Havraspár vs. Profesoři

Druhý zápas letošní sezóny a náš první byl s nováčkem na famfrpálovém poli - s profesorským týmem. Corvinus vám přináší exkluzivní reportáž z tohoto srdcervoucího a nervyderoucího utkání!

Již od časných ranních hodin se vymrzlými hradními chodbami ploužila zombii (nebo taky van Eyckové, což jsou ostatně prakticky synonyma) podobná kapitánka modrého týmu Lilien Emity Meissed. Stres na ní zanechal nepopiratelné stopy: vlasy jí přes noc téměř zešedivěly, pleť ztratila svou zdravou modrou barvu a celkově vyhlížela velmi nervózně.

V devět hodin jsem i já opustila své teplé, pohodlné hnízdo v kabinetu slečny Weilové a připojila se k bloumající a panikařící Lil, poskytujíc jí útěchu a poslední pomazání nutellou. Další a další havránci však opouštěli hnízda a shromažďovali se v Síni, někteří z nich dokonce hlasitě a zděšeně přepočítávali, kolik Orionisů už vstalo. Vstali bohužel všichni. Úderem desáté se pak shromážděné davy v odstínech modré a fialové nahrnuli na famfrpálové hřiště, doprovázeni značným množstvím mnohabarevných fanoušků.

Zápas začal. Padl první gól, vstřelený modrým Davidem Lopezem do fialových branek, záhy následovaný další bravurní střelou Nicolette Marique Leroy. Během pěti minut rychlé hry však slečna Betelgeuse z klanu Orionisů vyrovnala na 20:20. A od tohoto okamžiku to s námi začalo jít z kopce. Po hodině hry již fialky vedly 190:80, i přes mohutné povzbuzování prostřednictvím transparentů (například Pošleme fialky pod fialky! a jiné). Mezitím se projevily doposud utajené sadistické sklony našeho milého sira kolejního (snad zapříčiněné dnešním úplňkem), když se očividně vyžíval ve srážení svých studentek z koštěte potloukem. Když nešetrně shodil dokonce i svou primusku a byl vyzván ke stydění, reagoval následovně: "Slečno Isabello, kdy jindy mám povoleno užití tělesných trestů?" zazubil se výhrůžně a odletěl ohrožovat svou pálkou někoho jiného. Nevšimla jsem si, že by se někdy o povolení příliš staral - o tom výmluvně hovoří ta pokousaná lýtka a škrábance na holeních.

Nicméně po hodině a třiceti pěti minutách dramatické hry bylo skóre výmluvné- 360:110. Jedenáct modrých gólů mají na triku David (3), Nicolette (4), James (2), Martin (1) a jeden i přes své těžké nervy zvládla vstřelit i kapitánka Lil. Věrní nehrající modří na hřišti začínali propadat beznaději, situace pro nás nevypadala příliš modře.

Přibližně ve 12 hodin a 10 minut se havraspárské družstvo odebírá na obědovou pauzu, aniž by o tom navzájem vědělo. Posty zůstávají do jednoho opuštěné a profesoři střílí jeden gól za druhým. Nelítostný masakr pokračuje ve chvíli, kdy se konečně modrý tým vrátí na košťata, podezřele nadopovanou madam Mintaku totiž očividně nic nezastaví. Jednou ránou shazuje tři hráče, z nichž každého trefil ještě další potlouk od druhého fialového odrážeče. Těžce pomlácení  se odebírají na ošetřovnu a  zbytek týmu je kapitánkou sesazen na střídačku, než se vrátí odrážeči.

Masakr nebohých modrých studentů pokračuje až téměř do osmé hodiny večerní, kdy další potomek rodu Orionisů chytá Zlatou a ukončuje tak celodenní agónii chudinky Lilien "ránou z milosti".  Po devíti hodinách a čtyřiceti dvou minutách s tragickým skóre 3090:250 nás profesoři definitivně roznesli na kopytech.

Ale my se jim pomstíme. Příště je rozneseme na křídlech a zobácích my a budou koukat. A když ne... Tak je aspoň budeme mučit dlouhatánskými úkoly!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář