Havraspárští v boji proti lesnímu zlu!
Dne 29.9.2010 se konala první kolejní výprava Havraspáru v tomto roce. Sešli jsme se v 18.30 bradavického času. Někteří přišli dřív, někteří na poslední chvíli.
Madidess Leevian, naše prefektka, posílala nahlášené studenty do lesa pro vstupenky. Když jsme je všichni obdrželi, rozutíkali jsme se do lesa. S lucernami rozsvícenými jsme očekávali příchod pana lesníka, který se vynořil ze tmy. Samael Raukowicz. Když jsme byli všichni připraveni, vydali jsme se do lesa.
Po cestě pár studentů sebralo rostlinky a bezstarostně ťapalo cestičkou, když tu na nás ze tmy vykoukly oči. Všichni se lekli, jak pohlédli páru zlověstných kukadel doslova z očí do očí. Nakonec jsme ovšem pokračovali dále, protože to vypadalo, že bezprostřední nebezpečí od očí nehrozí.
Chvíli jsme šli do kopečka. Na konci nás čekala díra.
Connie Clerenc si díry nevšimla a jako ubohá studentka spadla na konec jámy.
Madidess Levian prohlásila: "Vidíte, jací jsme my modří šikovní?! Ani nepotřebovala provaz! - vypadá spokojeně - "
Nato pan Lesník vytáhl lano a přivázal ho pevně ke stromu. Poté se slanil po provaze dolů a zavolal na nás, ať se připojíme. Jako první jsem šla já a za mnou Madidess a ostatní. Došli jsme dolů, když pan Lesník zrovna kontroloval Connie nohu. Byla zlomená, jak jste mohli vidět na její postavičce.
Všimli jsme si dvou tunelů, které byly kousek od nás. Zatímco já se třásla a potřebovala nutně na velkou!
Šli jsme k tunelům a zvažovali, jakým se vydáme. Zprvu byl námi schválen nápad Katelyn Auster, která vykřikla, že starší půjdou vpravo a mladší vlevo, nakonec se to ovšem rozhodlo tak, že pan lesník šel vpravo a my, zbytek studentů, jsme šli vlevo. Pan Samael dal Madidess Leevian píšťalku, aby v případě nouze zapískala.
Najednou jsme šli chodbou, když tu Madidess zapískala Katelyn do ucha, aby se přesvědčila, že je píšťalka funkční. Pan průvodce se objevil a ptal se, co se děje. Madidess ale odpověděla, že to byla zkouška funkčnosti. Nu, co se dá dělat... P. Samel se tedy obrátil a vydal se pryč.
Šli jsme dál cestou, nic se nedělo, když jsme najednou uviděli světlo. Šli jsme blíž a blíž a posléze jsme zjistili, že světlo bylo postaveno na bedně. Dorazili jsme k ní a vtom se z ní začaly ozývat divné zvuky.
"Hlas první : Už jsme skoro tady."
Slyšeli jsme celkem tři takové hlasy, tím pádem tři lidi.
Nakonec se postavy vynořily. Mezi nimi byl například strašpytel, jak jsme uslyšeli, a ten pořád opakoval: "Tam se něco hýblo, viděl jsem to!"
Schovali jsme se za kameny a čekali, co se bude dít. Vyrazilo první útočné kouzlo - Mdloby na tebe! - od pohotové Madidess Leevian. Zákeřný kouzelník, na kterého bylo mířeno, ale stihl uhnout. Poté vystřelilo další Mdloby na tebe! na kouzelníka, který volal nějakou krabičkou jakousi skupinu Beta. Za chvíli padala kouzla prudce sem a tam a od jednoho toho "neznámého" padla dokonce i kletba Crucio, která nás naštěstí nezasáhla.
Katelyn Auster zareagovala okamžitě Protegem a ostatní ji následovali. Když byli pod štítem všichni, Madidess Leevian rychle zapískala na píšťalku.
Po chvilce se přiřítil pan Lesník. Všechno jsme mu vysvětlili a on se poté zeptal, co tu asi hledali. Řekla jsem, že hledali tu bednu, tak ji pan lesník vzal a zeptal se, zdali jsme všichni. Zjistilo se, že ne, protože Connie byla v té bedně! Connie hlasitě řekla "KUK!" a vylezla ven. Mimo ní tam ještě byly jakési dřevěné kolíky, tak jsme se trochu naštvali a šli do "teleportu". Ten nás odnesl zpět do hradu.
Rozloučili jsme se, utrhli poslední bylinku a vydali se zpět na hrad.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 11. 10. 2010
Connie | 11. 10. 2010