam patřit.

*

Corvinus Declaratio: Jste spokojená s rozhodnutím klobouku zařadit vás do Havraspáru? Nebo jste původně chtěla do jiné koleje?

Yasmin: Jestli jsem spokojená? Jsem nadšená!!! *na tváři se jí rozzáří úsměv* Chtěla jsem do Havraspáru!

*

Corvinus Declaratio: Tak to gratuluji vlastně dvakrát! Jaké bylo čekání na rozřazení?

Yasmin: Dnešek byl dost roztěkaný, stále jsem myslela na to, jak dopadne večer. Před zařazením se mi pěkně třepala kolena...

*

Corvinus Declaratio: To je asi pochopitelné. Ale – máte to za sebou! A jaké vás čekalo přivítání?

Yasmin: Zatím jsem dostala jen dvě blahopřání, vše je v plném proudu. To určitě ještě přijde. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Tak děkuji za váš čas a teď běžte prozkoumat kolejku!

***

A pak už bylo Zařazování v plném proudu a tleskalo se a zašlapávaly se škrkny a… znáte to. Nováčci pospíchali do laboratoře, která jim byla po dobu jejich lososové existence zapovězena, a tak se není co divit, že hradem každou chvíli otřáslo pořádné bouchnutí. To je tak, když někdo spěchá…

Překvapením večera se stala asi Kristie Smithová. Moudrý klobouk se rozhodl ji zařadit do Zmijozelu, což nečekal snad nikdo na hradě. Moudrý klobouk však ví, co dělá… snad.

A jak klobouk začal, tak i skončil. Poslední zařazenou novačkou byla Rory Emma Leigh, kterou se slovy "No ty máš ale velkou hlavu...," zaslal také do Havraspáru. A Zařazování zase bylo na celý školní rok ukončeno záplavou svíček, které se rozlétly po Velké síni. Přejeme tedy nováčkům mnoho štěstí do nadcházejícího školního roku a ať se jim v koleji daří!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář